Теплици

Эвла
Теплици
чех. Teplice[1]
Сурт
Байракх ХӀост
Байракх ХӀост
50°38′00″ къ. ш. 13°49′00″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх  Польша
Воеводалла Подкарпатан воеводалла
Куьйгалхо Jiří Štábl[2]
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор 1156[3], 1158[4]
Майда
  • 23,783125 км²[5]
Центран локхалла 229 метр
Сахьтан аса UTC+1
Бахархой
Бахархой
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс 415 01[7], 415 03[7], 415 10[7]
Автомобилан код U
teplice.cz
Картин тӀехь
Теплици картан тӀехь
Теплици
Теплици картан тӀехь
Теплици
Викилармин логотип Викиларми чохь медиафайлаш

Теплици (чех. Teplice[8]) — Польшин Подкарпатан воеводаллин Теплице (кӀошт), Q89474230?[7] гминера эвла[9][10].

Климат

[бӀаьра нисйан | нисйан]

Кхузахь климат барамехь континенталан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шеран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)[11].

Бахархой

[бӀаьра нисйан | нисйан]
Бахархойн дукхалла
1869[4]1869[12]1880[4]1880[12]1890[12]1900[12]1910[12]
10 155↗15 469↘14 841↗23 649↗31 056↗44 626↗50 896
1921[12]1930[12]1930[4]1950[4]1950[12]1961[4]1961[12]
↗52 655↗56 088↘30 799↗35 466↗41 891↗46 750↗49 360
1970[4]1970[12]1980[4]1980[12]1991[4]1991[12]2001[12]
↗50 658↗52 941↗53 964→53 964↘53 004→53 004↘51 060
2011[12]1 январь 2014[13]1 январь 2016[14]1 январь 2017[15]1 январь 2018[16]1 январь 2019[17]1 январь 2020[18]
↘49 640↗50 024↘49 959↘49 697↘49 563↗49 575↗49 731
1 январь 2021[19]26 март 2021[20]1 январь 2022[21]1 январь 2023[22]1 январь 2024[6]
↘49 705↘48 428↗48 766↗50 843↗50 959

Билгалдахарш

[бӀаьра нисйан | нисйан]
  1. ↑ Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  2. ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/usteckykraj/3541933-primatorem-teplic-se-stal-jiri-stabl-z-ano-koalici-uzavrelo-ano-s-ods — 2022.
  3. ↑ Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendy a fakta. (чех.) // iDNES.cz — 2011.
  4. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. Škrabal — ČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
  5. ↑ Malý lexikon obcí České republiky – 2017 — (untranslated), 2017.
  6. ↑ 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2024.
  7. ↑ 1 2 3 4 Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  8. ↑ Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  9. ↑ Территориальное самоуправление в Польше
  10. ↑ Территориальное самоуправление в Польше// Актуальные проблемы реформы местного самоуправления/ Аналитический вестник Совета Федерации ФС РФ. — 2004. № 26 (246)
  11. ↑ Польша // Словарь современных географических названий / Рус. геогр. о-во. Моск. центр; Под общ. ред. акад. В. М. Котлякова. Институт географии РАН. — Екатеринбург: У-Фактория, 2006.
  12. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.) — ČSÚ, 2015.
  13. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.) — Praha: 2014.
  14. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.) — Praha: 2016.
  15. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.) — Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
  16. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
  17. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
  18. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2020.
  19. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2021.
  20. ↑ Český statistický úřad https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data (чех.)
  21. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2022.
  22. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2023.

Хьажоргаш

[бӀаьра нисйан | нисйан]
  • «Morąg — z dziejów miasta i powiatu», Pojezierze, Olsztyn 1973
  • Мякотин В. А. Воеводство // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.