Člen parlamentu Spojeného království

Spojené království
Znak Spojeného království
Politický systém Spojeného království
Zákonodárná moc
Výkonná moc
Samospráva
Politické strany

Ve Spojeném království je členem parlamentu (anglicky Member of Parliament, MP) osoba zvolená do Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království.[1]

Volební systém

[editovat | editovat zdroj]

Všech 650 členů britského parlamentu je voleno systémem relativní většiny v jednomandátových volebních obvodech na celém území Spojeného království, kde má každý volební obvod svého zástupce.[2][3]

Volby

[editovat | editovat zdroj]

Volby se konají každých pět let. Zákon z roku 2011 stanovil, že řádné parlamentní volby se konají každých pět let první čtvrtek v květnu.[4] Zákon byl zrušen v roce 2022. Se souhlasem parlamentu se parlamentní volby v letech 2017 i 2019 konaly dříve, než stanovil zákon.

Způsobilost

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti mohli do parlamentu kandidovat pouze dospělí vlastníci nemovitostí mužského pohlaví. V roce 1918 získaly právo kandidovat do parlamentu a volit ženy.

Kandidovat na člena parlamentu může pouze osoba, která dosáhla věku 18 let a je občanem Spojeného království, některého ze států Commonwealthu nebo Irska. Pro účast ve volbách není nutné, aby byla osoba registrována, ani neexistují žádná omezení týkající se místa bydliště kandidáta.[5][6]

Za člena parlamentu nemohou kandidovat lidé, kteří jsou v úpadku.[6] Zákon z roku 1981 vylučuje z kandidatury osoby, které si v současné době odpykávají trest odnětí svobody v délce jednoho roku nebo více.[7]

Titul

[editovat | editovat zdroj]

Členové parlamentu jsou oprávněni používat titul MP. Jsou oslovováni „ctihodný“ pouze ze zdvořilosti během rozprav v Dolní sněmovně, nebo pokud jsou dítětem peera. Ti, kteří jsou členy Soukromé rady, používají tvar The Right Honourable (The Rt. Hon.)[8]

Povinnosti

[editovat | editovat zdroj]

Teoreticky se má za to, že současní členové parlamentu mají dvě povinnosti, nebo tři, pokud jsou členy politické strany. Jejich hlavní povinností je jednat v národním zájmu. Dále musí jednat v zájmu svých voličů, pokud to nepřevažuje nad jejich primární odpovědností. A konečně, pokud jsou členy politické strany, mohou jednat v zájmu této strany, což je podřízeno ostatním dvěma povinnostem.[9][10][11][12][13]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Member of Parliament (United Kingdom) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ What do MPs do? [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Voting systems in the UK [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Parliamentary constituencies [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Fixed-term Parliaments Act 2011 [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ UK Parliamentary general election, Guidance for candidates and agents, Part 1 of 6 – Can you stand for election? [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ a b UK Parliamentary general election – Northern Ireland, Guidance for candidates and agents, Part 1 of 6 – Can you stand for election? [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Disqualification for membership of the House of Commons [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné v archivu. 
  8. ↑ How to Address an MP [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné v archivu. 
  9. ↑ COOPER, Jonathan. Fixing Brexit: How the UK’s parliamentary system can solve our political crisis. The Independent [online]. 2019-03-12 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ GAUJA, Anika. Political Parties and Elections: Legislating for Representative Democracy. [s.l.]: Routledge, 2016. Dostupné online. ISBN 9781317078722. 
  11. ↑ Revitalising the Chamber: The Role of the Back Bench Member, First Report of Session 2006–07, Report, Together with Formal Minutes, Oral and Written Evidence. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780215034670. 
  12. ↑ DIMOCK, Susan. Classic Readings and Cases in the Philosophy of Law. [s.l.]: Routledge, 2016. Dostupné online. ISBN 9781315509631. 
  13. ↑ DEACON, Michael. Why Churchill would have defended our ‘enemies of democracy’. The Telegraph [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.