Čtyři stěžejní principy (znaky zjednodušené 四项基本原则, pchin-jinem sì-xiàng Jìběn Yuánzé) byly položeny Teng Siao-pchingem v březnu roku 1979 během počátku realizace ideje otevření Číny světu. Jedná se o základní principy, skrz jejichž dodržování má ČLR dosáhnout modernizace.[1] Jsou popsány v preambuli ústavy ČLR, která byla sepsána roku 1982 a dodnes zůstává platná.[1]
Principy byly položeny po odstranění gangu čtyř, který komplikoval myšlení obyvatel ČLR. Hlavním účelem principů je toto myšlení sjednotit.[3] Jedná se o nezpochybnitelná pravidla, jejichž integrita je neměnná a která stát závazně umísťuje do socialismu. Pokládají základ, který je platný, ale umožňuje debatu o politických ideích, které se od tohoto základu liší. Teng Siao-pching body popisuje jako existující pouze pro podporu a ochranu lidu.[2]
Tyto principy nepopisují nově popsaná pravidla, pouze je permanentně oficiálně pokládají.[3] Jedná se o politický základ ČLR. Tyto principy jsou významné pro jejich ambiguitu, která je umožňuje využívat pro potřeby komunistické strany Číny.[1] Kromě toho také odstraňují pochyby, které by se mohly objevit v její opozici.[1] To je možné, protože ačkoliv pravidla samotná jsou nezpochybnitelná, jejich interpretace se může lišit.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Four Cardinal Principles na anglické Wikipedii.