Šácholan japonský | |
---|---|
Šácholan japonský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
chybí údaje[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
Čeleď | šácholanovité (Magnoliaceae) |
Rod | šácholan (Magnolia) |
Binomické jméno | |
Magnolia kobus DC., 1817 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šácholan japonský (Magnolia kobus), též nazývaný magnólie japonská, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z Japonska a Koreje a v Česku je pěstován jako okrasná dřevina. Vyniká zejména bílými květy, rozvíjejícími se ještě před olistěním. Pěstuje se v řadě kultivarů.
Šácholan japonský je opadavý strom dorůstající výšky až 24 metrů, někdy však jen keř. Letorosty jsou žlutozelené. Listy jsou tenké, obvejčité, obkopinaté až podlouhle eliptické, 6 až 20 cm dlouhé, 3 až 6 cm široké, na vrcholu nejčastěji náhle špičaté, na bázi klínovité. Listy jsou na líci tmavě zelené a lysé, na rubu světlejší a na žilnatině chlupaté. Řapíky jsou pýřité, až 25 mm dlouhé. Květy rozkvétají před olistěním, jsou bílé, někdy ve střední části růžové, vzpřímené, asi 10 cm široké, obvykle s drobným listem na bázi velmi krátké stopky. Okvětí je složeno z 9 až 12 úzce obvejčitých, lopatkovitých, 5 až 7,5 cm dlouhých okvětních plátků. Vnější 3 plátky jsou zelené, asi 2,5 cm dlouhé, nahrazující kalich. Tyčinky jsou asi 13 mm dlouhé. Květní pupeny jsou tlusté, chlupaté. Souplodí je zelené až růžové, krátce válcovité, 5 až 12 cm dlouhé, měchýřky obsahují živě červená semena.[2][3][4]
Šácholan japonský se vyskytuje v Japonsku na ostrovech Honšú, Kjúšú, Šikoku a Hokkaidó a v Koreji. V Japonsku roste v horách a podhůří a je poměrně hojný.[2]
Šácholan Loebnerův (Magnolia x loebneri) je kříženec šácholanu japonského s blízce příbuzným šácholanem hvězdovitým (Magnolia stellata). Byl vyšlechtěn v Německu v roce 1910.[4]
Šácholan japonský je v Česku pěstován jako okrasná dřevina. Je vysazen např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích, v Pražské botanické zahradě v Tróji, v Průhonickém parku, v Královské zahradě pod Pražským hradem, v Botanické zahradě v Rakovníku, v Arboretu Kostelec nad Černými lesy a Arboretu MU v Brně.[3][5] Je pěstován v řadě kultivarů, odlišujících se zejména různou velikostí a zbarvením květů a celkovým habitem.[3]