Šedivec | |
---|---|
kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Letohrad |
Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°2′52″ s. š., 16°32′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 205 (2024)[1] |
Rozloha | 3,87 km²[2] |
Katastrální území | Šedivec |
Nadmořská výška | 470 m n. m. |
PSČ | 564 01 |
Počet domů | 74 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Šedivec 57 564 01 Žamberk sedivec@orlice.cz |
Starosta | Martin Lorenc |
Oficiální web: www | |
Šedivec | |
Další údaje | |
Kód obce | 581038 |
Kód části obce | 162272 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šedivec (německy Schediwitz) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží při dálkové silnici I/11 Hradec Králové - Žamberk - Šumperk - Ostrava, asi sedm kilometrů jihovýchodně od Žamberka. Žije zde 205[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1539.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 293 | 319 | 326 | 322 | 296 | 268 | 241 | 204 | 211 | 203 | 181 | 205 | 210 | 206 | 195 |
Počet domů | 53 | 54 | 56 | 56 | 52 | 52 | 55 | 57 | 55 | 52 | 50 | 70 | 73 | 77 | 74 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.[6]
Nedaleko obce, při silnici na Žamberk se nachází obora s leknínovým jezírkem. Toto území je opředeno řadou tajemství. V oboře se údajně měl nacházet lovčí zámeček spolu s kaplí Máři Magdaleny, vystavěnou v roce 1742 majitelem panství Janem Václavem Ignácem Bredou. Jeho syn Jan Nepomuk zde prý velmi rád pobýval a strojil radovánky, k nimž zval i sousedy z města, zejména krásné pohlaví. V kapli se držela slavná pouť, k níž se scházelo velké množství lidu. Jelikož svým rozmařilým životem přicházel hrabě do dluhů, dala jeho manželka podle pověsti za nepřítomnosti hraběte zámeček rozbořit. Nic z uvedených událostí se nepodařilo potvrdit z archivních pramenů, avšak tento lovecký zámeček „Jagdschloss“ v Oboře (katastrálně v místě bývalého lukavického č. p. 235) je zaznamenán na vojenském mapování z roku 1764.
Stavba kostela s hřbitovem byla započata v roce 1895 především z důvodu snadnějšího pohřbívání, protože do té doby se pochovávalo na vzdálený hřbitov na Orlici. Nejprve byl zřízen obcí šedivskou vlastní hřbitov, který byl odevzdán veřejnosti 23. září 1895 a posvěcen od faráře Václava Tejkla 13. října 1895. Následně byla stavěna na obecní náklady hřbitovní kaple, tzn. současný kostel. Cihly se vozily z Jankovické cihelny u Kyšperka a každý pomáhal, jak mohl. Zaplaceno dostávali jen cizí řemeslníci, domácí pracovali zdarma.
Základní kámen byl položen 23. května 1897 a posvěcení dokončeného kostela vykonal biskupský vikář a kyšperský farář P. Václav Tejkl 30. října 1898.
Hlavní oltář zakoupila obec v České Třebové u firmy Voleský. Tři velké obrazy na hlavním oltáři a po stranách (Nanebevzetí P. Marie, Svatá rodina, P. Marie Lurdská), jsou dílem malíře Jana Umlaufa z Kyšperka, varhany pro kostel byly získány v roce 1900 darováním z kostela kunčického, kam byly pořizovány nové varhany od firmy Emanuel Petr, Žižkov. Kazatelnu vyrobil truhlář Antonín Matouš ze Šedivce, křížek na věži je od firmy Černohous z Jablonného n. O. Různými dobrodinci byla darována též řada dalších předmětů.[7]