Šindžuku | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 35°41′38″ s. š., 139°42′12″ v. d. |
Stát | Japonsko |
Šindžuku | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,2 km² |
Počet obyvatel | 349 385 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 19 175,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Kenichi Yoshizumi (od 2014) a Hiroko Nakayama (2002–2014) |
Vznik | 1947 |
Oficiální web | www |
PSČ | 160-8484 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šindžuku (japonsky 新宿区; Šindžuku-ku) je jednou z 23 (speciálních) čtvrtí města Tokio v Japonsku. Je to jedno z hlavních obchodních a administrativních center oblasti Tokia. V Šindžuku se nachází nejvytíženější železniční nádraží na světě, stanice Šindžuku. Je také sídlem Tokijské radnice a tím de facto „hlavním městem“ prefektury Tokio. V budově Tokijské radnice neboli Točó je vyhlídka na okolí zdarma. Šindžuku je také známé vysokou koncentrací obchodních domů, obchodů s elektronikou, kin, hotelů a barů. Nachází se tu Národní zahrady Šindžuku gjoen, největší japonská „čtvrť červených luceren“ se jménem Kabukičó i Tokijská opera.
V Šindžuku žije přibližně 349 tisíc[1] obyvatel, hustotu zalidnění činí 17 140 obyvatel/km² a celková rozloha je 18,23 km².
V Šindžuku žije (legálně) nejvíce cizinců v oblasti Tokia. K 1. listopadu 2004 to bylo 28 252 lidí 107 národností. Nejvíce jich pochází z Koreje (Severní i Jižní), Číny, Francie, Myanmaru a Filipín. Díky koncentraci cizinců zde má zastoupení i mnoho „západních“ řetězců jako McDonald's a mezinárodní sítě hotelů.