Štětkovice | |
---|---|
Pohled na část obce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Sedlčany |
Obec s rozšířenou působností | Sedlčany (správní obvod) |
Okres | Příbram |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′15″ s. š., 14°30′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 349 (2024)[1] |
Rozloha | 4,99 km²[2] |
Katastrální území | Štětkovice |
Nadmořská výška | 436 m n. m. |
PSČ | 264 01 |
Počet domů | 118 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Štětkovice 45 264 01 Sedlčany obec.stetkovice@tiscali.cz |
Starosta | Tomáš Jiráček |
Oficiální web: www | |
Štětkovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 541419 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štětkovice (německy Stietkowitz) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 6 km východně od Sedlčan. Včetně částí Bořená Hora, Chrastava a Sedlečko v obci žije 349[1] obyvatel.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1521.[4]
Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1944 vystěhovat.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 175 | 190 | 204 | 182 | 193 | 207 | 175 | 132 | 126 | 138 | 147 | 157 | 134 | 233 | 247 |
Počet domů | 21 | 21 | 21 | 25 | 26 | 26 | 30 | 34 | 66 | 33 | 36 | 52 | 32 | 69 | 76 |
Součástí obce je také základní sídelní jednotka Štětkovice-u nádraží. K obci patří také samoty Ovčín a Sychrov.
Sousedními obcemi sídla jsou Vojkov, Prosenická Lhota a Kosova Hora.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014.[13]
Do obce vedou silnice III. třídy.
Autobusovou dopravu v obci Štětkovice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD Benešov. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Štětkovice. V ostatní místních částech se nacházejí zastávky Štětkovice,Chrastava a Štětkovice,Sedlečko. V Bořené Hoře se autobusová zastávka nenachází. Obec obsluhuje autobusová linka 518 a Sedlečko linka 519. Linka 518 propojuje Sedlčany s Kosovou Horou, Štětkovicemi, Prosenickou Lhotou a Hořeticemi. Autobusy linky 519 spojují Sedlčany, Kosovu Horu, Sedlečko, Vojkov a Votice.
Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať 223 Olbramovice–Sedlčany, která byla uvedena do provozu v roce 1894. Nedaleko obce, v místní části Sedlečko, se nachází železniční stanice Štětkovice, kde zastavují osobní vlaky linky S98. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Benešova u Prahy přes Olbramovice a pokračují dále do Sedlčan.
Území obce vedou cyklotrasy č. 11 Praha – Neveklov – Štětkovice – Sedlec-Prčice – Tábor a č. 8132 Osečany – Prosenická Lhota – Štětkovice – Vojkov.
V obci Štětkovice (přísl. Bořena Hora, Chrastava, Sedlečko, 280 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, krejčí, lihovar, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek.
Pověst se vztahuje ke kamennému kříži, z roku 1884, který se nachází poblíž Sedlečka, u cesty vedoucí z Vojkova do Štětkovic. Sedlák Musil ze Štětkovic se v podvečer rozhodl, že se druhý den časně ráno vydá s čeledínem do mlýna. Ráno sedlák zaspal, takže na cestu se vydali později, než měl sedlák v úmyslu. Ve mlýně už byla spousta čekajících. Sedlák se sice snažil mlynáře přemluvit, zda by ho nevzal přednostně, ale nepochodil. Semleto měl až k večeru. Sice se hned se vydali na zpáteční cestu, ale k Sedlečku dojeli už za svitu měsíce. Čeledín si první všiml ženské postavy sedící u kříže. Žena byla oblečená v bílých šatech a nehnutě si četla v knize. Oba přidali do kroku. Něco je na té nehnuté postavě děsilo. Po chvíli se čeledín ptal hospodáře, zda si také všiml, že byla samotná, v noci, daleko od vsi a že si čte tak pozorně, že ani nevnímá, co se okolo děje. Sedlák čeledínovi přisvědčil a doplnil, že i jej zarazilo, jak může někdo v noci vidět bez světla na písmenka v knize. Když se oba otočili, tajemnou postavu u kříže již neviděli.[15]