Švédská invaze do Polska

Švédská invaze do Polska
	konflikt: Severní válka
	Invaze Švédska, Ruska, Braniborska a Chmelnického kozáků do Rzeczpospolity. Do konce roku 1655 bylo téměř celé území Polsko-litevské unie okupováno Švédy a ruskými jednotkami.
Trvání	1648–1667
Místo	Polsko-litevská unie
Výsledek	bezvýsledné úpadek Polsko-litevské unie; vznik Kozáckého hetmanátu pod ochranou Ruska; povýšení Ruského carství na impérium;
Změny území	Status quo ante bellum
Strany
Švédská říše; Ruské carství (1654–1656, 1658–1667); Braniborsko (1656–1657); Kozácký hetmanát; Sedmihradsko (1656–1667); Moldávie; Valašsko; Litva	Polsko-litevská unie; Ruské carství (1656–1658); Krymský chanát; Rakousko; Braniborsko (1657–1667); Dánsko-Norsko; Nizozemsko
Velitelé
Karel X. Gustav; Fridrich Vilém; Bohdan Chmelnický; Jiří II. Rákóczi; Alexej Michajlovič; Constantin Șerban; Gheorghe Ștefan	Jan II. Kazimír Vasa; Stefan Czarniecki; Stanisław Potocki
Síla
191 000	69 000
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švédská invaze do Polska (polsky Potop szwedzki, dosl. Švédská povodeň či Švédská krvavá potopa apod., litevsky Švedų tvanas) je označení několika invazí armád sousedních mocností na území Polsko-litevské unie ve druhé polovině 17. století.

Vymezení pojmu

Pojem částečně zahrnuje rusko-polskou válku letech 1654 až 1667, ale především souběžně probíhající polsko-švédskou válku mezi lety 1655 a 1660, zvanou druhá severská válka.

V tomto období bylo Polsko-litevské království vystaveno četnými invazím nepřátelských armád. Bitvy a následná rabování i devastace rozsáhlých oblastí a měst během této „krvavé potopy“ měly pro Polsko-Litevsko ničivý dopad, stejně jako třicetiletá válka pro Svatou římskou říši.

V užším smyslu se výraz Potop týká pouze invaze Švédů a jejich spojenců v polsko-švédské válce v letech 1655 až 1660. ^[1] Poláci, méně často pak Litevci, tuto epizodu svých dějin označují za „švédskou povodeň“ (polsky Potop szwedzki a litevsky Švedų tvanas).

Název byl obzvláště zpopularizován díky stejnojmennému románu nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který se odehrává v letech 1655 až 1656 a je druhou částí jeho „Polské trilogie“. ^[2]

Filmová adaptace Jerzyho Hoffmana z roku 1974 (s Danielem Olbrychskim v jedné z hlavních rolí) je považována za jednu z nejlepších polských literárních adaptací. Film získal hlavní cenu na prvním polském filmovém festivalu v Gdaňsku. ^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwedische Sintflut na německé Wikipedii.

↑ Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Dreissigjähriger Krieg und Potop. In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (Hg.): Deutsch-Polnische Erinnerungsorte, Bd. 3: Parallelen. Schöningh, Paderborn 2012, S. 147–165, hier S. 147.
↑ Den historischen Hintergrund und die Kunst der Erzählung und Gestaltung von Geschichte bei Sienkiewicz hat Adam Kersten eingehend untersucht und dargestellt (Sienkiewicz – „Potop“ – historia. Państwowy Instytut Wydawniczy, Warschau 1974).
↑ Jerzy Hoffman, Jacek Szczerba: Po mnie choćby „Potop“. Agora, Warschau 2015, ISBN 978-83-268-2269-8 (Übersetzung des polnischen Titels: Nach mir „die Sintflut“).

Literatura

Adam Kersten: Sienkiewicz - "Potop" - historie . Państwowy Instytut Wydawniczy, Varšava 1974 (první vydání 1966).
Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Třicetiletá válka a Potop. Hrdinství a „barbarská divokost“. Existence válečných zkušeností v 17. století století . In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (ed.): Německo-polská místa paměti, svazek 3: Parallels . Schöningh, Paderborn 2012, ISBN 978-3-506-77341-8, str. 147-165.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédská invaze do Polska na Wikimedia Commons

[1] Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Dreissigjähriger Krieg und Potop. In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (Hg.): Deutsch-Polnische Erinnerungsorte, Bd. 3: Parallelen. Schöningh, Paderborn 2012, S. 147–165, hier S. 147.

[2] Den historischen Hintergrund und die Kunst der Erzählung und Gestaltung von Geschichte bei Sienkiewicz hat Adam Kersten eingehend untersucht und dargestellt (Sienkiewicz – „Potop“ – historia. Państwowy Instytut Wydawniczy, Warschau 1974).

[3] Jerzy Hoffman, Jacek Szczerba: Po mnie choćby „Potop“. Agora, Warschau 2015, ISBN 978-83-268-2269-8 (Übersetzung des polnischen Titels: Nach mir „die Sintflut“).

[1]

[2]

[3]