Švédská invaze do Polska | |||
---|---|---|---|
konflikt: Severní válka | |||
Invaze Švédska, Ruska, Braniborska a Chmelnického kozáků do Rzeczpospolity. Do konce roku 1655 bylo téměř celé území Polsko-litevské unie okupováno Švédy a ruskými jednotkami. | |||
Trvání | 1648–1667 | ||
Místo | Polsko-litevská unie | ||
Výsledek | bezvýsledné
| ||
Změny území | Status quo ante bellum | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švédská invaze do Polska (polsky Potop szwedzki, dosl. Švédská povodeň či Švédská krvavá potopa apod., litevsky Švedų tvanas) je označení několika invazí armád sousedních mocností na území Polsko-litevské unie ve druhé polovině 17. století.
Pojem částečně zahrnuje rusko-polskou válku letech 1654 až 1667, ale především souběžně probíhající polsko-švédskou válku mezi lety 1655 a 1660, zvanou druhá severská válka.
V tomto období bylo Polsko-litevské království vystaveno četnými invazím nepřátelských armád. Bitvy a následná rabování i devastace rozsáhlých oblastí a měst během této „krvavé potopy“ měly pro Polsko-Litevsko ničivý dopad, stejně jako třicetiletá válka pro Svatou římskou říši.
V užším smyslu se výraz Potop týká pouze invaze Švédů a jejich spojenců v polsko-švédské válce v letech 1655 až 1660. [1] Poláci, méně často pak Litevci, tuto epizodu svých dějin označují za „švédskou povodeň“ (polsky Potop szwedzki a litevsky Švedų tvanas).
Název byl obzvláště zpopularizován díky stejnojmennému románu nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který se odehrává v letech 1655 až 1656 a je druhou částí jeho „Polské trilogie“. [2]
Filmová adaptace Jerzyho Hoffmana z roku 1974 (s Danielem Olbrychskim v jedné z hlavních rolí) je považována za jednu z nejlepších polských literárních adaptací. Film získal hlavní cenu na prvním polském filmovém festivalu v Gdaňsku. [3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwedische Sintflut na německé Wikipedii.