Želivka | |
---|---|
Želivka nad ústím | |
Základní informace | |
Délka toku | 103,89 km |
Plocha povodí | 1188,4 km² |
Průměrný průtok | Soutice 3,91 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-09-02-001 |
Pramen | |
jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy 49°19′57,6″ s. š., 15°12′36,7″ v. d. 677,3 m n. m. | |
Ústí | |
do Sázavy u Soutic 49°44′26,6″ s. š., 15°3′27,1″ v. d. 318,1 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Kraj Vysočina - Želiv, Středočeský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava | |
Povodí Želivky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Želivka (německy Zeliwka) je řeka v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina a v okresech Benešov a Kutná Hora ve Středočeském kraji. Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Sázavy. Ve středověku se Želivka jmenovala Sázava, později Soutická nebo Zahrádecká řeka, ale její dnešní název Želivka se vyskytuje až v 16. století a je odvozen od Siloe tak jako označení pro Želivský klášter. Horní tok až po soutok s Jankovským potokem nad vodní nádrží Sedlice je označován názvem Hejlovka. Řeka je známá svou čistotou a kvalitou vody a je důležitým zdrojem pitné vody. Délka toku včetně zdrojnice Hejlovky činí 103,89 km,[1] z toho připadá 40 km na říčku Hejlovku. Povodí Želivky měří 1188,4 km².[1]
Pramení jako Hejlovka jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy, na Českomoravské vrchovině, asi 10 km jižně od Pelhřimova. Přesněji se pramen řeky nachází pod Bukovým kopcem (702 m), v nadmořské výšce 677,3 m, na rozhraní katastrů obcí Mezná a Častrov. Říčka teče nejprve otevřeným údolím severním směrem. Západně od Pelhřimova nedaleko Vlásenice přijímá zleva Cerekvický potok, který přitéká od Nové Cerekve. Říčka vtéká do lesnaté krajiny, její tok se obrací k severovýchodu. Severně od Pelhřimova nedaleko Krasíkovic posiluje její tok zprava přitékající Bělá. Od hráze Sedlické nádrže (ř. km 63) je řeka již nazývána Želivkou. Dále řeka udržuje převážně severozápadní směr.[2] U Želiva přijímá zleva svůj největší přítok, řeku Trnavu. Po zhruba dalších 10 km toku vzdouvá její vody v délce 39,1 km významná vodárenská nádrž Švihov (lidově zvaná Želivka), jejíž hráz byla vybudována na jejím 4,29 říčním kilometru během let 1965–1975.[3] Z této vodní nádrže je dálkovým přivaděčem zásobena pitnou vodou Praha, ale i další města ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Po dalších čtyřech kilometrech toku ústí Želivka zleva do Sázavy na jejím 98,8 říčním kilometru u Soutic v nadmořské výšce 318,1 m.
Největším přítokem Želivky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je řeka Trnava. Průměrná hustota říční sítě Želivky činí 1,24 km/km².[4] Celkově se v jejím povodí nachází 1288 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 360 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoků dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem pět.[1] Dalších pět vodotečí má délku mezi 20 až 40 km.[1] V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.[1]
Želivka patří také jako Sázava mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku. Průměrný průtok Želivky v Souticích nedaleko ústí činí 3,91 m³/s.[11]
Průměrné měsíční průtoky Želivky ve stanici Nesměřice v roce 2014:[12]
Hlásné profily:[13][14][15][16][11]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) | poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Čakovice | 81,75 | 121,20 km² | 0,85 m³/s | 57,0 m³/s | – |
Želiv | 55,10 | 431,46 km² | 2,80 m³/s | 157,0 m³/s | – |
Poříčí | 50,50 | 779,74 km² | 4,98 m³/s | 240,0 m³/s | – |
Tukleky | 48,00 | 792,08 km² | 5,05 m³/s | 244,0 m³/s | – |
Soutice | 1,10 | 1186,69 km² | 3,91 m³/s | 318,0 m³/s | průtok – vliv VD Švihov |
M-denní průtoky u ústí:[17]
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 16,3 | 11,1 | 8,44 | 6,75 | 5,54 | 4,59 | 3,82 | 3,17 | 2,59 | 2,06 | 1,52 | 0,99 | 0,63 |
N-leté průtoky v Čakovicích:[13]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 12,0 | 23,0 | 30,0 | 48,0 | 57,0 |
N-leté průtoky v Želivě:[14]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 32,0 | 67,0 | 85,0 | 133,0 | 157,0 |
N-leté průtoky v Poříčí:[15]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 49,0 | 103,0 | 131,0 | 204,0 | 240,0 |
N-leté průtoky v Souticích:[11]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 72,0 | 144,0 | 180,0 | 274,0 | 318,0 |
Vodní režim Želivky je výrazně ovlivněn přehradními nádržemi v jejím povodí, především hospodařením na vodním díle Želivka-Švihov. Průměrný dlouhodobý průtok (Qa) u ústí (bez vlivu VD Švihov) činí 6,98 m³/s. Z tohoto množství je v současné době odváděno do vodovodní sítě průměrně 2,5 m³/s vody, která chybí Sázavě. Tento úbytek je patrný obzvláště v letních měsících.
Tabulka: Porovnání průměrných ročních průtoků (QRO/QRN) k dlouhodobému průměrnému průtoku Želivky v profilech Soutice a Nesměřice (Qa 1931–1980)[18]
(ovlivněno odběry na VD Želivka-Švihov)
rok | profil | říční km | Qa | QRO | QRN | ZPR |
---|---|---|---|---|---|---|
2005 | Soutice | 1,05 | 6,97 m³/s | 5,18 m³/s | 8,68 m³/s | 3,50 m³/s |
2006 | Soutice | 1,05 | 6,97 m³/s | 8,63 m³/s | 11,75 m³/s | 3,12 m³/s |
2007 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,50 m³/s | 6,03 m³/s | 3,53 m³/s |
2008 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,19 m³/s | 4,88 m³/s | 2,69 m³/s |
2009 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 3,26 m³/s | 6,97 m³/s | 3,71 m³/s |
2010 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 7,62 m³/s | 10,86 m³/s | 3,24 m³/s |
2011 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 3,84 m³/s | 6,80 m³/s | 2,96 m³/s |
2012 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,87 m³/s | 5,38 m³/s | 2,51 m³/s |
2013 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 6,53 m³/s | 9,08 m³/s | 2,55 m³/s |
2014 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 1,14 m³/s | 3,52 m³/s | 2,38 m³/s |
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.