AK-103

AK-103
TypÚtočná puška
Místo původuRusko Rusko
Historie služby
Používánadole
Historie výroby
KonstruktérMichail Kalašnikov
Navrženo1994
VýrobceIžmaš
Vyrobeno kusů200 000+
VariantyAK-104
Základní údaje
Hmotnost3,4 kg
Délka943 mm
Délka hlavně415 mm
Typ náboje7,62 × 39 mm
Kadence600-650 ran/min
Úsťová rychlost750 m/s
Účinný dostřel500 m
Zásobování municí30 nábojů

AK-103 je pokročilá verze známé sovětské útočné pušky AK-47, pro náboje 7,62 × 39 mm. Jde o kombinaci a vylepšený vývoj AK-74 a AK-101 s použitím plastů namísto kovových a dřevěných komponent všude tam, kde je to možné pro snížení celkové hmotnosti. AK-103 může být kombinován s taktickou svítilnou, laserovým zaměřovačem, teleskopickým zaměřovačem, tlumičem nebo vrhačem granátů GP-25.

V ruské armádě je vybavenost útočnou puškou AK-103 limitována pouze pro vybrané jednotky, zároveň je však exportován do jiných zemí jako například Venezuela. Během povstání v červené mešitě v létě roku 2007 v Islamabádu používaly pákistánské speciální jednotky AK-103.[zdroj?]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly oproti sérii AKM obsahují pozměněné zadní a přední radiální čepy, společně s pravoúhlým plynovým blokem, přední část zaměřovače je ve stylu AK-74, nálitek na bajonet a výstupek pro uchycení příslušenství, je použit černý žebrovaný zásobník na 30 nabojů konstruován ze syntetické pryskyřice (kterýžto je také AKM kompatibilní), z AK-74 používá i tzv. úsťovou brzdu (ta omezuje nežádoucí samozdvih při střelbě), má černou syntetickou pažbu s tepelným štítem.

AK-104 je kompaktní verze AK-103. Kombinuje výhody staršího AKS-74U a novější verze pušek AK-74, disponuje přesnější palbou. Je rovněž konstruován pro munici 7,62 × 39 mm.

Zbraň byla vyvíjena zároveň s AK-103 a AK-101 společně s vylepšenými verzemi AK-74, AKS-74U a AKM .

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
AK-103 se sklopenou pažbou
  • IndieIndie Indie – Ruská zbrojovka Ižmaš brzy vydá licenci indickým zbrojním závodům, s kterými jsou vyjednávání v pokročilém stádiu.[1] Mluvčí společnosti Alexander Xavarzin prohlásil „Montáž AK-103 začne během několika málo let a výroba v plném rozsahu započne, jakmile se dořeší přesun technologií“.
  • RuskoRusko Rusko – útočná puška AK-103 byla schválena pro službu pod ministrem práva ruské federace. Je tedy, mimo jiné, používána personálem, který hlídkuje v trestaneckých koloniích.
  • VenezuelaVenezuela Venezuela – V květnu 2005 venezuelské ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s ruskou společností Rosoboronexport pro zakoupení 100 000 útočných pušek AK-103 společně s koupí strojního zařízení a technologií pro domácí výrobu vhodné munice.[2] Venezuela přijala její první dodávku čítající 30 000 kusů útočných pušek 3. června 2006. Druhá dodávka 32 000 AK-103 dorazila 30. srpna. Třetí a zatím poslední dodávka pak 29. listopadu 2006. Útočné pušky AK-103 mají nahradit okolo 60 000 belgických útočných pušek FAL zakoupených v roce 1953, společně s několika dalšími útočnými puškami FAL vyrobenými na místě. Výrobní závod pro ruské útočné pušky v Maracay by měl být plně operativní během roku 2010, s výrobní kapacitou 50 000 kusů za rok.[3][4]
  • Saúdská Arábie - v říjnu 2017 ruská společnost Rosoboronexport a Saúdská vojensko-průmyslová společnost (SAMI) podepsaly dohodu o licenční výrobě AK-103 v Saúdské Arábii.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pradeep Thakur. Latest Kalashnikovs to be made in India [online]. The Times of India, 2008-02-18 [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.comunidadesegura.org [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ english.eluniversal.com [online]. [cit. 24-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2009. 
  4. ↑ http://www.scoop.co.nz/stories/WO0703/S00423.htm

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.