AMX-10P | |
---|---|
AMX-10P během francouzské vojenské přehlídky | |
Typ vozidla | bojové vozidlo pěchoty |
Země původu | Francie |
Historie | |
Výrobce | GIAT |
Období výroby | 1973 – 1994 |
Ve službě | od r. 1973 |
Základní charakteristika | |
Posádka | 3+8 |
Délka | 5,778 m |
Šířka | 2,78 m |
Výška | 2,58 m |
Hmotnost | 14,2 t |
Pancéřování a výzbroj | |
Hlavní zbraň | 20mm autokanón F2/M693 |
Sekundární zbraně | kulomet AA-52 |
Pohon a pohyb | |
Motor | Hispano-Suiza HS-115 |
Max. rychlost | 65 km/h |
Dojezd | 600 km |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
AMX-10P je francouzské obojživelné bojové vozidlo pěchoty, přijaté do služby v roce 1973 jako náhrada staršího typu AMX-VCI. Patří k první generaci bojových vozidel pěchoty. Do roku 1994 bylo vyrobeno více než 1800 vozidel AMX-10P, z toho 960 pro francouzskou armádu.[1]
AMX-10P byl vyvinut konstrukční kanceláří Atelier de Construction d'Issy-les-Moulineaux z koncernu GIAT jakožto reakce na požadavek francouzské armády na nové pásové bojové vozidlo, které by ve službě doplnilo a postupně zcela nahradilo zastarávající AMX-VCI (Véhicule de Combat d’Infanterie). AMX-VCI byl první francouzský poválečný obrněný transportér, využívající podvozek tanku AMX-13. Jeho nádraha měla být mimo jiné obojživelná. Vývoj AMX-10P byl zahájen roku 1964. V dubnu 1966 ministerstvo obrany schválilo specifikace nového typu. Jeho konstrukce vycházela z průzkumného obrněného vozidla ERAC. V roce 1967 byla dokončena jeho maketa.[1]
První prototypy AMX-10P byly dokončeny v roce 1968 a následující rok si je prohlédli potenciální tuzemští i zahraniční zájemci. Od ledna 1969 do června 1970 byly prototypy testovány. Zkoušky zejména ukázaly, že přepravní prostor je příliš stísněný. Proto byla korba prodloužena, v místech výsadku zvýšena a opatřena o druhé zadní dveře.[1]
Roku 1972 objednalo velení francouzské armády prvních osmdesát vozidel, jež byla o rok později zavedena do armády. V reakci na zavedení sovětského typu BMP-1 byla výroba AMX-10P zahájena ještě před zohledněním všech konstrukčních úprav u třetího prototypu. Během vývoje bylo dále upuštěno od instalace protitankových střel MILAN na boky věže.[1] Prvních dvanáct vozidel převzala 7. mechanizovaná brigáda v Remeši. Od roku 2008 je ve službě nahrazován modernějším kolovým VBCI a k roku 2015 se již všechny AMX-10P nacházely mimo službu co se týká francouzské armády.
Vozidlo v základní variantě disponuje dvoumístnou dělovou věží Toucan II s 20mm kanónem M963 F2 schopným penetrovat 20mm pancíř na vzdálenost 1000 m. Maximální dostřel děla činí 1 500 m. Sekundární výzbroj tvoří s kanónem spřažený 7,62mm kulomet FN-1. Dále může využít až deset přenosných protitankových řízených střel MILAN. Existují také varianty s 90mm kanónem exportované především do Singapuru a Indonésie.
AMX-10P chrání pancíř schopný odolat střelám do ráže 14,5 mm včetně.[2]
Obrněnec pohání dieselový osmiválcový motor Hispano-Suiza HS-115 o výkonu 202 kW. Vozidlu umožňuje dojezd 600 km a maximální rychlost 65 km/h na silnici, resp. 7,5 km/h ve vodě.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku AMX-10P na anglické Wikipedii.