Abbás Mírzá | |
---|---|
Narození | 20. srpna 1789 Amol |
Úmrtí | 25. října 1833 (ve věku 44 let) Mašhad |
Místo pohřbení | svatyně imáma Rezy |
Povolání | politik a voják |
Nábož. vyznání | Isná ašaríja |
Choť | Galin Khanum |
Děti | Muhammad Šáh Kádžár Bahram Mirza Khosrow Mirza Bahman Mirza Qajar Qahreman Mirza Qajar Ardashir Mirza Rukn al-Dawla … více na Wikidatech |
Rodiče | Fát Alí Šáh[1][2][3] a Asiya Khanom Devellu |
Rod | Kádžárovci |
Příbuzní | Aliqoli Mirza Etezado-ol-Saltaneh a Mohammad-Ali Dowlatshah (sourozenci) Násir ad-Dín Šáh, Abdol-samad Mirza Ezz ed-Dowleh Saloor a ʻAbbās Mīrzā Mulk Ārā (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abbás Mírzá (persky عباس میرزا, 26. srpna 1789 – 25. října 1833) byl kádžárovský korunní princ, který se snažil o modernizaci perské armády a také jí velel v rusko-perské válce v letech 1804–1813, v osmansko-perské válce v letech 1821–1823 a v rusko-perské válce v letech 1826–1828. Panovníkem se nestal, protože zemřel dřív než jeho otec, Fát Alí Šáh, kterého tak posléze na trůně nahradil Mírzův syn Muhammad Šáh Kádžár.
Ve válkách s Ruskem byl Abbás Mírzá neúspěšným. Gulistánskou dohodou v roce 1813 získalo Rusko postoupení moderního Dagestánu, východní Gruzie, většiny Ázerbájdžánu a částí severní Arménie a Turkmenčajskou dohodou v roce 1828 Jerevanský chanát, Nachičevanský chanát a zbývající část Talyšského chanátu. Z Mírzových vojenských neúspěchů vyniká neúspěšná bitva u Aslándúzu, ve které se ruskému veliteli Pjotrovi Stěpanovičovi Kotljarevskému povedl Mírzovi zničit polovinu armády při zcela minimálních ztrátách, ač útočil proti dvojnásobné přesile.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abbas Mirza na anglické Wikipedii.