Adam Kazimír Czartoryski | |
---|---|
Narození | 1. prosince 1734 Gdaňsk |
Úmrtí | 19. března 1823 (ve věku 88 let) Sieniawa |
Místo pohřbení | Kostel svatého Kříže |
Povolání | spisovatel, politik, literární kritik a důstojník |
Ocenění | Řád sv. Ondřeje (1762) Řád sv. Alexandra Něvského (1762) Řád bílé orlice (1764) Řád svatého Stanislava (1765) Řád zlatého rouna (1808) … více na Wikidatech |
Politická strana | Familia |
Choť | Izabela Czartoryská[1] |
Děti | Marie Anna Czartoryská Adam Jerzy Czartoryski Konstanty Adam Czartoryski Žofie Czartoryská Teresa Czartoryská Gabriela Czartoryská |
Rodiče | August Alexandr Czartoryski a Maria Zofia Sieniawská |
Rod | Czartoryští |
Příbuzní | Elżbieta Izabela Lubomirská (sestra) Adam Württemberský (vnuk) |
Funkce | poslanec Sejmu Polsko-litevské unie maršálek Velkého tribunálu Litevského velkovévodství kalušský starosta maršálek Sejmu Polsko-litevské unie polský volitel … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adam Kazimierz Czartoryski (1. prosince 1734 Gdaňsk – 19. března 1823 Sieniawa) byl polský šlechtic, spisovatel, literární kritik, jazykovědec, politik a mecenáš umění, představitel polského osvícenství.[2]
Vychován byl v Anglii, do Polska se vrátil v roce 1758, načež byl jmenován správcem Podolska. Byl jedním z kandidátů na polského krále, ale roku 1763 korunu odmítl a získal ji nakonec jeho bratranec Stanislav II. August Poniatowski. Czartoryski krále a jeho reformy potom podporoval.[3] Roku 1812 byl zvolen maršálkem Sejmu.[4]
Byl členem Výboru pro národní vzdělání (Komisja Edukacji Narodowej) a nakonec byl jmenován ministrem školství - zastával tento post jako první Evropan vůbec. Byl velkým mecenášem kultury a jeho palác v Puławách se stal významným kulturním centrem, ze kterého vzešli první polští preromantici Franciszek Karpiński a Franciszek Dionizy Kniaźnin a v jehož blízkosti dožil básník Franciszek Zabłocki.[5]
Z jeho díla literárního vynikají divadelní komedie, například Panna na wydaniu (1771) nebo Kawa (1779).[6] Oceňovanější jsou ale jeho teatrologické práce.[7] Literární teorie je shromážděna ve spise Myśli o pismach polskich (1810). Bohatství rodu nashromáždil zejména jeho otec August Aleksander Czartoryski, vojvoda Rusínského vévodství. Jeho syn Adam Jerzy Czartoryski sehrál významnou roli při dělení Polska.[8]
Mikołaj Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
Michał Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
Izabela Korecká | ||||||||||||
Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
Tomasz Olędzki | ||||||||||||
Joanna Weronika Olędzká | ||||||||||||
Anna Grzybowská | ||||||||||||
August Alexandr Czartoryski | ||||||||||||
Andrzej Morsztyn | ||||||||||||
Jan Andrzej Morsztyn | ||||||||||||
Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
George Gordon, 2. markýz z Huntly | ||||||||||||
Catherine Gordonová | ||||||||||||
Anne Campbellová | ||||||||||||
Adam Kazimír Czartoryski | ||||||||||||
Adam Hieronim Sieniawski | ||||||||||||
Mikołaj Hieronim Sieniawski | ||||||||||||
Wiktoria Elżbieta Potocká | ||||||||||||
Adam Mikołaj Sieniawski | ||||||||||||
Alexandr Ludvík Radziwiłł | ||||||||||||
Cecílie Marie Radziwiłłová | ||||||||||||
Lukrécie Marie Strozziová | ||||||||||||
Maria Zofia Sieniawská | ||||||||||||
Jiří Šebestián Lubomirský | ||||||||||||
Stanislav Herkules Lubomirský | ||||||||||||
Konstancie Ligęzová | ||||||||||||
Alžběta Helena Sieniawská | ||||||||||||
Łukasz Opaliński | ||||||||||||
Žofie Anna Alžběta Opalińská | ||||||||||||
Izabela Tęczyńska | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Kazimierz Czartoryski na anglické Wikipedii.