Adjud

Adjud ;
	Vlakové nádraží ve městě Adjud
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°6′ s. š., 27°10′47″ v. d.
Nadmořská výška	97 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko
Župa	Vrancea
	Adjud
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	59,1 km²
Počet obyvatel	15 178 (2021)
Hustota zalidnění	256,8 obyv./km²
Správa
Starosta	George-Claudiu Nica (od 2024)
Oficiální web	www.adjud.ro
E-mail	uat@primariaadjud.ro
PSČ	625100
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adjud ([adˈʒud]IPA, maďarsky Egyedhalma) je město v župě Vrancea v geografickém a historické regionu Západní Moldávie v Rumunsku. V roce 2021 zde žilo celkem 15 178 obyvatel. Leží na železničním uzlu, jenž zahrnuje seřaďovací a osobní nádraží. Město, ležící severně od místa, kde se řeka Trotuș vlévá do Siretu, bývalo tržištěm.

Město spravuje celkem 3 vesnice: Adjudu Vechi, Burcioaia a Șișcani.

Geografie

Adjud se rozkládá na rovině a je obklopen kopci až do výšky 400 m na úpatí pohoří Vrancea, které je součástí Podkarpatské křivky. Průměrná nadmořská výška města činí 100 m n. m. Okolní půda je příznivá pro zemědělství.

Podle výsledků geologického výzkumu se v podloží města nacházejí vrstvy štěrku a písku levantského a čtvrtohorního stáří, které tvoří významné hydrologické vodonosné vrstvy napájené řekami Trotuș a Siret a přímými srážkami.

Podnebí je mírné s průměrnou roční teplotou 8–10 °C a průměrnými srážkami 500 mm/m ročně. Vyznačuje se převládajícími severními větry, v horkém období vanou větry z jihu a jihovýchodu. Díky své poloze na rozhraní provincií Moldávie, Valašsko a Sedmihradsko je odedávna důležitou silniční a železniční křižovatkou. Rozloha města v roce 1997 činila 5 911 ha (14 610 akrů), z toho 105 ha (260 akrů) zaujímaly budovy a dvory.

Dějiny

V severní části města bylo objeveno sídliště z doby bronzové, které pochází zhruba z druhého tisíciletí př. n. l. a patří kultuře Monteoru. Byly zde nalezeny také stopy geto-dácké kultury z 5. století př. n. l.

První zmínka o městě se objevuje pod maďarským názvem Egyedhalma („in oppido nostro Egydhalm“, což znamená „v našem městě Gillesův kopec“) v latinsky psané listině z roku 1433,^[2] kde Iliaș Moldavský uděluje obchodní privilegia sedmihradským saským obchodníkům. Rumunský název Adjud je odvozen od maďarského. Původní název podporuje myšlenku, že město založili maďarští Csángó usazení v Moldávii v rámci uherské systematické imperiální politiky usazování maďarského a částečně německého obyvatelstva v místech strategického hospodářského, obchodního a vojenského významu s úkolem kontrolovat a bránit východní hranici Uher.^[3]^[4]

Bitva u Adjudu se zde odehrála 14. října 1788 během rusko-turecké války (1787–1792) a střetla se v ní vojska Ruského impéria a Habsburské monarchie (pod velením polního maršála barona Splenyho von Mihalda) s vojsky Osmanské říše.^[5]

Adjud byl prohlášen městem v roce 1948. Roku 1950 se stalo sídlem okresu Adjud z Putnovského kraje, poté (po roce 1952) z Bârladského kraje a (po roce 1956) z kraje Bacău. V roce 1968 se stal městem okresu Vrancea, zatímco v roce 2000 byl prohlášen obcí.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 2021 zde žilo 15 178 obyvatel. Podle sčítání lidu v roce 2011 pak 14 670 obyvatel, z toho 13 734 (93,62 %) Rumunů a 915 (6,23 %) Romů. Co se týče náboženského složení, většina respondentů byla pravoslavného vyznání (94,92 %). Druhou nejpočetnější komunitou byla římskokatolická církev, 2,32 % obyvatel. Letniční věřící tvořili 1,33 %, ostatní vyznání byla zastoupena méně než 1 %.

Doprava

Městem Adjud prochází státní silnice E 85 v délce 11 km, a to od 226. kilometru u mostu přes řeku Trotuș, která prochází centrem města v úseku dlouhém 3 km, až po 237. kilometr. Protíná ji také státní silnice 11A od zemědělsko-potravinářského trhu směrem na Onești–Bacău v délce 4 km od km 37 + 450 do km 33 + 450. Státní silnice E 85 odbočuje do Adjudu Vechi, zatímco silnice 11A vede do Bârladu od 42. do 46. kilometru v délce 4 km, přičemž v centru města vede v úseku 1,5 km.

Významné osobnosti

Costel Alexe (* 1983), politik
Gheorghe Balș (1868–1934), inženýr a historik umění
Dan Botta (1907–1958), básník a esejista
Emil Botta (1911–1977), básník, spisovatel a herec, bratr Dana Botty
Minodora Cliveti (* 1955), politik
Elena Dan (1967–1996), operní zpěvačka
Ion Dichiseanu (1933–2021), herec
Angela Gheorghiu (* 1965), sopranistka
Nelly Miricioiu (* 1952), sopranistka
Alexandru Novac (* 1997), sportovec
Gelu Radu (* 1957), vzpěrač

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adjud na anglické Wikipedii.

↑ rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
↑ GIURESCU, Constantin C. Istoria românilor (2 volumes). [s.l.]: [s.n.], 1975.
↑ László Mikecs. Kárpátokon túli magyarság (Hungarians beyond the Carpathians) [online]. S. 458. Dostupné online.
↑ http://www.kia.hu/konyvtar/erdely/moldvang.htm "Hungarians in Moldavia (original: Hányan vannak a moldvai csángók)"]^{[nedostupný zdroj]}
↑ Peste mai puțin de două luni se împlinesc 230 de ani de la bătălia de la Adjud dintre austrieci și turci. www.ziaruldevrancea.ro [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. (rumunsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adjud na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[9acf9c848482bb2e5efc03856417a87e6828bb45-1] rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

[2] GIURESCU, Constantin C. Istoria românilor (2 volumes). [s.l.]: [s.n.], 1975.

[3] László Mikecs. Kárpátokon túli magyarság (Hungarians beyond the Carpathians) [online]. S. 458. Dostupné online.

[4] ttp://www.kia.hu/konyvtar/erdely/moldvang.htm "Hungarians in Moldavia (original: Hányan vannak a moldvai csángók)"]^{[nedostupný zdroj]}

[5] Peste mai puțin de două luni se împlinesc 230 de ani de la bătălia de la Adjud dintre austrieci și turci. www.ziaruldevrancea.ro [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. (rumunsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Města a obce župy Sučava

města	Broșteni • Cajvana • Câmpulung Moldovenesc • Dolhasca • Fălticeni • Frasin • Gura Humorului • Liteni • Milișăuți • Rădăuți • Salcea • Siret • Solca • Sučava • Vatra Dornei • Vicovu de Sus

obce	Adâncata • Arbore • Baia • Bălăceana • Bălcăuți • Berchișești • Bilca • Bogdănești • Boroaia • Bosanci • Botoșana • Breaza • Brodina • Bunești • Burla • Cacica • Calafindești • Capu Câmpului • Cârlibaba • Ciocănești • Ciprian Porumbescu • Comănești • Cornu Luncii • Coșna • Crucea • Dărmănești • Dolhești • Dorna-Arini • Dorna Candrenilor • Dornești • Drăgoiești • Drăgușeni • Dumbrăveni • Fântâna Mare • Fântânele • Forăști • Frătăuții Noi • Frătăuții Vechi • Frumosu • Fundu Moldovei • Gălănești • Grămești • Grănicești • Hănțești • Hârtop • Horodnic de Jos • Horodnic de Sus • Horodniceni • Iacobeni • Iaslovăț • Ilișești • Ipotești • Izvoarele Sucevei • Marginea • Mălini • Mănăstirea Humorului • Mitocu Dragomirnei • Moara • Moldova-Sulița • Moldovița • Mușenița • Ostra • Panaci • Păltinoasa • Pătrăuți • Pârteștii de Jos • Poiana Stampei • Poieni-Solca • Pojorâta • Preutești • Putna • Rădășeni • Râșca • Sadova • Satu Mare • Siminicea • Slatina • Straja • Stroiești • Stulpicani • Sucevița • Șaru Dornei • Șcheia • Șerbăuți • Todirești • Udești • Ulma • Vadu Moldovei • Valea Moldovei • Vama • Vatra Moldoviței • Verești • Vicovu de Jos • Voitinel • Volovăț • Vulturești • Zamostea • Zvoriștea

Města v Rumunsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Bukurešť

250 000+	Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov

100 000+	Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare

75 000+	Râmnicu Vâlcea • Drobeta-Turnu Severin • Sučava • Piatra Neamț • Târgu Jiu • Târgoviște • Focșani • Bistrița

Adjud
Vlakové nádraží ve městě Adjud
znak
Poloha
Souřadnice	46°6′ s. š., 27°10′47″ v. d.
Nadmořská výška	97 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko Rumunsko
Župa	Vrancea
Adjud
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	59,1 km²
Počet obyvatel	15 178 (2021)^[1]
Hustota zalidnění	256,8 obyv./km²
Správa
Starosta	George-Claudiu Nica (od 2024)
Oficiální web	www.adjud.ro
E-mail	uat@primariaadjud.ro
PSČ	625100
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)