Adlí Mansúr | |
---|---|
Adlí Mansúr (2005) | |
Prozatímní prezident Egypta | |
Ve funkci: 4. července 2013 – 8. června 2014 | |
Předseda vlády | Házim al-Bibláwí Ibráhím Mahlab |
Viceprezident | Muhammad Baradej (prozatímní) |
Předchůdce | Muhammad Mursí |
Nástupce | Abd al-Fattáh as-Sísí |
Předseda Nejvyššího ústavního soudu Egypta | |
Ve funkci: 1. července 2013 – 30. června 2016 | |
Jmenující | Muhammad Mursí |
Předchůdce | Máhir al-Buhajrí |
Nástupce | Abdal Waháb Abdal Ráziq |
Narození | 23. prosince 1945 (78 let) Káhira, Egyptské království |
Sídlo | Heliopolský palác |
Alma mater | Káhirská univerzita École nationale d'administration |
Profese | magistrát, soudce, politik a advokát |
Náboženství | sunnitský islám |
Ocenění | Řád Nilu Řád republiky |
Podpis | |
Commons | Adli Mansur |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adlí Mahmúd Mansúr (arabsky عدلى محمود منصور; * 23. prosince 1945 Káhira)[1][2] je egyptský soudce a politik, který zastával funkci předsedy Nejvyššího ústavního soudu Egypta.[3] Od 4. července 2013 do 8. června 2014 působil také jako prozatímní prezident Egypta po vojenském převratu v roce 2013, který svrhl prezidenta Muhammada Mursího. Převrat proti prezidentu Mursímu podpořilo několik světských a náboženských osobností, například velký imám univerzity al-Azhar Ahmad at-Tajib, koptský papež Theodoros II. a Muhammad Baradej, a armáda jmenovala Mansúra prozatímním prezidentem do doby, než se uskuteční volby.[4][5][6] Mursí odmítl uznat své odvolání za platné a nadále trval na tom, že pouze on může být považován za legitimního prezidenta Egypta.[4] Mansúr složil přísahu před Nejvyšším ústavním soudem 4. července 2013.[7]
Narodil se v Káhiře. V roce 1967 absolvoval právnickou fakultu Káhirské univerzity, v roce 1969 získal postgraduální titul v oboru právo, v roce 1970 vystudoval ekonomii a získal postgraduální titul v oboru operační analýza (manažérská věda) na Káhirské univerzitě.[1] Později navštěvoval francouzskou École nationale d'administration (ENA), kterou absolvoval v roce 1977.
V 80. letech strávil šest let v Saúdské Arábii, kde pracoval jako poradce ministerstva obchodu.[8]
V roce 1992 byl jmenován členem Nejvyššího ústavního soudu.[9] Později působil jako místopředseda Nejvyššího ústavního soudu až do 1. července 2013, kdy se stal předsedou Nejvyššího ústavního soudu poté, co ho do této funkce 19. května jmenoval prezident Mursí.[2][10]
Příležitost složit přísahu jako předseda Nejvyššího ústavního soudu měl až 4. července 2013, těsně před složením prezidentské přísahy.[11][12]
Dne 30. června 2016 jej ve funkci nahradil Abdal Waháb Abdal Ráziq.[13]
Dne 3. července 2013 byl jmenován prozatímním prezidentem Egypta poté, co byl po protestech v Egyptě v důsledku státního převratu svržen Muhammad Mursí. Jeho jmenování oznámil v televizi ministr obrany Abd al-Fattáh as-Sísí.[14] Předtím se krátce objevily nejasnosti ohledně toho, kdo přesně byl jmenován prozatímním prezidentem, přičemž některé zdroje naznačovaly, že to byl bývalý předseda Nejvyššího ústavního soudu Máhir al-Buhajrí. Mansúr složil přísahu 4. července 2013.[7]
Krátce obnovil funkci viceprezidenta, která byla zrušena přijetím současné ústavy 26. prosince 2012, a 7. července 2013 jmenoval do této funkce dočasně vůdce opozice Muhammada Baradeje. Dne 8. července Mansúr vydal dekret, po němž měly následovat celostátní volby.[15] Dne 9. července jmenoval úřadujícím premiérem ekonoma Házima al-Bibláwího.[16]
První zahraniční cestu ve funkci prozatímního prezidenta podnikl 8. října 2013 do Saúdské Arábie, která byla hlavním podporovatelem Mursího svržení.[17]
Dne 19. září 2013 oznámil, že se nebude ucházet o prezidentský úřad, a prohlásil, že se vrátí do funkce předsedy Nejvyššího ústavního soudu.[18]
Je ženatý a má syna a dvě dcery.[19]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adly Mansour na anglické Wikipedii.