B-377-SG/SGT Super Guppy | |
---|---|
Super Guppy Turbine používaný NASA | |
Určení | nákladní letoun pro rozměrné náklady |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Aero Spacelines |
První let | 31. srpna 1965[1] |
Charakter | letuschopný |
Uživatel | Aero Spacelines[1] NASA Airbus Aeromaritime[1] |
Vyrobeno kusů | 1x SG, 4x SGT[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aero Spacelines Super Guppy je velký transportní letoun s objemným trupem, který se používá pro přepravu nákladů velkých rozměrů. Letoun byl pokračovatelem typu Aero Spacelines Pregnant Guppy, který byl rovněž vyráběn společností Aero Spacelines. Bylo postaveno 5 strojů ve dvou variantách. Obě tyto varianty byly obecně označovány „Super Guppy“.
První letoun verze označené Super Guppy nebo „SG“, byl postaven přímo z trupu letounu C-97J Turbo Stratocruiser, což byla vojenská verze dopravního letounu z 50. let 20. století Boeing 377 Stratocruiser. Trup byl prodloužen na délku 43 m a byla přestavěna horní část trupu. Trup dostal v řezu tvar balónu, přičemž v horní části měl průměr 7,6 m. Délka nákladového prostoru byla 28,8 m, přičemž šířka nákladové paluby zůstávala stále 2,7 m jako u původního letounu Stratocruiser.[1]
V návaznosti na úpravy trupu byly použity i jiné motory. Letoun Super Guppy používal turbovrtulové motory Pratt & Whitney T34-P-7 pro zvětšení výkonu a doletu. Byly upraveny i křídla a ocasní plochy. Letoun mohl nést náklad 24 545 kg a dosahoval cestovní rychlosti 300 mph (480 km/h).
Druhá verze byla oficiálně známa pod označením Super Guppy Turbine nebo „SGT“, ačkoliv používala také turbovrtulové motory jako první varianta Super Guppy. Tato verze používala turbovrtulové motory Allison 501-D22C. Na rozdíl od předchozích letounů, byly hlavní části trupů těchto letounů postaveny od nuly. Stavbou trupů od samého počátku bylo umožněno společnosti Aero Spacelines rozšířit nákladovou palubu na 4 m. Celková délka nákladového prostoru byla zvětšena na 33,8 m. Vylepšení trupu a pohonu vedlo ke zvětšení užitečného nákladu na 24 700 kg. Všechna tato vylepšení v kombinaci s přetlakovou kabinou pro posádku dovolila lety ve vyšších letových hladinách, což umožňovalo letounům SGT přepravit více nákladu než jejich předchůdcům.[1]
Letoun SGT si z typu 377 ponechal pouze kokpit, křídla, ocasní plochy a hlavní podvozek. Přední podvozek byl převzatý z letounu Boeing 707 a byl otočený o 180 stupňů. To umožnilo jeho posunutí mírně dopředu, vyrovnání podlahy nákladového prostoru a zjednodušilo nakládku letounu.
Na počátku 70. let 20. století byly dva letouny Super Guppy používány společností Airbus k dopravě částí dopravních letounů z externích výrobních závodů ke konečné montáži v Toulouse. V roce 1982 a 1983 byly ve Francii u společnosti UTA Industries postaveny další dva letouny, poté, co Airbus koupil práva na stavbu těchto letounů. Tyto čtyři letouny byly později nahrazeny stroji Airbus Beluga, které byly schopné přepravit náklad o dvojnásobné hmotnosti.
Poslední vyrobený letoun SGT zůstává ve službě u NASA, kde slouží při přepravě velkých dílů kosmických lodí a raket. Letoun operuje z letiště Ellington Field v Houstonu, stát Texas, USA.[2] Ostatní čtyři letouny jsou zakonzervovány – letoun SG v Pima Air and Space Museum, letecká základna Davis-Monthan, stát Arizona, USA, první SGT na letišti Bruntingthorpe Aerodrome, Spojené království, druhý SGT na mezinárodním letišti Toulouse Blagnac International Airport, Toulouse, Francie a třetí SGT v Finkenwerder, Německo.
Aero Spacelines B-377-SG Super Guppy
Aero-Spacelines B-377-SGT Super Guppy Turbine (Guppy 201)
Technické údaje pocházejí z publikace „Encyclopedia of The World's Commercial and Private Aircraft“.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aero Spacelines Super Guppy na anglické Wikipedii.