Afropithecus turkanensis | |
---|---|
Lebka Afropithecus turkanensis | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Oddělení | úzkonosí (Catarrhini) |
Čeleď | Proconsulidae |
Rod | Afropithecus Leakey & Leakey, 1986 |
Binomické jméno | |
Afropithecus turkanensis Leakey & Leakey 1986 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Afropithecus turkanensis je druh vyhynulých úzkonosých primátů, žijících v časném miocénu (před 17 – 18 miliony let) na území dnešní Keni. Zachycen byl na lokalitách Kalodirr, Moruorot, Locherangan a Buluk poblíž jezera Turkana.
Dosud jediný druh rodu Afropithecus turkanensis popsali v roce 1986 Richard a Meave Leakeyovi.[1] Druhové jméno vyjadřuje právě místo nálezu - jezero Turkana v Africe.
Podle části odborníků jsou s rodem Afropithecus totožné morfologicky velmi podobné rody Morotopithecus a Heliopithecus. Pro potvrzení nebo vyvrácení tohoto předpokladu je ovšem dosud k dispozici jen málo nálezů. Některými autory je Afropithecus řazen již do blízkosti mladšího rodu Kenyapithecus, spíše než k proconsulidům. Podle jiných tomu ale základní stavba tváře i dochované části postkraniální kostry odporují.[2]
Afropithecus byl poměrně velký primát, který dosahoval váhy asi 30 - 50 kg, což je přibližně velikost šimpanze.[3] Stejně jako u Proconsula představují ostatky Afropitheca zajímavou směs primitivních a odvozených znaků.[4] Na lebce je dobře patrný protáhlý čenich a další prvky, odkazující na oligocénního primáta rodu Aegyptopithecus. Afropithecus byl ovšem mnohonásobně větší. Dobře dochovaná obličejová část lebky, označená kódem KNM-WK 16999 umožnila mimo jiné i sledování morfologie mozku v prostoru za očnicemi. Zde ještě chyběly zvětšené čelní laloky, typické pro moderní i vyhynulé hominoidy, což Afropitheca také řadí spíše k proconsulidům než k hominidům.[4]
Postkraniální skelet se příliš se neliší od kostry druhu Proconsul nyanzae. Lze z něj odvodit, že Afropithecus žil na stromech, kde se pohyboval pomocí všech čtyř končetin. Nebyly zachyceny žádné stopy vzpřímenějšího postoje moderních lidoopů.[3]
Pokročilé znaky nese také chrup. Afropithecus měl na rozdíl od ostatních časně miocenních primátů silné čelisti i žvýkací svaly a jako první také stoličky opatřené silnou vrstvou skloviny. To mu umožňovalo konzumovat nejen měkké ovoce tropického lesa, ale i semena, tužší plody, hlízy a ořechy.[5] Právě potravní specializace na tužší potravu mohla být i příčinou primitivnějšího vzhledu lebky.[4]
Tato adaptace byla nutná vzhledem k postupnému vysušování klimatu během miocénu a s tím souvisejícím ústupem porostů tropického lesa. Díky silnější zubní sklovině dokázal Afropithecus obstát v měnících se podmínkách a kvůli tomu se také uvažuje, že právě tento rod (nebo jeho nástupci) mohl být prvním, který vycestoval z Afriky na sever směrem do Evropy a dál do Asie. To bylo možné díky tomu, že asi před 17 - 18 miliony let v souvislosti s poklesem mořské hladiny došlo k vytvoření suchozemských mostů mezi kontinenty. Afropithecus je dosud znám pouze z Keni, ovšem v Saúdské Arábii byl objeven velmi blízce příbuzný rod Heliopithecus. Prvním známým hominoidem v Evropě je zatím rod Griphopithecus.