Afročervorovití | |
---|---|
afročervor krátkohlavý (Scolecomorphus kirkii) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | obojživelníci (Amphibia) |
Řád | červoři (Gymnophiona) |
Čeleď | afročervorovití (Scolecomorphidae) Taylor, 1969 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Afročervorovití (Scolecomorphidae) představují nepočetnou čeleď beznohých obojživelníků z řádu červorů (Gymnophiona). Vyskytují se v rovníkové Africe.
Čeleď afročervorovitých popsal americký herpetolog Edward Harrison Taylor roku 1969.[1] Její zástupci jsou však v některých systémech řazeni i v rámci čeledi cecíliovití (Caeciliidae). Problém některých historických systémů cecíliovitých totiž představoval jejich parafyletismus, kdy se některé samostatné čeledi ukázaly být fylogeneticky vnořeny v rámci takto vymezených cecíliovitých. Některé studie tento problém řešily právě synonymizací problematických taxonů, studie z roku 2011 tento problém vyřešila naopak rozdělením cecíliovitých do devíti samostatných čeledí; v nejužším slova smyslu tak cecíliovití zahrnují pouze dva rody.[2]
Afročervorovití zahrnují pouze dva rody:[3][4]
Afročervorovití dosahují celkové délky těla od 150 do 360 mm, většina dospělců délkou těla přesahuje 300 mm.[5] Zástupci afročervorů sdílí řadu nezvyklých odvozených znaků. Tělo pokrývají pouze primární prstence, s nepočetnými dermálními šupinami. Podobně jako u cecíliovitých schází pravý ocas. Od cecíliovitých se nicméně afročervoři odlišují absencí třmínku ve středním uchu a jedinečnou anatomií očí: oči jsou v klidu překryty kůží a lebečními kostmi, jsou však spojeny se smyslovými tykadélky, jejichž pohybem mohou být povytaženy směrem ven.[5][6]
Afročervoři představují endemitní skupinu východní a západní rovníkové Afriky.[5] Jejich přirozeným prostředím jsou tropické deštné pralesy a přilehlé odlesněné oblasti, podobně jako u většiny červorů je jejich život spjat s půdním prostředím. O jejich ekologii a chování se na základě skrytého způsobu života ví pouze málo. Zástupci rodu Scolecomorphus jsou živorodí, vývoj mláďat probíhá v oviduktech, kde je samice dokonce krmí jakýmsi „mateřským mlékem“, výživnou látkou produkovanou vejcovody. Z důvodu podobné peče o mláďata jsou rovněž samice delší ve srovnání se samci. Zástupci rodu Crotaphatrema jsou pravděpodobně vejcorodí, zřejmě s přímým vývojem.[7]