Aha
| Aha | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Meni(?) Narmer(?) | |||||||||||
 Fragment nádoby z fajánsu se jménem faraona Aha v Britském muzeu | |||||||||||
| Doba vlády | 3032/2982 př. n. l.–3000/2950 př. n. l. | ||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||
| Manželky | Benerib,[1] (?)[2]
Chenthap[1] (?)[2] (Chenedhapi) (?) (nebo) Neithotep[3] (odporuje ostatním informacím!) | ||||||||||
| Potomci | Džer (?)[1] | ||||||||||
| Otec | Narmer[4][5] | ||||||||||
| Matka | Neithotep[5][6] | ||||||||||
| Narození | 3162 př. n. l. | ||||||||||
| Úmrtí | 31. století př. n. l. | ||||||||||
| Hrobka | Abydos archaické královské pohřebiště Umm el-Káb[7] | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Hor-Aha (aha egyptsky „bojovník“)[7] byl egyptským faraonem 1. dynastie. Vládl přibližně v letech 3032/2982–3000/2950 př. n. l. Není jisté, zda tento král nebyl totožný s králem Menim či Narmerem nebo dokonce s oběma dvěma.[5] S Menim je spojován díky nápisu na nakádské slonovinové tabulce.[7]
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Hor-Aha byl vlastně skutečným králem celého Egypta, možná mu však nepodléhal celý Dolní Egypt. Dobytá území zpacifikoval a chránil před Libyjci.[8] Na jižních hranicích země úspěšně válčil s Núbijci, díky vojenským úspěchům v této oblasti se mu hranice podařilo posunout až k prvnímu nilskému kataraktu.[8] Nebo dokonce až k Gabal es Silsile.[7] Dokládá to ebenová tabulka oslavující faraonovo vítězství, která byla nalezena v Abydu.[7] S největší pravděpodobností sídlil v Ceneji.[8] Nechal vybudovat v dolnoegyptské Saji chrám zasvěcený tamější bohyni Neitě.[8] Jestliže byl totožný s Menim, vybudoval první hlavní město sjednoceného Egypta, Mennofer.[8] Možná také nechal vybudovat město Šedet (řecky Krokodilopolis), jednou totiž byl prý na lovu v oáze Fajjúm, kde jej najednou napadli jeho vlastní psi, před nimiž skočil do jezera, kde jej na zádech na druhý břeh přenesl krokodýl.[8] Za záchranu života pak zasvětil toto jezero právě krokodýlovi a u oázy nechal vybudovat město jemu zasvěcené.[8] Je také možné, že se Aha týkají také některé informace o Menim, například to, že zemřel na zranění, jež mu způsobil hroch.[8] Podle Diodóra jej Egypťané pokládali za krále, jenž je naučil uctívat bohy a žít civilizovaně.[8]
Hrobka
[editovat | editovat zdroj]Podobně jako všichni králové 1. dynastie si i Aha nechal postavit hrobky dvě. Hrobka, která se nachází v Abydu, je pouze symbolická.[5] Je ze všech symbolických hrobek, které se nacházejí v severozápadní části abydského pohřebiště, největší.[5] Její pohřební komora má půdorys o rozměrech 11,7×9,5 metru, je vyzděná nepálenými cihlami a vyztužena dřevěnými trámy.[5] Jeho skutečná hrobka se nachází v Sakkáře.[5] Její podzemní část je vytesána do skály a tvoří ji pět místností.[9] Nadzemní část je postavena z cihel a přepážky ji dělí na 27 komor, kde byla uložena pohřební výbava.[8] Kolem této hrobky se zachovaly zbytky dvou ohradních zdí.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?,. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 26 a 29.
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 24.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola První faraoni, s. 37.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 28.
- ↑ a b c d e f g ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Aha, s. 22.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 26, 28 a 29.
- ↑ a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 98.
- ↑ a b c d e f g h i j k ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Aha, s. 23.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Aha, s. 22–23.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aha na Wikimedia Commons
