Akumulační parní lokomotiva

Zrenovovaná parní akumulační lokomotiva typu FLC v muzeu Henkel-Werk, Genthin

Akumulační parní lokomotiva neboli bezohňová lokomotiva je parní lokomotiva bez vlastního topeniště. Namísto lokomotivního parního kotle s topeništěm má pouze zásobník páry, kterou dočerpává z externího zdroje. Má malý dojezd, ale s výhodou se využívá například v dolech nebo v menších prostorech, které nezamořuje zplodinami.

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Akumulační lokomotivy se využívaly především v chemických továrnách a v provozech, kde by běžná parní lokomotiva s otevřeným ohništěm mohla způsobit požár či výbuch. Takovéto velké továrny měly obvykle mimo nebezpečné provozy svou kotelnu, která pro lokomotivu sloužila jako zdroj páry. Akumulační lokomotivy se používaly také v podzemních provozech, v dlouhých tunelech a tam kde jejich levný provoz byl ekonomicky výhodnější než použití klasické parní lokomotivy (z tohoto důvodu je několik lokomotiv ve světě dosud v provozu). Podmínkou je možnost doplnit páru ze stacionárního zdroje – velké kotelny. Nevýhodou je malý akční rádius, lokomotiva se nesmí příliš vzdálit od zdroje páry, proto jsou používány především na vlečkách.[1][2]

Popis a konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva má zásobník, sloužící k akumulaci páry, o velikosti obvykle několik desítek m³. Ten je naplněný z větší části vodou a z externího zdroje je do něj přiváděna tlaková pára, která vodu ohřívá a zásobník natlakuje. V provozu je pak pára v zásobníku shromažďována v parním dómu a odtud je mokrá pára vedena do parního stroje, kde koná práci, podobně jako v konvenční parní lokomotivě. Snižováním tlaku v zásobníku dochází ke snížení bodu varu vody a k vývinu další páry. Před spotřebováním akumulované páry v zásobníku musí lokomotiva dojet doplnit páru ke zdroji.[3][2] Při pracovních tlacích v zásobníku (15 – 40 atm) je bod varu vody a tedy i teplota syté páry kolem 200 – 250 °C[4].

Ovládání lokomotivy je jednodušší než u konvenční parní lokomotivy, odpadá péče o oheň v topeništi a není třeba hlídat stav vody v kotli. Obsluha bývá jednočlenná.

Lokomotivy mají obvykle dvouválcový parní stroj na mokrou páru, 3 až 4 spřažená dvojkolí, a jsou vybaveny tlakovou brzdou.

Největším výrobcem akumulačních lokomotiv v České republice bylo ČKD Praha.[1]

Kromě popsaného principu akumulace páry byly bezohňové lokomotivy poháněny i jinými způsoby, např. tlakovým vzduchem[5] (některé jezdí dodnes), nebo pomocí nahřátých keramických žáruvzdorných cihel, jako neúspěšný prototyp lokomotivy (Fowler's Ghost)[6] na London's Metropolitan Railway.       

Dochované stroje v České republice

[editovat | editovat zdroj]

Seznam dochovaných strojů v ČR,[7][1][2] všechny lokomotivy jsou v neprovozním stavu.

  • 998 200-0 tovární označení FLC.03 200 (Feuerlose – bezohňová a C je počet spřažených náprav), výrobce: RAW Meiningen, r. v. 1988, lokomotiva jezdila ještě v roce 2014 v Setuze Ústí nad Labem s přezdívkou Papiňák, v majetku Klubu přátel kolejových vozidel (KPKV), Brno
  • 998 201-8 tovární označení FLC.03, výrobce: RAW Meiningen, r. v. 1988, lokomotiva jezdila do roku 2014 v Setuze Ústí nad Labem, v majetku KPKV, Brno
  • FLC ev. č. 3, výrobce: RAW Meiningen, r. v. 1985, jezdila v německé elektrárně Hirschfelde poblíž Žitavy, umístěna v libereckém technickém muzeu
  • CS40A č. 3541 A 03, výrobce ČKD Praha, r. v. 1955, v majetku KPKV, Brno, ve vystavovatelném stavu
  • CS40A č. 3539 A 918, výrobce ČKD Praha, r. v. 1955, v majetku KPKV, Brno
  • AKU A 920 v.č. 11873, výrobce: Orenstein & Koppel, Berlin, r. v. 1929, v majetku: Zubrnické museální železnice, umístěna ve Velkém Březně, vrak
  • CN 40a č.2483, výrobce ČKD Praha, r. v. 1948, v majetku ŽSR, umístěna v Múzeu dopravy STM, Bratislava (mimo území ČR)
  • CS 15A č.1594, 303.202, výrobce ČKD Praha, r. v. 1931, umístěna v depozitáři NTM v Čelákovicích

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Ve velké uhelné elektrárně v Mannheimu v Německu dosud tři akumulační lokomotivy výrobce RAW Meiningen obsluhují vlečku.[8]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Akumulační lokomotiva FLC Meiningen
    Akumulační lokomotiva FLC Meiningen
  • Lokomotiva FLC Meiningen české řady 998 spolku KPKV Brno
    Lokomotiva FLC Meiningen české řady 998 spolku KPKV Brno
  • Lokomotiva ČKD 1435 CS 40A spolku KPKV Brno
    Lokomotiva ČKD 1435 CS 40A spolku KPKV Brno
  • Lokomotiva ČKD 1435 CS 40A spolku KPKV Brno
    Lokomotiva ČKD 1435 CS 40A spolku KPKV Brno
  • Budka strojvůdce parní akumulační lokomotivy ČKD 1435 CS 40 A
    Budka strojvůdce parní akumulační lokomotivy ČKD 1435 CS 40 A

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Průmyslové parní lokomotivy – Železniční poklady [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Parní lokomotivy :: KPKV Brno. www.kpkv.net [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Atlas parních lokomotiv. parniloko.wz.cz [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ TURCAJ, Ján; HOLEČEK, Oldřich; VLČEK, Jiří. Chemickoinženýrské tabulky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1980. 104 s. S. 24. Učební text fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha. 
  5. ↑ SINCLAIR, Angus. Development of the Locomotive Engine [online]. New York: ANGUS SINCLAIR PUBLISHING COMPANY, 1907 [cit. 2022-09-13]. S. 557. Dostupné online. 
  6. ↑ Fowler's Ghost.. www.douglas-self.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Třicetitunová parní lokomotiva novou ozdobou libereckého muzea. ČT24 [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dampfspeicherlokomotiven. steffenreichel.homepage.t-online.de [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]