Albízie růžová | |
---|---|
Albízie Albizia julibrissin | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Caesalpinioideae |
Rod | albízie (Albizia) |
Binomické jméno | |
Albizia julibrissin Durazz., 1772 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albízie růžová (Albizia julibrissin) je druh rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Vyznačuje se dvakrát zpeřenými listy a kulovitým květenstvím s nápadnými tyčinkami. Druh je pěstován v teplých krajích jako okrasné rostliny, je původní v mírném a subtropickém pásu Asie. Druh je mrazuvzdorný do −15 °C.
Podle biolib.cz je pro druh s označením Albizia julibrissin používáno více rozdílných názvů, například:[1]
Některé zdroje pro druh s označením albízie růžová používají jiný název – albície hedvábná [2] nebo kapinice, perská akácie.[3]
Druh je rozšířen v mírném a subtropickém pásmu Asie. Údaje o přesném původním rozšíření se v různých zdrojích rozcházejí. Předpokládaný původní areál sahá od Íránu nebo Turecka přes Kavkaz, Indický subkontinent a část Indočíny po východní Čínu nebo Japonsko.[4][5][6] Jako neofyt je rychle se šířícím invazním druhem v Severní Americe.
V druhé polovině 18. století byl druh přivezen z Asie do Evropy italským šlechticem Filippo degli Albizzi po němž byl rod rostlin pojmenován. V Evropě je pěstovaným druhem, v ČR se pěstuje jako mobilní zeleň s přezimováním v oranžerii. Ovšem s ohledem na vývoj klimatu (oteplování v ČR) lze již tento výrazně teplomilný druh považovat za otužilý v běžných zimách a v teplých polohách ČR. Je nabízen prodejci k pěstování ve volné půdě,[3] bývá ale označován jako invazivní[7].
Je pěstováno několik kultivarů a také forma A. julibrissin f. rosea. Některými taxonomy jsou rozlišovány dva poddruhy:
A. julibrissin je malý opadavý strom, který roste do výšky 5–16 metrů (16–52 ft), s menší širokou korunou.
Borka je tmavě zelenavě šedé barvy, starší borka je svisle pruhovaná.
Listy připomínají listy kapradin, jsou složeny z dvojitě zpeřených lístků, 20–45 cm dlouhé a 12 do 25 cm široké, rozdělené do 6–12 párů. Lístky jsou podlouhlé, 1–1,5 cm dlouhé a 2–4 cm široké. Na řapíku a střední ose listu bývají charakteristické žlázky. Palisty bývají drobné a opadavé. Rostliny jsou obvykle bez trnů.
Kvete po celé léto v hustých květenstvích. Oboupohlavné drobné pravidelné květy jsou uspořádány v kulovitých hlávkách skládajících úžlabní nebo vrcholové laty. Květy jsou nejčastěji růžové. Kalich je zvonkovitý až nálevkovitý a zakončený 5 zuby. Koruna je drobná, nálevkovitá, v horní části pětilaločnatá. Tyčinek je mnoho, jsou nápadné, bílé, růžové, červené nebo purpurové, dlouze vyčnívající z květů. Nitky tyčinek jsou na bázi srostlé. Semeník je kopinatý až čárkovitý a obsahuje několik vajíček. Čnělka je dlouhá, většinou delší než tyčinky, a je zakončena drobnou bliznou.
Květy jsou atraktivní pro včely, motýly a kolibříky. Plod je plochý hnědý lusk 10–20 cm dlouhý a 2 až 2,5 cm široký, obsahující několik semen.
Plody jsou ploché, převislé, často papírovitě tenké, nepukavé nebo pukající po delší době. U některých druhů plody vytrvávají na stromě po mnoho měsíců
Druh je pěstován jako okrasná dřevina.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albizia julibrissin na anglické Wikipedii.