Alessandro Farnese, vévoda z Parmy | |
---|---|
Narození | 27. srpna 1545 Řím |
Úmrtí | 3. prosince 1592 (ve věku 47 let) Arras |
Místo pohřbení | Svatyně Santa Maria della Steccata |
Choť | Marie z Guimarães (od 1566) |
Děti | Ranuccio I. Farnese Markéta Farnese Odoardo Farnese |
Rodiče | Ottavio Farnese a Markéta Parmská |
Příbuzní | Ottavio Farnese, Marie Kateřina Farnese, Odoardo I. Farnese, Viktorie Farnese, Francesco Maria Farnese a Isabella Farnese[1] (vnoučata) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | generál |
Bitvy | osmdesátiletá válka Anglo-španělská válka |
Vyznamenání | rytíř Řádu zlatého rouna |
multimediální obsah na Commons |
Alessandro Farnese (také Alexandr III. Farnese, španělsky Alejandro Farnesio; 27. srpna 1545 Řím – 3. prosince 1592 Arras) byl italský šlechtic a kondotiér, který byl od roku 1586 do své smrti vévodou z Parmy, Piacenzy a Castra a od roku 1578 do konce života také místodržitelem španělského Nizozemí. Díky stálému přílivu posil ze Španělska Farnese v letech 1581–1587 dobyl více než třicet měst na jihu území (v oblasti současné Belgie) a vrátil je pod katolické Španělsko. Během francouzských náboženských válek osvobodil roku 1590 obléhanou Paříž, již tehdy držela Katolická liga. Jako talentovaný polní velitel, stratég a organizátor si vysloužil uznání současníků a vojenských historiků a je považován za předního vojevůdce své doby.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Farnese, Duke of Parma na anglické Wikipedii.