Aleksandr Fjodorovič Gedike | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 4. března 1877 Moskva |
Úmrtí | 9. července 1957 (ve věku 80 let) Moskva |
Místo pohřbení | Vvěděnský hřbitov |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, klavírista, varhaník, hudební pedagog a vysokoškolský učitel |
Nástroje | klavír a píšťalové varhany |
Ocenění | Stalinova cena zasloužilý umělecký pracovník RSFSR Řád rudého praporu práce národní umělec RSFSR Leninův řád |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Fjodorovič Gedike (rusky Алекса́ндр Фёдорович Ге́дике, německy Alexander Goedicke; 4. března 1877 Moskva – 9. července 1957 tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel a pedagog.
Alexandr Godike se narodil 20. února (podle ruského kalendáře 4. března) roku 1877 v Moskvě, v německé rodině dlouhodobě žijící v Rusku. Jeho pradědeček, Heinrich Georg Godike, byl varhaník katolické církve v Petrohradu a ředitel Německého činoherního divadla. Dědeček byl varhaníkem a učitelem sborového zpěvu. Otec, Fjodor Karlovič, působil také jako varhaník a kromě toho byl klavíristou v orchestru Velkého divadla, učil obligátní klavír na moskevské konzervatoři. Gedike byl bratrancem skladatele Nikolaje Karloviče Metnera.
Ve škole příliš neprospíval, ale projevoval mimořádné hudební nadání. Hrál na klavír a na violoncello a již ve věku dvanácti let často nahrazoval svého otce u varhan v kostele. Po absolvování 4. třídy opustil gymnázium a přešel do 5. třídy konzervatoře, kde začal studovat ve třídě profesora A. I. Gallyho. Moskevskou konzervatoř dokončil v roce 1898 a dále působil jako hudební pedagog v Nikolajevském a Alžbětinském ženském ústavu.
V roce 1900 se zúčastnil třetí Rubinsteinovy soutěže ve Vídni jako klavírista i jako skladatel. Ve skladatelské soutěži získal cenu (jedinou v soutěži) za Koncertní kus pro klavír a orchestr, houslovou sonátu a klavírní skladby. Jako klavírista obdržel čestné uznání.
Od roku 1909 působil jako profesor klavíru na moskevské konzervatoři. Po Říjnové revoluci se s celou rodinou přestěhoval do budovy konzervatoře, kde pak žil až do své smrti. Od roku 1919 vykonával funkci vedoucího katedry komorní hudby. Od roku 1920 vedl varhanní třídu a v roce 1923 uvedl svůj první sólový koncert na nástroji Velké síně konzervatoře.
Zemřel 9. července 1957. Je pochován v Moskvě na Vvěděnském hřbitově.
Alexander Goedicke patří do značné skupiny skvělých ruských hudebníků, kteří v sovětské době prakticky zmizeli z povědomí veřejnosti. Neměl žádnou opoziční povahu, která by přilákala pozornost západu nebo by vedla ke státním represím.