Alexandra David-Néelová | |
---|---|
Alexandra David-Néelová v Tibetu, 1933 | |
Rodné jméno | Louise Eugénie Alexandrine Marie David |
Narození | 24. října 1868 Saint-Mandé, Francouzské císařství |
Úmrtí | 8. září 1969 (ve věku 100 let) Digne-les-Bains, Francouzská republika |
Pseudonym | Alexandra Myrial |
Povolání | objevitelka, antropoložka, spisovatelka, autorka deníků, operní pěvkyně, anarchista, aktivistka za práva žen, zpěvačka a vůdce sekty |
Národnost | Belgická a francouzská |
Alma mater | Královská konzervatoř v Bruselu |
Žánr | opera |
Témata | Tibet |
Významná díla | My Journey to Lhasa With Mystics and Magicians in Tibet |
Ocenění | Velká zlatá medaile za průzkum komandér Řádu čestné legie |
Manžel(ka) | Philippe Neel |
Příbuzní | Albert Arthur Yongden (adoptovaný syn) |
Podpis | |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandra David-Néelová, rozená Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová, (24. října 1868 Saint-Mandé–8. září 1969 Digne-les-Bains) byla belgicko-francouzská cestovatelka, průzkumnice, spiritualistka, buddhistka a spisovatelka. Ve známost vešla především díky své návštěvě tibetské Lhasy v roce 1924, kdy byl cizincům vstup do města zakázán. David-Néelová napsala přes třicet knih o východních náboženstvích, filosofii i o svých cestách. Měla vliv na beatnické spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg či filosofa Alana Wattse. Její knihu o Tibetu čte také Karel Kopfrkingl v románu a filmu Spalovač mrtvol.
Narodila se v Paříži, v šesti letech se její rodina přestěhovala do Elsene v Belgii. Již v mládí se seznámila s učením Heleny Petrovny Blavatské a Teosofické společnosti. V Paříži studovala filosofii a důkladněji se začala zajímat o buddhismus. V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie. V Tunisu se setkala s inženýrem Philippem Francoisem Néelem, za kterého se v roce 1904 provdala. Manžel financoval všechny její další cesty a stal se jejím manažerem a literárním agentem. I když spolu nežili, nikdy se nerozvedli. P. F. Néel zemřel v roce 1941.
V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do Indie, aby tam dále prohlubovala své znalosti o buddhismu. V této době se dvakrát setkala s 13. dalajlámou Thubtänem Gjamcchem. V letech 1914–1916 žila v jedné ze sikkimských jeskyní nedaleko tibetských hranic a společně s mladým mnichem lámou Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu. V Žikace se v srpnu 1916 setkala s tehdejším pančhenlámou. Když se chtěla vrátit do Evropy, zrovna probíhala první světová válka, rozhodla se proto vydat do Japonska.
V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagučim, který v roce 1901 navštívil Lhasu v převlečení za čínského lékaře. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit Lhasu. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyních - naučila se dokonale tibetsky a také řadu jogínských praktik, které pomáhají asketům přežít v krutých vysokohorských podmínkách. Putovala společně se svým adoptivním synem lamou Jongdänem v poutnickém převleku. V roce 1924 se jim podařilo dostat do Lhasy, kde strávili dva měsíce. Tuto cestu popisuje její nejznámější kniha O žebrácké holi do svatého města.
Poté se usadila ve francouzském Digne-les-Bains, kde během deseti let napsala několik knih. Pozornost vzbudily nejen její cestopisy, ale i knihy zabývající se buddhismem a tibetskou mystikou, tajnými naukami, které do té doby nebyly v Evropě popsány. A. David-Néelová byla jako jediná Evropanka vysvěcena v Tibetu na lámu a stala se naldžorpou (mystikem s nadpřirozenou mocí). Významná v této oblasti je její kniha Pronikavý vhled (tajné učení tibetských buddhistů), kterou sama autorka označila jako "jedinečný doklad filosofických názorů tibetských vzdělanců, které patřily mezi neveřejné nauky, sdělované od ucha k uchu". V češtině vyšla tato kniha se zasvěceným komentářem Květoslava Minaříka. Díla A. David-Néelové vycházela v českých překladech brzy po vydání ve francouzštině a jsou pro svoji oblibu u čtenářů vydávána dodnes. Např. kniha O žebrácké holi do svatého města vyšla již v roce 1931 v České grafické unii s ilustracemi Zdeňka Buriana. Nejznámější - Mipam, lama s paterou moudrostí - byla u nás vydána několikrát, např. roku 1990 v Odeonu s ilustracemi Jaromíra Skřivánka.
V roce 1937 se A. David-Néelová opět vydala s lámou Jongdänem na cesty, tentokrát přes Sovětský svaz a transsibiřskou magistrálu do Číny. Na cestách strávila celé období druhé světové války, a až po osmi letech se vrátila zpět do Digne, kde dále psala knihy a kde v roce 1969 zemřela. Láma Jongdän tragicky zahynul v roce 1955. V Digne o spisovatelku obětavě pečovala její sekretářka Marie-Madeleine Peyronnet, která se starala také o vydávání jejích spisů. V domě, kde A. David-Néelová žila, bylo vybudováno její museum.
„ | Cesty jsou příjemné pouze tehdy, jsou-li konány zvolna, dopřává-li si cestovatel mnoho volného času, aby se rozhlížel, aby se seznamoval důvěrně se zemí, kterou prochází, a... aby přemýšlel. | “ |
„ | Naslouchej pravidelnému zvuku hodin. Každý jejich tikot je okamžikem, který zaniká a nikdy se nevrací. Naslouchej, jak prchá - stejně tak se odvíjí tvůj život. Jen několik minut tě možná odděluje od smrti, a ty jsi dosud nezačala žít, ani jsi nenašla způsob, jak žít. Nač ještě čekáš? | “ |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandra David-Néel na anglické Wikipedii.