Alexandra David-Néelová

Alexandra David-Néelová
Alexandra David-Néelová
	Alexandra David-Néelová v Tibetu, 1933
Rodné jméno	Louise Eugénie Alexandrine Marie David
Narození	24. října 1868; Saint-Mandé, Francouzské císařství
Úmrtí	8. září 1969 (ve věku 100 let); Digne-les-Bains, Francouzská republika
Pseudonym	Alexandra Myrial
Povolání	objevitelka, antropoložka, spisovatelka, autorka deníků, operní pěvkyně, anarchista, aktivistka za práva žen, zpěvačka a vůdce sekty
Národnost	Belgická a francouzská
Alma mater	Královská konzervatoř v Bruselu
Žánr	opera
Témata	Tibet
Významná díla	My Journey to Lhasa; With Mystics and Magicians in Tibet
Ocenění	Velká zlatá medaile za průzkum; komandér Řádu čestné legie
Manžel(ka)	Philippe Neel
Příbuzní	Albert Arthur Yongden (adoptovaný syn)
Podpis
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandra David-Néelová, rozená Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová, (24. října 1868 Saint-Mandé–8. září 1969 Digne-les-Bains) byla belgicko-francouzská cestovatelka, průzkumnice, spiritualistka, buddhistka a spisovatelka. Ve známost vešla především díky své návštěvě tibetské Lhasy v roce 1924, kdy byl cizincům vstup do města zakázán. David-Néelová napsala přes třicet knih o východních náboženstvích, filosofii i o svých cestách. Měla vliv na beatnické spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg či filosofa Alana Wattse. Její knihu o Tibetu čte také Karel Kopfrkingl v románu a filmu Spalovač mrtvol.

Život

Narodila se v Paříži, v šesti letech se její rodina přestěhovala do Elsene v Belgii. Již v mládí se seznámila s učením Heleny Petrovny Blavatské a Teosofické společnosti. V Paříži studovala filosofii a důkladněji se začala zajímat o buddhismus. V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie. V Tunisu se setkala s inženýrem Philippem Francoisem Néelem, za kterého se v roce 1904 provdala. Manžel financoval všechny její další cesty a stal se jejím manažerem a literárním agentem. I když spolu nežili, nikdy se nerozvedli. P. F. Néel zemřel v roce 1941.

V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do Indie, aby tam dále prohlubovala své znalosti o buddhismu. V této době se dvakrát setkala s 13. dalajlámou Thubtänem Gjamcchem. V letech 1914–1916 žila v jedné ze sikkimských jeskyní nedaleko tibetských hranic a společně s mladým mnichem lamou Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu. V Žikace se v srpnu 1916 setkala s tehdejším pančhenlámou. Když se chtěla vrátit do Evropy, zrovna probíhala první světová válka, rozhodla se proto vydat do Japonska.

V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagučim, který v roce 1901 navštívil Lhasu v převlečení za čínského lékaře. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit Lhasu. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyních - naučila se dokonale tibetsky a také řadu jogínských praktik, které pomáhají asketům přežít v krutých vysokohorských podmínkách. Putovala společně se svým adoptivním synem lamou Jongdänem v poutnickém převleku. V roce 1924 se jim podařilo dostat do Lhasy, kde strávili dva měsíce. Tuto cestu popisuje její nejznámější kniha O žebrácké holi do svatého města.

Poté se usadila ve francouzském Digne-les-Bains, kde během deseti let napsala několik knih. Pozornost vzbudily nejen její cestopisy, ale i knihy zabývající se buddhismem a tibetskou mystikou, tajnými naukami, které do té doby nebyly v Evropě popsány. A. David-Néelová byla jako jediná Evropanka vysvěcena v Tibetu na lamu a stala se naldžorpou (mystikem s nadpřirozenou mocí). Významná v této oblasti je její kniha Pronikavý vhled (tajné učení tibetských buddhistů), kterou sama autorka označila jako "jedinečný doklad filosofických názorů tibetských vzdělanců, které patřily mezi neveřejné nauky, sdělované od ucha k uchu". V češtině vyšla tato kniha se zasvěceným komentářem Květoslava Minaříka. Díla A. David-Néelové vycházela v českých překladech brzy po vydání ve francouzštině a jsou pro svoji oblibu u čtenářů vydávána dodnes. Např. kniha O žebrácké holi do svatého města vyšla již v roce 1931 v České grafické unii s ilustracemi Zdeňka Buriana. Nejznámější - Mipam, lama s paterou moudrostí - byla u nás vydána několikrát, např. roku 1990 v Odeonu s ilustracemi Jaromíra Skřivánka.

V roce 1937 se A. David-Néelová opět vydala s lamou Jongdänem na cesty, tentokrát přes Sovětský svaz a transsibiřskou magistrálu do Číny. Na cestách strávila celé období druhé světové války, a až po osmi letech se vrátila zpět do Digne, kde dále psala knihy a kde v roce 1969 zemřela. Lama Jongdän tragicky zahynul v roce 1955. V Digne o spisovatelku obětavě pečovala její sekretářka Marie-Madeleine Peyronnet, která se starala také o vydávání jejích spisů. V domě, kde A. David-Néelová žila, bylo vybudováno její museum.

Citáty

„

Cesty jsou příjemné pouze tehdy, jsou-li konány zvolna, dopřává-li si cestovatel mnoho volného času, aby se rozhlížel, aby se seznamoval důvěrně se zemí, kterou prochází, a... aby přemýšlel.

“

„

Naslouchej pravidelnému zvuku hodin. Každý jejich tikot je okamžikem, který zaniká a nikdy se nevrací. Naslouchej, jak prchá - stejně tak se odvíjí tvůj život. Jen několik minut tě možná odděluje od smrti, a ty jsi dosud nezačala žít, ani jsi nenašla způsob, jak žít. Nač ještě čekáš?

“

Bibliografie

1898 Pour la vie
1911 Le modernisme bouddhiste et le bouddhisme du Bouddha
1927 Voyage d'une Parisienne à Lhassa (1931, O žebrácké holi do Svatého města, 1996, Zakázanou zemí)
1929 Mystiques et Magiciens du Tibet (1934, Mystikové a magové v Tibetě)
1930 Initiations Lamaïques
1931 La vie Surhumaine de Guésar de Ling le Héros Thibétain
1933 Grand Tibet; Au pays des brigands-gentilshommes (1937, Horní Tibet. V zemi lupičů - kavalírů)
1935 Le lama au cinq sagesses (1937, Mipam, lama s Paterou moudrostí)
1938 Magie d'amour et magic noire; Scènes du Tibet inconnu (1995, Černá a bílá magie)
1939 Buddhism: Its Doctrines and Its Methods
1940 Sous des nuées d'orage; Recit de voyage
1949 Au coeur des Himalayas; Le Nepal
1951 Ashtavakra Gita; Discours sur le Vedanta Advaita
1951 Les Enseignements Secrets des Bouddhistes Tibétains; La vue pénétrante (1993, Pronikavý vhled, v češtině spolu s komentářem Květoslava Minaříka )
1951 L'Inde hier, aujourd'hui, demain
1952 Textes tibétains inédits
1953 Le vieux Tibet face à la Chine nouvelle
1954 La puissance de néant, by Lama Yongden
Grammaire de la langue tibetaine parlée
1958 Avadhuta Gita
1958 La connaissance transcendente
1961 Immortalite et reincarnation: Doctrines et pratiques en Chine, au Tibet, dans l'Inde
L'Inde où j'ai vecu; Avant et après l'independence
1964 Quarante siècles d'expansion chinoise
1970 En Chine: L'amour universe! et l'individualisme integral: les maitres Mo Tse et Yang Tchou
1972 Le sortilège du mystère; Faits étranges et gens bizarre rencontrés au long de mes routes d'orient et d'occident
1975 Vivre au Tibet; Cuisine, traditions et images
1975 Journal de voyage; Lettres à son Mari, 11 août 1904 - 27 decembre 1917. Vol. 1. Ed. Marie-Madeleine Peyronnet
1976 Journal de voyage; Lettres à son Mari, 14 janvier 1918 - 31 decembre 1940. Vol. 2. Ed. Marie-Madeleine Peyronnet
1979 Le Tibet d'Alexandra David-Neel
1981 Secret Oral Teachings in Tibetan Buddhist Sects
1986 La lampe de sagesse

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandra David-Néel na anglické Wikipedii.

Související články

Lung–gom–pa

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra David-Néelová na Wikimedia Commons
Osoba Alexandra Davidová-Néelová ve Wikicitátech
Galerie Alexandra David-Néelová na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandra David-Néelová
(anglicky) Oficiální web
(anglicky) A Mystic in Tibet - Alexandra David-Neel