Altiero Spinelli | |
---|---|
![]() | |
Narození | 31. srpna 1907 Řím |
Úmrtí | 23. května 1986 (ve věku 78 let) Řím |
Místo pohřbení | hřbitov ve Ventotene |
Povolání | politik a spisovatel |
Ocenění | čestný doktor Padovské univerzity |
Politická strana | Italská komunistická strana |
Choť | Ursula Hirschmannová (1945–1986) |
Děti | Barbara Spinelliová |
Funkce | poslanec Evropského parlamentu (1976–1986) poslanec Poslanecké sněmovny Italské republiky (1976–1979) poslanec Poslanecké sněmovny Italské republiky (1979–1983) poslanec Evropského parlamentu (1979–1984) poslanec Evropského parlamentu (1984–1986) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Altiero Spinelli (31. srpna 1907, Řím – 23. května 1986, Řím) byl italský politik a Evropský federalista. Stál za založením Evropského Federalistického hnutí v Miláně.
Spinelli se narodil v Římě do socialistické rodiny, již v mládí vstoupil do komunistické strany a projevoval se jako antifašista, kvůli čemuž byl vězněn pod nadvládou tehdejšího fašistického režimu ve věznicích po celé Itálii. Poslední z nich byla věznice ve Ventotene, kde byl vězněn několik let spolu se stovkami dalších odpůrců fašistického režimu,[1] mezi lety 1940-1941 sepsal spolu s Ernesto Rossim dokument, jež vyzývá ke sjednocení Evropy ve federálním smyslu, později známý jako Manifest z Ventotene, ke kterému se po celou dobu své pozdější kariéry odvolával a obhajoval ho.[2]
Po skončení války hrál klíčovou roli v začátcích Evropské integrace, když se suverénní státy Evropy spojovaly a navazovaly mezi sebou pouta, jakožto propagátor federalismu, ale i kriticky myslící advokát. Šest let byl členem Evropské komise (1970-1976) a později členem prvního zvoleného Evropského parlamentu a to deset let až do své smrti. Na jeho počest byla pojmenována hlavní budova Evropského parlamentu v Bruselu.[3]