Anamorfóza (kartografie)

Anamorfóza je metoda používaná v tematické kartografii. Jde o přeměnu geometrické kostry mapy, která má za cíl výraznější vyjádření jejího tematického obsahu.^[1] Produktem je anamorfovaná mapa (někde též anamorfická mapa nebo anamorf). Anamorfózou mapy se ztrácí přesný polohopis; ten je příslušně upraven tak, aby:

mapa byla lépe čitelná,
byla zvýšena atraktivita mapy nebo
byl uvolněn prostor pro znázornění jiných dat.

Angličtina používá pro označení anamorfické mapy termín cartogram, který je možné si splést s termínem kartogram používaným v češtině (anglicky choropleth map).

Anamorfované mapy můžeme dělit podle toho, zda transformace proběhla rovnoměrně na celém povrchu mapy (tehdy jde o plošné anamorfózy), nebo zda transformace vychází z určitého centra (radiální anamorfóza). Radiální anamorfózy dělíme na matematické (deformace je výsledkem matematické projekce) a geografické (deformace vychází z povahy zobrazovaného jevu, např. doba přepravy). Plošné anamorfózy dělíme podle kritérií prostorové spojitosti, zachování prostorových vztahů (topologie) a zachování tvaru zobrazovaných celků.^[2]

Radiální anamorfózy

Matematické radiální anamorfózy jsou koncentricky sestrojená zobrazení, které mění měřítko mapy. Často využívají logaritmické nebo hyperbolické funkce, tyto anamorfózy můžeme přirovnat k lupě nebo k objektivu rybí oko. Využití radiálních anamorfóz je poměrně omezené, posloužit mohou k přehlednějšímu zobrazení koncentrovaných jevů.

Geografické radiální anamorfózy deformují prostor na základě určité metriky, může jít o čas, cenu dopravy či jiný ukazatel. Jsou dobře využitelné při hodnocení dopravní dostupnosti, provázanosti centra se zázemím či k vymezování regionů.^[2]

Prostorově věrný plán tras a stanic londýnskeho metra
Geografická radiální anamorfóza – stanice jsou přeskupené podle časové vzdálenosti od letiště Heathrow
Centrem této radiální anamorfózy je stanice High Barnet. Koncentrické kruhy vyjadřují časový odstup od centrálního bodu.

Plošné anamorfózy

Spojité plošné anamorfózy matematicky transformují klasické kartografické zobrazení, přičemž zachovávají původní návaznost regionů (proto spojité). Dochází ale k výraznému tvarovému zkreslení, které ztěžuje identifikaci regionů. Jde o nejstarší a v současnosti nejpoužívanější anamorfózy, první algoritmus navrhl v roce 1970 Waldo R. Tobler.^[3] Nejefektivnějším je Gastner-Newmanův algoritmus,^[4] který využívá volně dostupný nástroj ScapeToad.^[5]

Projekční metoda zmenšuje jednotlivé regiony tak, aby jejich relativní velikost odpovídala rozložení mapovaného jevu. Zachovává se tak tvar prostorových jednotek, avšak dochází k porušení jejich návaznosti, jde proto o nespojitou anamorfózu.

Dorlingovy anamorfózy nahrazují přesný tvar regionů kruhy, které jsou rozmístěny tak, aby co nejpřesněji imitovaly sousedství oblastí. Metodu vyvinul Danny Dorling v roce 1996.^[6]

Obdélníkové anamorfózy vycházejí z dělení plochy na obdélníkové segmenty. Jde o spojitou anamorfózu – zachovávají se vztahy sousedství, tvar je ale výrazně pozměněn. Metoda se objevila již v 30. letech 20. století (autorem byl Erwin Raisz),^[7] v současnosti získala i algoritmickou verzi.^[8]

Podpora Wilsona v prezidentských volbách 1916. Spojitá anamorfóza vyjadřuje lidnatost regionů.

Algoritmy

Rok	Autor	Název algoritmu	Typ anamorfózy	zachování tvaru
1973	Tobler	Rubber map method	plošná spojitá	částečné
1976	Olson	Projector method	plošná nespojitá	ne
1978	Kadmon, Shlomi	Polyfocal projection	radiální geografická
1984	Selvin et al.	DEMP (Radial Expansion) method	plošná spojitá	částečné
1985	Dougenik et al.	Rubber Sheet Distortion method	plošná spojitá	částečné
1986	Tobler	Pseudo-Cartogram method	plošná spojitá	částečné
1987	Snyder	Magnifying glass azimuthal map projections	radiální geografická
1989	Cauvin et al.	Piezopleth maps	plošná spojitá	částečné
1990	Torguson	Interactive polygon zipping method	plošná spojitá	částečné
1990	Dorling	Cellular Automata Machine method	plošná spojitá	částečné
1993	Gusein-Zade, Tikuniev	Line Integral method	plošná spojitá	částečné
1996	Dorling	Circular cartogram	plošná nespojitá	ne (kruhy)
1997	Sarkar, Brown	Graphical fisheye views	radiální geografická
1997	Edelsbrunner, Waupotitsch	Combinatorial-based approach	plošná spojitá	částečné
1998	Kocmoud, House	Constraint-based approach	plošná spojitá	částečné
2003	Keim, nierth, Panse	Cartodraw	plošná spojitá	částečné
2003	Keim, nierth, Panse	HistoScale	plošná spojitá	částečné
2004	Gastner, Newman	Diffusion-based method	plošná spojitá	částečné
2004	Sluga	Lastna tehnika za izdelavo anamorfoz	plošná spojitá	částečné
2004	Helimann, Keim et al.	RecMap	plošná spojitá	ne (čtyřúhelníky)
2005	Keim, nierth, Panse	Medial-axis-based cartograms	plošná spojitá	částečné
2007	van Kreveld, Speckmann	Rectangular Cartogram	plošná spojitá	ne (čtyřúhelníky)

Odkazy

Reference

↑ ČERBA, O. Anamorfované mapy [PDF]. Přednáška z předmětu Tematická kartografie. Plzeň: Západočeská univerzita, 19. 12. 2006. Dostupné z WWW: PDF Archivováno 20. 1. 2010 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b ONDREJKA, Peter. Anamorfóza mapy a její možné využití pro vizualizaci dat z voleb [online]. 2011 [cit. 2013-01-23]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Řezník. Dostupné z: PDF.
↑ Tobler, Waldo. "Thirty-Five Years of Computer Cartograms." Annals of the Association of American Geographers. 94 (2004): 58-73 Archivováno 19. 10. 2011 na Wayback Machine..
↑ Gastner, Michael T. and Mark E. J. Newman, "Diffusion-based method for producing density-equalizing maps." Proceedings of the National Academy of Sciences 101 (2004): 7499–7504
↑ http://scapetoad.choros.ch/
↑ Dorling, Daniel. "Area cartograms: Their use and creation." "Concepts and Techniques in Modern Geography series no. 59." Norwich: University of East Anglia, 1996.
↑ http://www.gislounge.com/area-cartograms-explored/
↑ http://www.win.tue.nl/~speckman/Cartograms/SoccerCarto.html

Literatura

Campbell, John. Map Use and Analysis. New York: McGraw-Hill, 2001.
Gillard, Quentin. "Places in the News: The Use of Cartograms in Introductory Geography Courses." Journal of Geography. 78 (1979): 114-115.
Hennig, Benjamin D. "Rediscovering the World: Map Transformations of Human and Physical Space." Berlin, Heidelberg: Springer, 2013.
House, Donald H. and Christopher Kocmoud, "Continuous Cartogram Construction." Proceedings of the IEEE Conference on Visualization 1998
Vescovo, Victor. "The Atlas of World Statistics." Dallas: Caladan Press, 2005.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anamorfóza na Wikimedia Commons

[1] ČERBA, O. Anamorfované mapy [PDF]. Přednáška z předmětu Tematická kartografie. Plzeň: Západočeská univerzita, 19. 12. 2006. Dostupné z WWW: PDF Archivováno 20. 1. 2010 na Wayback Machine.

[ond-2] ONDREJKA, Peter. Anamorfóza mapy a její možné využití pro vizualizaci dat z voleb [online]. 2011 [cit. 2013-01-23]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Řezník. Dostupné z: PDF.

[3] Tobler, Waldo. "Thirty-Five Years of Computer Cartograms." Annals of the Association of American Geographers. 94 (2004): 58-73 Archivováno 19. 10. 2011 na Wayback Machine..

[4] Gastner, Michael T. and Mark E. J. Newman, "Diffusion-based method for producing density-equalizing maps." Proceedings of the National Academy of Sciences 101 (2004): 7499–7504

[5] ttp://scapetoad.choros.ch/

[6] Dorling, Daniel. "Area cartograms: Their use and creation." "Concepts and Techniques in Modern Geography series no. 59." Norwich: University of East Anglia, 1996.

[7] ttp://www.gislounge.com/area-cartograms-explored/

[8] ttp://www.win.tue.nl/~speckman/Cartograms/SoccerCarto.html

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]