Anchisaurus

Jak číst taxoboxAnchisaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní jura
alternativní popis obrázku chybí
Anchisaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
ČeleďAnchisauridae
RodAnchisaurus
Marsh, 1885
Typový druh
Anchisaurus polyzelus
Hitchcock, 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anchisaurus („téměř ještěr“) byl malý býložravý dinosaurus. Jeho fosilie byly známy již od roku 1818), a tím pádem jde pravděpodobně o jednoho z prvních dinosaurů nalezených v Severní Americe.[1] Žil ve spodní juře, před přibližně 190 až 176 miliony let, nalezen v USA (Connecticut, Massachusetts). Na začátku roku 2021 byl jedním ze dvou navrhovaných státních dinosaurů státu Massachusetts (spolu s rodem Podokesaurus, který v této volbě později "zvítězil").[2][3]

Paleobiologie

[editovat | editovat zdroj]

Byl to relativně malý dinosaurus (délka těla 2,2 až 2,4 m[4], hmotnost 20 kg).[5] Stavba těla (dlouhý krk a malá hlava, dlouhý ocas) byla typická pro rané sauropodomorfy (předky sauropodů). Jeho přední končetiny byly kratší než zadní (asi o třetinu), palec na předních končetinách byl opatřen drápem (jaký známe např. u iguanodontů). Jeho kulaté, tupé zuby svědčí o rostlinné stravě. Vědci se domnívají, že Anchisaurus a jemu podobní většinu času trávili na všech čtyřech končetinách, jen občas se zvedli na zadní (spíš kvůli větvičkám a listím, než obraně). Rovněž je možné, že mu v trávení pomáhaly gastrolity – žaludeční kameny umožňující rychlejší rozklad tuhé stravy v dutině břišní. Podle paleontologa Roberta T. Bakkera se tito menší sauropodomorfové před útoky teropodů bránili zejména svými mohutnými drápy na předních končetinách, ale potenciálně také silnými kopanci.[6]

Dříve popsané druhy Anchisaurus major (také známý jako Ammosaurus), Anchisaurus solus a Anchisaurus colurus (také známý jako Yaleosaurus) jsou nyní považovány za chybné interpretace různých stádií vývoje anchisaura.[7] Výše uvedená jména jsou proto nyní pouze synonymy pro typový druh Anchisaurus polyzelus. V roce 2015 uznala Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) kompletnější kostru popsanou pod jménem Anchisaurus colurus za neotyp, jména Anchisaurus polyzelus a Anchisaurus colurus jsou tak objektivními synonymy.[8]

  1. https://news.yale.edu/2021/04/14/sauropod-skull-story-long-version
  2. https://patch.com/massachusetts/framingham/ma-state-dinosaur-framingham-lawmaker-seeks-designation
  3. https://www.thecrimson.com/article/2021/2/9/massachusetts-state-dinosaur/
  4. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 163-164 (anglicky)
  6. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 256-257).
  7. YATES, Adam M. A revision of the problematic sauropodomorph dinosaurs from Manchester, Connecticut and the status of Anchisaurus Marsh. Palaeontology. 2010, roč. 53, čís. 4, s. 739–752. DOI 10.1111/j.1475-4983.2010.00952.x. 
  8. ICZN, 2015, "Opinion 2361 (Case 3561): Anchisaurus Marsh, 1885 (Dinosauria, Sauropodomorpha): usage conserved by designation of a neotype for its type species Megadactylus polyzelus Hitchcock, 1865", Bulletin of Zoological Nomenclature. 72(2): 176-177

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Smith, Nathan (1820). Fossil bones found in red sandstones. American Journal of Science. 2: 146–147.
  • Galton, Peter (1976). Prosauropod dinosaurs (Reptilia: Saurischia) of North America. Postilla. 169: 1–98.
  • Yates, Adam (2004). Anchisaurus polyzelus (Hitchcock): The smallest known sauropod dinosaur and the evolution of gigantism among sauropodomorph dinosaurs. Postilla. 230: 1–57.
  • Fabbri, M.; et al. (2021). A shift in ontogenetic timing produced the unique sauropod skull. Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/evo.14190

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]