André-Charles Boulle

André-Charles Boulle
Narození11. listopadu 1642
Paříž
Úmrtí28. února 1732 (ve věku 89 let)
Paříž
Povolánísochař, designér, malíř, ebenista, marqueteur, truhlář a tiskař
DětiCharles-Joseph Boulle[1]
Jean-Philippe Boulle
Pierre-Benoît Boulle
Charles-André Boulle[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Komoda zhotovená André-Charlesem Boullem

André-Charles Boulle (11. listopadu 1642, Paříž, Francie – 28. února 1732 tamtéž[2]) byl francouzský ebenista, sochař, kovolijec, cizelér, pozlacovač, malíř a kreslíř 17. a 18. století.

Je považován za předního umělce v oboru marketerie, dokonce za „nejpozoruhodnějšího ze všech francouzských uměleckých truhlářů“.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

André-Charles Boulle se narodil jako třetí dítě ebenisty Johanna Bolta, který si dal pofrancouzštit jméno na Boulle. Vyučil se v otcově dílně nejrůznějším technikám uměleckých řemesel. Boulle byl zaměstnán jako královský ebenista francouzského krále Ludvíka XIV., pracoval v královské manufaktuře Les Gobelines v Paříži. Použil jako první kombinovanou intarzii ebenového dřeva s mosazí a želvovinou na kovovém korpusu. Používal tuto výzdobnou techniku nejen pro intarzie desek, rámů zrcadel, ale také oblých tvarů kabinetů, skříněk, stolů, hodin, truhliček i kazet. Tato technika po něm byla pojmenována. Pod jeho vedením pracovalo 40 marketérů. Vyzdobili takto mnohé královské interiéry, například Zrcadlovou galerii zámku ve Versailles. V této technice pokračovali až do poloviny 18. století čtyři Boulleovi synové. Její retro-móda nastal v období historismu kolem poloviny 19. století.

Technika

[editovat | editovat zdroj]

Technika spočívá ve třech krocích: Nejprve se vyryjí do dřevěného podkladu rámující barokní dekorativní motivy, zpravidla ornamentální pole složená z kartuší, volut, rokají či mřížek. Význam a cena práce spočívá v náročném a přesném rytí motivů do tvrdého ebenového dřeva, používají se však i jiná dřeva.

Dále se do rýh zatloukají bronzové nebo mosazné pásky, která rámují políčka ze želvoviny, ale také například ze slonoviny, lapisu lazuli nebo mořského korálu. Tyto organické materiály je třeba vystřihnout do žádaného tvaru, u oblých předmětů také ještě nahřát a zformovat.

Výslednou intarzii je třeba zbrousit a vyleštit.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků André Charles Boulle na anglické Wikipedii a André-Charles Boulle na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b Union List of Artist Names. 2. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-22].
  2. ↑ Encyclopædia Britannica
  3. ↑ Theodore Dell, The Frick Collection, V: Furniture in the Frick Collection (1992:187).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]