Anita Björková | |
---|---|
Anita Björková (1953) | |
Narození | 25. dubna 1923 Tällberg |
Úmrtí | 24. října 2012 (ve věku 89 let) Stockholm |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (od 2013; 59°21′19″ s. š., 18°1′24″ v. d.) |
Alma mater | Dramatens elevskola (1942–1945) Franska Skolan |
Choť | Olof Bergström (1945–1951) Stig Dagerman (1953–1954) Lasse Lindqvist (1962–1970) Carl Hirsch (1972–1973) |
Děti | Jonas Bergström a Lo Dagermanová |
Příbuzní | Joachim Bergström (vnuk) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anita Barbro Kristina Björková (25. dubna 1923 Tällberg, Švédsko – 24. října 2012 Stockholm) byla švédská filmová a divadelní herečka.
Od třinácti let navštěvovala Královskou švédskou baletní školu a pak studovala herectví na akademii Královského dramatického divadla. V roce 1942 dostala první filmovou roli ve Hře nebes Alfa Sjöberga. Od roku 1945 byla členkou Královského dramatického divadla, kde ztvárnila více než sto rolí.[1] Hrála Claire ve Služkách Jeana Geneta, Julii v Romeovi a Julii, Lízu v Pygmalionu, Marii Stuartovnu, Olgu ve Třech sestrách a markýzu v Madame de Sade Jukia Mišimy. V inscenaci Obrázkářů Pera Olova Enquista, kterou režíroval Ingmar Bergman, Björková ztvárnila postavu Selmy Lagerlöfové. Divadelní angažmá ukončila v roce 2000, po devíti letech se do Dramatenu ještě vrátila ve hře A. R. Gurneyho Milostné dopisy.
V roce 1951 hrála titulní roli ve Sjöbergově zfilmování Slečny Julie, které vyhrálo Zlatou palmu v Cannes.[2] V americkém špionážním filmu Lidé z temnot byla partnerkou Gregoryho Pecka. V USA byla tehdy považována za nástupkyni Grety Garbo.[3] Představila se také jako Kyllikki ve filmu Gustafa Molandera Píseň o červeném květu, Petra v Mileneckých párech Mai Zetterlingové a Hedvig v sociálním historickém dramatu Bo Widerberga Ådalen 31. Ve filmu S nejlepšími úmysly, který natočil Bille August podle autobiografie Ingmara Bergmana, ztvárnila roli královny Viktorie Bádenské. Účinkovala také v televizním seriálu Flickan vid stenbänken, natočeném podle předlohy Marie Gripeové.
Jejím prvním manželem byl herec Olof Bergström, s nímž měla syna Jonase. Pak byla provdána za spisovatele Stiga Dagermana, výtvarníka Lasseho Lindqvista a lékaře Carla Hirsche. Známý byl také její milostný vztah s Grahamem Greenem.[4]
Získala medaili Litteris et Artibus (1979), divadelní cenu Švédské akademie (1991), čestnou profesuru (2001) a Čestného Zlatohlávka (2005). Byla zakladatelkou sdružení Kulturarbetarnas socialdemokratiska förening.