Anita Björková

Anita Björková
Anita Björková (1953)
Anita Björková (1953)
Narození25. dubna 1923
Tällberg
Úmrtí24. října 2012 (ve věku 89 let)
Stockholm
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (od 2013; 59°21′19″ s. š., 18°1′24″ v. d.)
Alma materDramatens elevskola (1942–1945)
Franska Skolan
ChoťOlof Bergström (1945–1951)
Stig Dagerman (1953–1954)
Lasse Lindqvist (1962–1970)
Carl Hirsch (1972–1973)
DětiJonas Bergström a Lo Dagermanová
PříbuzníJoachim Bergström (vnuk)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anita Barbro Kristina Björková (25. dubna 1923 Tällberg, Švédsko24. října 2012 Stockholm) byla švédská filmová a divadelní herečka.

Od třinácti let navštěvovala Královskou švédskou baletní školu a pak studovala herectví na akademii Královského dramatického divadla. V roce 1942 dostala první filmovou roli ve Hře nebes Alfa Sjöberga. Od roku 1945 byla členkou Královského dramatického divadla, kde ztvárnila více než sto rolí.[1] Hrála Claire ve Služkách Jeana Geneta, Julii v Romeovi a Julii, Lízu v Pygmalionu, Marii Stuartovnu, Olgu ve Třech sestrách a markýzu v Madame de Sade Jukia Mišimy. V inscenaci Obrázkářů Pera Olova Enquista, kterou režíroval Ingmar Bergman, Björková ztvárnila postavu Selmy Lagerlöfové. Divadelní angažmá ukončila v roce 2000, po devíti letech se do Dramatenu ještě vrátila ve hře A. R. Gurneyho Milostné dopisy.

V roce 1951 hrála titulní roli ve Sjöbergově zfilmování Slečny Julie, které vyhrálo Zlatou palmu v Cannes.[2] V americkém špionážním filmu Lidé z temnot byla partnerkou Gregoryho Pecka. V USA byla tehdy považována za nástupkyni Grety Garbo.[3] Představila se také jako Kyllikki ve filmu Gustafa Molandera Píseň o červeném květu, Petra v Mileneckých párech Mai Zetterlingové a Hedvig v sociálním historickém dramatu Bo Widerberga Ådalen 31. Ve filmu S nejlepšími úmysly, který natočil Bille August podle autobiografie Ingmara Bergmana, ztvárnila roli královny Viktorie Bádenské. Účinkovala také v televizním seriálu Flickan vid stenbänken, natočeném podle předlohy Marie Gripeové.

Jejím prvním manželem byl herec Olof Bergström, s nímž měla syna Jonase. Pak byla provdána za spisovatele Stiga Dagermana, výtvarníka Lasseho Lindqvista a lékaře Carla Hirsche. Známý byl také její milostný vztah s Grahamem Greenem.[4]

Získala medaili Litteris et Artibus (1979), divadelní cenu Švédské akademie (1991), čestnou profesuru (2001) a Čestného Zlatohlávka (2005). Byla zakladatelkou sdružení Kulturarbetarnas socialdemokratiska förening.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1942 Hra nebes
  • 1944 Räkna de lyckliga stunderna blott
  • 1947 Host přichází
  • 1947 Žena bez tváře
  • 1948 På dessa skuldror
  • 1950 Kvartetten som sprängdes
  • 1951 Slečna Julie
  • 1952 Čekající ženy
  • 1954 Die Hexe
  • 1954 Lidé z temnot
  • 1955 Der Cornet - Die Weise von Liebe und Tod
  • 1956 Píseň o červeném květu
  • 1957 Gäst i eget hus
  • 1958 Dáma v černém
  • 1960 Kostky jsou vrženy
  • 1961 Square of Violence
  • 1962 Vita frun
  • 1964 Milenecké páry
  • 1966 Utro
  • 1968 Komedi i Hägerskog
  • 1969 Ådalen 31
  • 1979 Dědictví
  • 1981 Hon na čarodějnice
  • 1986 Amorosa
  • 1992 S nejlepšími úmysly
  • 1998 Okamžik pravdy
  1. Anita Björk [online]. The Movie Database [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  2. ' Miss Julie,' Swedish Import, With Anita Bjork in Lead, Opens at World Theatre; ' Faithful City,' Movie Made in Israel, at Park Avenue -- 'Pictura' at Little Carnegie. The New York Times [online]. 1952-04-08 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  3. Obituary: Anita Björk, Swedish actress, April 25, 1923 - October 24, 2012. Daily Express [online]. 2012-11-10 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  4. Graham Green: our man around the globe [online]. Business Destinations [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]