Anna Wijková

Anna Wijková
Anna Wijková (21. dubna 2018)
Anna Wijková (21. dubna 2018)
Osobní informace
Datum narození20. června 1991 (33 let)
Místo narozeníSandviken Švédsko
StátŠvédsko
Výška167 cm
Držení holevlevo
Klubové informace
Současný klubStorvreta IBK Švédsko
Číslo5
Poziceútočník
Předchozí klubyKAIS Mora IF (2010–20)
IKSU (2008–2010)
RIG Umeå IBF (2007–2008)
Gävle GIK (2006–2007)
IBK Alba (2003–06)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa U19
stříbro MSU19 2008 Švédsko 19
zlato MSU19 2010 Švédsko 19
Mistrovství světa
zlato MS 2009 Švédsko
zlato MS 2011 Švédsko
zlato MS 2013 Švédsko
zlato MS 2015 Švédsko
zlato MS 2017 Švédsko
zlato MS 2019 Švédsko
Akademické MS ve florbale
zlato 2014 Švédsko
stříbro 2016 Švédsko
Pohár mistrů
zlato 2015 KAIS Mora IF
Švédská Superliga
stříbro 2009/2010 IKSU
bronz 2010/2011 KAIS Mora IF
stříbro 2011/2012 KAIS Mora IF
bronz 2012/2013 KAIS Mora IF
stříbro 2013/2014 KAIS Mora IF
zlato 2014/2015 KAIS Mora IF
stříbro 2015/2016 KAIS Mora IF
stříbro 2016/2017 KAIS Mora IF
stříbro 2017/2018 KAIS Mora IF
stříbro 2018/2019 KAIS Mora IF
bronz 2019/2020 KAIS Mora IF

Anna Wijková (* 20. června 1991, Sandviken, Švédsko) je bývalá švédská florbalová útočnice a reprezentantka. Je sedminásobnou mistryní světa. V letech 2014, 2015, 2016 a 2019 byla vyhlášena nejlepší florbalistkou světa.[1][2]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S florbalem začínala v klubu IBK Alba, ve kterém působila do roku 2006, kdy přestoupila do Gävle GIK, kde strávila sezónu 2006/2007. Následující sezónu odehrála v týmu RIG Umeå IBF a stěhovala se do elitního klubu IKSU. V sezóně 2009/2010 byla na třetím místě v počtu asistencí v základní části[3] a pomohla tak svému týmu k zisku stříbrných medailí ve švédské superlize.[4] Po sezóně přestoupila do týmu KAIS Mora IF. V klubu prožila nejúspěšnější léta své kariéry. V sezóně 2014/2015 vyhrála švédskou ligu, šestkrát skončila na 2. místě a třikrát na 3. místě.[5] Navíc se v roce 2015 stala vítězkou poháru mistrů.[6] Za své působení v nejvyšší švédské soutěži se stala nejproduktivnější hráčkou její historie a kapitánkou týmu KAIS Mora IF.[7][8][9] Před sezónou 2019/2020 zvažovala konec kariéry, ale podepsala s Morou smlouvu ještě na jednu sezónu.[10][11] Po sezóně přestoupila do týmu Storvreta IBK v nižší švédské lize Allsvenskan Östra, kterému měla pomoci postoupit do nejvyšší soutěže.[12] Soutěž ale byla v průběhu podzimu přerušena kvůli pandemii covidu-19 a Anna do konce roku 2020 dočasně odešla na hostování do svého bývalého klubu KAIS Mora IF.[5][13][14] Na začátku roku 2022 ukončila kariéru.[15]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S juniorskou reprezentací získala na mistrovství světa v roce 2008 stříbrnou medaili a v roce 2010 titul. Od roku 2009 byla pravidelnou členkou ženské reprezentace, se kterou vyhrála šestkrát mistrovství světa v letech 2009, 2011, 2013, 2015, 2017 a 2019. Na mistrovství světa roce 2013 byla s bilancí 7 gólů a 12 asistencí nejproduktivnější hráčkou a vyhlášena členkou All star týmu.[16] O dva roky později byla zvolena nejužitečnější hráčkou turnaje a členkou All star týmu.[17][18] V roce 2019 přispěla k zisku titulu dvěma přihrávkami v zápase o zlato, přičemž druhá byla v prodloužení na rozhodující gól.[19] Na turnaji byla nejlepší nahrávačkou a s bilancí 4 góly a 20 asistencí se stala také nejproduktivnější hráčkou a zároveň vytvořila nový rekord v počtu asistencí na jednom mistrovství světa.[20][21] Byla rovněž zvolena do All star týmu.[22]

Dvakrát se zúčastnila akademického mistrovství světa. Na němž v roce 2014 získala zlato[23] a v roce 2016 stříbro.[24]

Po mistrovství světa 2019 ukončila reprezentační kariéru. S bilancí 196 bodů za 54 gólů a 142 asistencí ve 106 zápasech je nejproduktivnější hráčkou v historii švédské reprezentace.[20] Byla držitelkou rekordu v počtu bodů a asistencí na mistrovstvích světa až do mistrovství 2023, na kterém ji v počtu bodů překonaly Emelie Wibronová a Corin Rüttimannová.[21][25]

Byla také kapitánkou reprezentace.[9]

Reprezentační statistiky na vrcholných turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Rok Reprezentace Turnaj Umístění   Z G A B TM
2008 Švédsko 19 MS U19 Stříbrná medaile 5 5 4 9 0
2009 Švédsko MS Zlatá medaile 6 1 7 8 0
2010 Švédsko 19 MS U19 Zlatá medaile 5 6 10 16 0
2011 Švédsko MS Zlatá medaile 6 2 9 11 0
2013 Švédsko MS Zlatá medaile 6 7 12 19 2
2014 Švédsko Akademické MS Zlatá medaile 4 6 8 14 0
2015 Švédsko MS Zlatá medaile 6 4 9 13 2
2016 Švédsko Akademické MS Stříbrná medaile 4 2 6 8 2
2017 – Kapitán Švédsko MS Zlatá medaile 6 5 8 13 2
2019 – Kapitán Švédsko MS Zlatá medaile 6 4 20 24 0
Reprezentace U19 10 11 14 25 0
Ženská akademická reprezentace 8 8 14 22 2
Ženská reprezentace MS 36 23 65 88 6

[26]

Ocenění a úspěchy

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejlepší florbalistka světa 2014, 2015, 2016, 2019 [2]
  • Nejlepší švédská florbalistka 2013/2014, 2015/2016, 2016/2017[27]
  • Nejlepší švédská útočnice 2009/2010, 2011/2012, 2013/2014 – 2019/2020[28]
  • Nominace na nejlepšího švédského sportovce roku 2021 (jako první florbalistka)[20]
  • Nejproduktivnější hráčka v historii švédské superligy
  • Nejproduktivnější hráčka v historii švédské reprezentace
  • Nejproduktivnější hráčka švédské superligy 2013/2014, 2015/2016, 2016/2017[29][30]
  • Nejužitečnější hráčka MS 2015[17]
  • Nejproduktivnější hráčka MS 2013, 2019[16][20]
  • Členka All Star týmu MS 2013, 2015, 2019[16][18][22]
  • Rekord v počtu asistencí za jedno MS (20 asistencí v roce 2019)[21]
  • Rekord v počtu asistencí a bodů ze všech MS[21]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Krupnová utsedd till världens bästa innebandyspelare 2020. innebandymagazinet.se [online]. 2020-12-20 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. ↑ a b Anna Wijk historisk – världens bästa damspelare någonsin. innebandymagazinet.se [online]. 2020-02-05 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  3. ↑ iBIS-information [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  4. ↑ Svenska Superligan Dam 2009/2010 Resultat – Innebandy/Sverige [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  5. ↑ a b Anna Wijk kan fortsätta i Mora. Innebandymagazinet [online]. 2020-12-07 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  6. ↑ Florbalistka Urbánková slaví jako první Češka triumf v Pohár mistrů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-10-04 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Anna Wijk Storvreta IBK – Statistik innebandy [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  8. ↑ Anna Wijk bäst någonsin – i allra sämsta matchen. Aftonbladet [online]. 2019-11-10 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  9. ↑ a b Galante Carlström and Wijk World's Best 2016. floorball.sport [online]. IFF, 2017-03-17 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MUZIKA, Rudolf. Svíce pohasíná. Anna Wijk se na vrcholu kariéry rozloučí. Deník.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ještě rok a konec. Bylo by divné skončit jinde než v Moře, řekla po podpisu nové smlouvy Wijk. florbal.cz [online]. 2019-08-05 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bäst i världen – är klar för andraligan. www.expressen.se [online]. 2020-05-28 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  13. ↑ Anna Wijk tillbaka i KAIS Mora. www.kaismora.se [online]. KAIS Mora, 2020-11-25 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  14. ↑ Anna Wijk lånas ut till KAIS Mora IF!. www.storvretaibk.se [online]. Storvreta IBK, 2020-11-25 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  15. ↑ Tohle je opravdový konec: švédská legenda Anna Wijk ukončila kariéru. Budoucnost? Hodně golfu, směje se. Florbal.cz [online]. 2022-02-01 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c Florbalistky Švédska dál vládnou světu, ve finále MS přehrály Finsko. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-12-15 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Anna Wijk is the WFC 2015 MVP. www.floorball.org [online]. IFF, 2015-12-12 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b WFC 2015 All Star Team. www.floorball.org [online]. IFF, 2015-12-12 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Match – Final – Sweden Women vs. Switzerland Women – WFC 2019 [online]. IFF [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c d Anna Wijk – Nominerad till Årets kvinnliga idrottare. www.innebandy.se [online]. 2020-11-23 [cit. 2021-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-15. (švédsky) 
  21. ↑ a b c d Women's WFC Records (1997-2019) [online]. IFF [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b Finsko – Česko 5:4 PP, Češky jsou bez medaile. Mistryněmi světa posedmé za sebou Švédky. Sport.cz [online]. 2019-12-15 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  23. ↑ 6th World University Floorball Championships [online]. IFF [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ 7th World University Floorball Championships [online]. IFF [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Emelie Wibron and Corin Rüttimann share the record for most points at WFC. floorball.sport [online]. IFF, 2023-12-20 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Anna Wijk [online]. IFF [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Årets spelare [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (švédsky) 
  28. ↑ Årets center dam: Anna Wijk. innebandymagazinet.se [online]. 2015-04-16 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  29. ↑ Poängliga – Svenska Superligan Dam 2015/16 [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 
  30. ↑ Poängliga – Svenska Superligan Dam 2016/17 [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (švédsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]