Anton Geesink | |
---|---|
Narození | 6. dubna 1934 Utrecht |
Úmrtí | 27. srpna 2010 (ve věku 76 let) Utrecht |
Povolání | herec, judista, profesionální wrestler, filmový herec a zápasník |
Ocenění | rytíř Oranžsko-nasavského řádu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Judo na LOH | ||
zlato | LOH 1964 | bez rozdílu vah |
Mistrovství světa v judu | ||
zlato | MS 1965 | těžká váha |
Mistrovství Evropy v judu | ||
zlato | ME 1959 | těžká váha |
zlato | ME 1960 | těžká váha |
zlato | ME 1961 | těžká váha |
zlato | ME 1962 | těžká váha |
zlato | ME 1963 | těžká váha |
zlato | ME 1964 | těžká váha |
MS v judu - bez omezení | ||
zlato | MS 1961 | bez rozdílu vah |
bronz | MS 1956 | bez rozdílu vah |
ME v judu - bez omezení | ||
zlato | ME 1953 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1954 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1957 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1958 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1959 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1960 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1961 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1962 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1963 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1964 | bez rozdílu vah |
zlato | ME 1967 | bez rozdílu vah |
stříbro | ME 1955 | bez rozdílu vah |
Antonius Johannes „Anton“ Geesink [Anton Chésink] (6. dubna 1934 – 27. srpna 2010, Utrecht, Nizozemsko), byl reprezentant Nizozemska v judu. Jde o největší osobnost evropského sportovního juda v jeho historii.[zdroj?!]
Vyrůstal v dělnické čtvrti v Utrechtu. Odmala rád sportoval – hrál fotbal, závodil na kole, zápasil, vzpíral apod. Nejvíce ho však uchvátilo judo. Seznámil se s ním, když jejich tělocvičnu navštívil instruktor z Francie. Geesink nebyl dobrým žákem, proto hned po základním škole šel pracovat na stavbu jako pomocný dělník. Při této práci nabral svoji pověstnou sílu. Vítězil převážně na zemi. Soupeře unavil a následně dostal na zem a do držení. S věkem a s pravidelnými návštěvami Japonska se naučil obstojně i techniku v postoji – velmi účinná byla především jeho uči-mata.
Od poloviny padesátých let 20. století neměl v Evropě konkurenta. Na začátku 60. let měl již dostatečné zkušenosti a techniku na to, aby v kombinaci se svými parametry (byl o hlavu vyšší než Japonci) mohl zástupce kolébky juda porazit. Na mistrovství světa v roce 1961 porazil ve finále Kodži Soneho a zapsal se nesmazatelně do dějin juda jako první západní judista, který získal vítězství na úkor zástupců kolébky juda. V roce 1964 svůj úspěch zopakoval na olympijských hrách v Tokiu, kdy nedal šanci domácímu Kaminagovi. Geesink se dá považovat za prototyp nového sportovního směřovaní juda. Sportovec odhodlaný a fyzicky zdatný, mající respekt k soupeři, ale ne strach, zná své možnosti. Tyto vlastnosti jsou ve sportovním judu daleko důležitější než vytříbená technika.
Geesink ukončil sportovní kariéru celkem čtyřikrát. Poprvé po vyhraném mistrovství světa v roce 1961, podruhé po olympijských hrách v roce 1964, potřetí v roce 1965. V tomto roce ho sužovala různá zranění – na mistrovství Evropy si v soutěži týmů natrhl sval a v individuálních soutěžích potom nestačil v semifinále na své soupeře. V roce 1967 ohlásil comeback, získal svůj další titul mistra Evropy, ale před mistrovstvím světa v roce 1967 se opět zranil. Poté, co se potvrdilo, že judo nebude součástí olympijských her v roce 1968, ukončil sportovní kariéru definitivně.
Geesinkův přínos pro evropské sportovní judo byl obrovský. V 60. letech s sebou vytáhl na špičkovou úroveň několik svých krajanů. Wim Ruska se stal dokonce jeho důstojným nástupcem co do rivality s japonskými soupeři. Inspiroval celou řadu chlapců z jiných, i tehdy málo judistických zemí k tréninku. V roce 1966 navštívil jako čestný host Prahu, kde probíhalo první akademické mistrovství světa v judu.
Po skončení sportovní kariéry pracoval, mimo krátkých epizod mezi profesionálními zápasníky nebo hraní ve filmu, jako funkcionář v domácím i mezinárodním sportu. O judu napsal několik publikací. Jedno období byl členem Mezinárodního olympijské výboru a nevyhnul se skandálu s hlasováním pro olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002. Na jeho návrh se zápasící judisté od sebe odlišují barvou judogi (bílá vs. modrá). V roce 1997 mu Mezinárodní judistická federace udělila 10. technický stupeň (judan). Kodokan (nejstarší a nejvýznamnější japonská škola juda) však udělení judanu až do jeho smrti (2010) nepotvrdil.
Turnaj | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | |
těžká váha | |||||||||||||||||
Mistrovství světa | 1. | — | |||||||||||||||
Mistrovství Evropy | — | — | — | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 4. | — | — |
Turnaj | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | |
Olympijské hry | 1. | ||||||||||||||||
Mistrovství světa | 3. | 5. | 1. | — | — | ||||||||||||
Mistrovství Evropy | — | ? | 1. | 1. | 2. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 4. | — | 1. |
Turnaj | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | |
1.K | 1.D | 3.D | 4.Dan | ||||||||||
Mistrovství Evropy | 2. | 1. | — | 1. | 1. | 1. | — | — | — | — | — |
Rok | Kategorie | skupina A | semifinále | finále | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
LOH 1964 | bez rozdílu vah | výhra Alan Petherbridge |
výhra Akio Kaminaga |
výhra Ted Boronovskis |
výhra Akio Kaminaga |
Rok | Kategorie | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
MS 1965 | těžká váha | výhra John Oostermann |
výhra Peter Herrmann |
výhra Seidži Sakaguči |
výhra Parnaoz Čikviladze |
výhra Micuo Macunaga |
Rok | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
MS 1956 | x | výhra Étienne Plaige |
výhra Reynaldo Forti |
výhra Vince Tamura |
prohra Jošihiko Jošimacu |
- | |
MS 1958 | výhra Bonkan |
výhra Lien Kwenho |
výhra Prock |
prohra Kimijoši Jamašiki |
- | - | |
MS 1961 | výhra Suddžono |
výhra Michel Bourgoin |
výhra Stojan Stojaković |
výhra Akio Kaminaga |
výhra Hitoši Koga |
výhra Kodži Sone |
Několik článků z časopisu Black Belt – volně přístupný na serveru books.google.com.