Anton Heinrich Springer | |
---|---|
Anton Heinrich Springer | |
Rodné jméno | Anton Heinrich Springer |
Narození | 13. července 1825 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 31. května 1891 (ve věku 65 let) Lipsko Německá říše |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | historik |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu Štrasburská univerzita Lipská univerzita Univerzita Karlova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anton Heinrich Springer (13. července 1825, Praha – 31. května 1891, Lipsko) byl německý historik umění a publicista činný v Praze, Tübingenu, Bonnu, Štrasburku a Lipsku.
Springer absolvoval gymnasium na Strahově, kde byl jeho učitelem A. V. Svoboda, žák B. Bolzana a J. Dobrovského. Vystudoval filosofii na Karlově Univerzitě (F. Exner, A. Smetana) a na Universitě v Tübingenu. Po získání doktorátu se jako vědec věnoval historii umění. Pro jeho další směřování bylo významné setkání s okruhem pražských hegeliánů a zejména kontakty a přátelství s profesorem Augustinem Smetanou.[1] Kromě toho měl řadu osobních svazků s českým prostředím - byl vychovatelem Jana a Jaroslava Čermákových a oženil se s dcerou Adolfa Pinkase Isabelou[2]. Její bratr, malíř Soběslav Pinkas, portrétoval Springera kolem roku 1858.
Podnikl řadu studijních cest do Mnichova, Drážďan a Berlína, několik měsíců pobýval v Itálii. Na základě dříve publikovaných článků dostal nabídku přednášet na pražské Akademii v letech 1846-47 kurs o umění Orientu. Poté na Univerzitě v Tübingenu napsal další doktorskou disertaci o Hegelově filosofii dějin a zapojil se zde do revolučního dění roku 1848.
Na pražské Univerzitě od roku 1848 přednášel nejnovější obecné dějiny, ale neuspěl zde s žádostí o docenturu. Od roku 1849 proto postupně pobýval v Anglii, Francii a Holandsku a roku 1852 se usadil v Bonnu. Roku 1872 mu byla nabídnuta profesura ve Štrasburku a následujícího roku se definitivně přestěhoval do Lipska, kde působil jako profesor středověkého a moderního umění na nově založené katedře dějin umění až do své smrti.
Jako publicista byl Springer zastáncem myšlenky federace států pod vládou Rakouského císařství a prosazoval vedoucí roli Pruska v Německu. Během Krymské války podporoval emancipaci malých jihoevropských států podléhajících Turecku.
Springer měl významnou roli při ustavení historie umění jako vědecké disciplíny. Odmítal literárně-romantické a subjektivní pojetí dějin umění svých současníků Hermanna Grimma a Hermanna Knackfuße i interpretaci dějin umění v díle Jacoba Burckhardta.
Springer postavil na nové základy výklad středověkého uměleckého zobrazování. Jako první vystoupil s názorem, že umění klasického starověku (helénské období) nepřestalo mít vliv na raný a vrcholný středověk a tvořilo podstatnou část okruhu představ, v jejichž rámci pracoval středověký umělec a mezi oběma etapami existuje kontinuita.[3]
Článek byl sestaven z překladů anglické a německé Wikipedie za použití zdrojů uvedených v odkazech.