Antonie Hegerlíková
| Antonie Hegerlíková | |
|---|---|
 Antonie Hegerlíková ve filmu Akce B (1951) | |
| Narození | 27. listopadu 1923 Bratislava |
| Úmrtí | 11. prosince 2012 (ve věku 89 let) Praha |
| Alma mater | Pražská konzervatoř |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonie Hegerlíková (27. listopadu 1923 Bratislava – 11. prosince 2012 Praha) byla česká herečka a divadelní pedagožka, od roku 1946 členka hereckého souboru Divadla na Vinohradech v Praze.
Život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1943 ukončila studium herectví na Pražské konzervatoři a své první angažmá zažila v Divadle E. F. Buriana. Poté následovala krátká angažmá na dalších dvou pražských scénách. (V roce 1943 zaznamenal tisk její roli Markéty v inscenaci Faust v Divadélku ve Smetanově muzeu.[1]) V letech 1946 až 2004[2] byla členkou činoherního souboru Vinohradského divadla, kde za ta léta vytvořila zhruba výrazných 200 divadelních postav. Výrazně se rovněž uplatnila ve filmu, televizi, rozhlase a v dabingu.[3]
Herectví vyučovala na Vyšší odborné škole herecké v Praze.[3]
Jejím prvním manželem byl divadelní režisér, teoretik a scénograf Antonín Dvořák, se kterým měla dceru Antonii. Druhým manželem byl herec kladenského divadla Karel Fridrich.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1958 Laureátka Státní ceny
- 1966 titul zasloužilá umělkyně
- 1992 Senior Prix
- 1999 a 2004 Cena Thálie
- 2008 Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
Divadelní role, výběr
[editovat | editovat zdroj]
- 1947 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hermie, Egeova dcera, zamilovaná do Lysandra, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
- 1952 Samed Vurgun: Východ slunce, Mechriban, Divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
- 1971 Karel Čapek: R.U.R., Nána, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
- 1979 Lillian Hellmanová: Lištičky, Addie, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
Rozhlasové role
[editovat | editovat zdroj]- 2002 Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže (Minetti. Ein Portrait des Künstlers als alter Mann). 1977, Český rozhlas, úprava a režie Josef Henke, překlad: Josef Balvín, osoby a obsazení: Minetti (Otomar Krejča), Dáma (Antonie Hegerlíková), dívka (Anna Suchánková), Hotelový vrátný (Soběslav Sejk), Hotelový sluha (Miroslav Masopust), Muž se psí maskou (Jiří Klem), lilipután + maškara + harmonika (Petr Šplíchal), Opilec + maškara (Josef Plechatý), starý kulhající muž (Josef Henke), Maškara + dívčin přítel (Viktor Dvořák), Maškary (Dana Verzichová, David Švehlík, Aleš Pospíšil, Jaroslav Slánský, Jana Stryková, Vladimír Senič a Jiří Litoš) a hlášení (Světlana Lavičková)[4]
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]Televize
[editovat | editovat zdroj]- 2006 Nevlastní bratr
- 1997 Četnické humoresky (seriál)
- 1991 Princezna Fantaghiró
- 1991 Proč pláčeš, břízo bílá
- 1989 Démantový déšť
- 1987 Pojď, dáme sbohem žízni
- 1981 Drž se rovně, Kačenko
- 1981 Velitel (seriál)
- 1981 V zámku a podzámčí
- 1980 Oddělení zvláštní péče
- 1980 Scapinova šibalství
- 1978 Otec nebo bratr
- 1975 Matka (seriál)
- 1974 Motiv pro vraždu
- 1974 V každém pokoji žena
- 1971 Dlouhý podzimní den
- 1971 F. L. Věk (seriál)
- 1971 Kat nepočká
- 1971 Lidé na křižovatce
- 1971 Romeo a Julie na konci listopadu
- 1970 Alexandr Dumas starší
- 1970 Dlouhá bílá nit
- 1968 Zločin pátera Amara
- 1967 Sedmero krkavců
Film
[editovat | editovat zdroj]- 1943 Bláhový sen
- 1949 Dva ohně
- 1949 Žízeň
- 1950 Přiznání
- 1950 Vstanou noví bojovníci
- 1950 Zocelení
- 1951 Akce B
- 1952 Konec strašidel
- 1952 Nástup
- 1952 Velké dobrodružství
- 1958 Dnes naposled
- 1961 Králíci ve vysoké trávě
- 1965 Puščik jede do Prahy
- 1970 Svatá hříšnice
- 1971 Babička I., II.
- 1972 Slečna Golem
- 1967 Markéta Lazarová
- 1970 Svatá hříšnice
- 1981 Smrt černého krále
- 1981 Svatba bez prstýnku
- 1987 O princezně Jasněnce a létajícím ševci
- 1995 Fany!!
- 1999 Početí mého mladšího bratra
- 2009 Pamětnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ foto z inscenace Faust. Pestrý týden. 1943-03-20, s. 5. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1801-4429.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ a b Český film : herci a herečky I, s. 376.
- ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže [online]. Český rozhlas, 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 172
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 193
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255
- František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 86
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107–8, 155
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 79, 167, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 51, 59, 108, 115, 188, 276.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 375–376.
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 173
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 134, ISBN 80-204-0493-7
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 266.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 186.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 532
- Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 262
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 71, 76, 81, 83, 85, 87, 98, 100, 105, 115, 124, 127, 135, 137, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 437.
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 239, 240, ISBN 978-80-7388-552-6
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 172, ISBN 80-207-0485-X
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Osoba Antonie Hegerlíková ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonie Hegerlíková
- Antonie Hegerlíková v databázi Archivu Národního divadla
- Antonie Hegerlíková ve Filmovém přehledu
- Antonie Hegerlíková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Antonie Hegerlíková ve Filmové databázi
- Antonie Hegerlíková na Kinoboxu
- Antonie Hegerlíková v Internet Movie Database (anglicky)
- Antonie Hegerlíková na Dabingforum.cz
- Antonie Hegerlíková na stránkách Českého rozhlasu
- Česká beseda - archív článků
