Antropologie města (také urbánní etnologie, etnologie města nebo urbánní antropologie) představuje výzkumnou orientaci v antropologii využívající antropologických metod a technik ke studiu kultury současných městských společností. Rozšíření výzkumného záběru antropologie o problematiku studia komplexních společností souvisí s proměnami tradiční kultury přírodních národů v procesu akulturace a s odhalením důsledků urbanizace a industrializace pro sociokulturní přeměny společnosti. Jedná se o studium kultury v městském prostředí. Zkoumají se rozličné oblasti hmotné i duchovní kultury jako jsou např. vazby bydlištěm a pracovištěm, vazby mezi lidmi, folklorní projevy (fámy, pověsti, anekdoty, nápisy na zdech), religiozita, zvykosloví, etnicita, migrace, zdraví, ekonomika, subkultury, život na sídlištích, fenomén chalupářství apod.
Oblast urbánní antropologie byla antropology rozvíjena od 40. let 20. století. Počátky vědeckého zájmu o městské prostředí spadají již do 20. let 20. století a jsou spojeny s Chicagskou sociologickou školou. Etnologická bádání probíhala od 60. let 20. století, kdy vznikaly první práce zabývající se životem dělnické třídy v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě. Prvními domácími etnology zpracovávajícími problematiku městské kultury byly Olga Skalníková, Karel Fojtík, Václav Frolec.