António de Spínola | |
---|---|
Prezident Portugalska | |
Ve funkci: 15. května 1974 – 30. září 1974 | |
Předseda vlády | Adelino da Palma Carlos Vasco Gonçalves |
Předchůdce | Américo Tomás |
Nástupce | Francisco da Costa Gomes |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokratické hnutí za svobodu Portugalska |
Vojenská služba | |
Služba | Portugalsko |
Složka | Armáda Portugalska |
Doba služby | 1920–1974 1981 |
Hodnost | generál polní maršál (čestná) |
Narození | 11. dubna 1910 Estremoz |
Úmrtí | 13. srpna 1996 (ve věku 86 let) Lisabon |
Příčina úmrtí | plicní embolie |
Místo pohřbení | Lisabon |
Rodiče | António Sebastião Spínola |
Alma mater | Academia Militar (Portugalsko) Colégio Militar |
Profese | politik, důstojník, spisovatel a revolucionář |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | Officer of the Military Order of Avis (1948) Commander of the Military Order of Avis (1959) velkodůstojník Řádu věže a meče (1973) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1987) velkokříž Řádu věže a meče (1987) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | António de Spínola |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
António Sebastião Ribeiro de Spínola (11. dubna 1910 Estremoz – 13. srpna 1996 Lisabon) byl portugalský voják a politik, v roce 1974 prezident Portugalské republiky. Jeho otec António Sebastião Spínola byl generálním inspektorem financí.
Absolvoval vojenskou akademii, v roce 1939 vstoupil do Národní republikánské gardy. Od roku 1961 sloužil jako dobrovolník v Africe. V roce 1968 byl jmenován guvernérem Portugalské Guiney. Aby potlačil hnutí za nezávislost, vyhlásil program Za lepší Guineu, jehož cílem bylo zlepšit životní podmínky domorodého obyvatelstva. V roce 1973 se vrátil do Portugalska a vydal knihu Portugalsko a budoucnost, v níž vyzval k ukončení koloniální války a poskytnutí autonomie zámořským územím.[1] To vedlo k jeho popularitě mezi mladými důstojníky, kteří založili Movimento das Forças Armadas a provedli karafiátovou revoluci. Na základě dohody mezi vzbouřenci a dosavadním prezidentem Marcelem Caetanem byl Spínola dosazen do čela junty, která 26. dubna 1974 převzala moc v zemi, a 15. května 1974 složil prezidentskou přísahu. Zahájil demokratizaci země a vyjednávání s africkými představiteli o dekolonizaci. Snažil se potlačit levicové směřování vojenské vlády a 28. září 1974 se pokusil o převrat „mlčící většiny“ proti radikálním silám, po jeho ztroskotání oznámil 30. září rezignaci na post hlavy státu. Jeho nástupcem se stal Francisco da Costa Gomes. Po potlačení dalšího pokusu konzervativců o uchopení moci v březnu 1975 odešel do exilu v Brazílii, po návratu již zůstal stranou politického dění.
Portugalsko:
Španělsko: