Apokalyptika (z řeckého Άποκάλυψις Apokalypsis, „zjevení, odhalení“) je obecně hnutí sdílející apokalyptický světový názor nebo alespoň to, co je pro něj podstatné. Sem náleží především přesvědčení, že:
Obvykle se stoupenci apokalyptiky domnívají, že žijí již v poslední době, tj. že závěrečný střet mezi silami dobra a zla, ať už mají jakoukoli povahu, je velmi blízko. Je třeba se proto připravit na poslední boj a na zkoušky, které přijdou na spravedlivé na konci časů. Což ovšem bez úsilí nepůjde. A není to ani otázka jednorázového aktu.
Apokalyptická hnutí stojí často u vzniku různých apokalyps, avšak není to pravidlem. Příkladem silně apokalyptické komunity je například komunita sídlící v 2. stol. př. n. l. – 1. stol. n. l. v Kumránu. Tato komunita (pravděpodobně eséni) byla apokalyptická ve všech výše zmíněných bodech, opisovala a četla mnoho různých apokalyps, ale sama nevyprodukovala ani jednu vlastní.
Apokalyptika je známa především z židovské intertestamentární doby, tj. přibližně z 3. stol. př. n. l. – 1. stol. n. l. Židovská apokalyptika vznikla jako spojená reakce na více faktorů (zánik klasického proroctví, příchod helénismu, útlak židovského obyvatelstva, očekávání osvobození apod.) a vymizela krátce po pádu druhého jeruzalémského chrámu v roce 70 n. l. Apokalyptika nebo alespoň její aspekty (z nichž mnohé pronikly i do židovské apokalyptiky) je však známa i odjinud, např. z perského mazdaismu a později i z křesťanství (které ji ve svých starověkých i středověkých formách přejalo opět ze židovství).