Aquaplaning (česky též akvaplanink) je jev, ke kterému dochází při zvýšené rychlosti vozidla na mokré vozovce. Jev se dá definovat jako ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vody, která se dostala mezi pneumatiku a vozovku. Pneumatika se tedy nedotýká vozovky, ale vodního klínu, který se vlivem špatného odvádění vody vytvořil. Tím dochází ke snížení ovladatelnosti vozidla, která může vyústit ve vážnou nehodu.
Vznik aquaplaningu způsobují tři hlavní faktory: rychlost vozidla, množství vody na vozovce a typ a hloubka dezénu pneumatiky. K aquaplaningu dochází ve chvíli, kdy drážky dezénu pneumatiky nestačí odvádět dostatečné množství vody mimo oblast styku pneumatiky s vozovkou. Při nedostatečné hloubce dezénu pneumatiky, zvyšování rychlosti vozidla nebo zvyšování hladiny vodního sloupce se voda nestačí odvádět pryč a mezi pneumatikou a vozovkou vznikne souvislá vrstva vody.
Smyk nebo problémy při brzdění mohou nastat i bez aquaplaningu, protože za mokra mají pneumatiky vždy menší přilnavost než na suché vozovce.