Aquilegia alpina | |
---|---|
Aquilegia alpina | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
Rod | orlíček (Aquilegia) |
Binomické jméno | |
Aquilegia alpina L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aquilegia alpina je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).
Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 20–60 cm s krátkým silným oddenkem.[2] Lodyha je přímá, chudě větvená. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, složené, 2x trojčetné, na okraji zastřihovaně laločnaté a tupě zubaté. Lodyžní listy jsou s kratšími řapíky, nejvyšší pak přisedlé, nejvyšší až jednoduché, kopinaté. Květy jsou na dlouhých stopkách v řídkém vrcholičnatém květenství, většinou na jedné rostlině nejvýše 3 a často je květ jen jediný, jsou většinou světle modré až modrofialové barvy, nápadně velké 6–8 cm v průměru. Kališních lístků je 5, jsou petaloidní (napodobující korunu), zbarvené světle modře až modrofialově, nejčastěji 35–45 mm dlouhé.[2] Korunních lístků je taky 5, stejné barva jako kališní, jsou kornoutovitého tvaru na bázi s ostruhou, která je rovná nebo slabě zakřivená a kde jsou nektária. Kvete v červenci až v srpnu.[2] Tyčinek je mnoho, jsou nahloučené ve svazečku, vnitřní jsou sterilní. Gyneceum je apokarpní, pestíků je nejčastěji 5. Plodem je měchýřek. Měchýřky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozomů je 2n=14.
Aquilegia alpina roste především v západních a centrálních Alpách a v severních Apeninách.[3] Najdeme ho zpravidla na vápnitém substrátu od subalpínského po alpínský stupeň. V České republice ani na Slovensku neroste.