Aquilegia alpina
 Aquilegia alpina | |
|---|---|
 Aquilegia alpina | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | orlíček (Aquilegia) |
| Binomické jméno | |
| Aquilegia alpina L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aquilegia alpina je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 20–60 cm s krátkým silným oddenkem.[2] Lodyha je přímá, chudě větvená. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, složené, 2x trojčetné, na okraji zastřihovaně laločnaté a tupě zubaté. Lodyžní listy jsou s kratšími řapíky, nejvyšší pak přisedlé, nejvyšší až jednoduché, kopinaté. Květy jsou na dlouhých stopkách v řídkém vrcholičnatém květenství, většinou na jedné rostlině nejvýše 3 a často je květ jen jediný, jsou většinou světle modré až modrofialové barvy, nápadně velké 6–8 cm v průměru. Kališních lístků je 5, jsou petaloidní (napodobující korunu), zbarvené světle modře až modrofialově, nejčastěji 35–45 mm dlouhé.[2] Korunních lístků je taky 5, stejné barva jako kališní, jsou kornoutovitého tvaru na bázi s ostruhou, která je rovná nebo slabě zakřivená a kde jsou nektária. Kvete v červenci až v srpnu.[2] Tyčinek je mnoho, jsou nahloučené ve svazečku, vnitřní jsou sterilní. Gyneceum je apokarpní, pestíků je nejčastěji 5. Plodem je měchýřek. Měchýřky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozomů je 2n=14.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Aquilegia alpina roste především v západních a centrálních Alpách a v severních Apeninách.[3] Najdeme ho zpravidla na vápnitém substrátu od subalpínského po alpínský stupeň. V České republice ani na Slovensku neroste.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy)
- ↑ Flora Europaea [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Aquilegia alpina na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aquilegia alpina na Wikimedia Commons
