Aragonit | |
---|---|
Aragonit | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | CaCO3 |
Identifikace | |
Barva | bílý, šedý, modravý |
Vzhled krystalu | sloupcovité, vláknité krystaly, agregáty |
Soustava | kosočtverečná 2/m 2/m 2/m |
Tvrdost | 3,5-4 |
Lesk | skelný, smolný |
Štěpnost | zřetelné podle {010} |
Index lomu | Np=1,53, Nm=1,68, Ng=1,685 |
Vryp | bílý, bezbarvý |
Hustota | 2,94 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v kyselině chlorovodíkové |
Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3.[1] Typická barva je bílá, šedá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická (kosočtverečná) - 2/m 2/m 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 5/B.04-10, skupina aragonitu, bezvodé uhličitany.
Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.
Podmínky vzniku aragonitu:
Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.
Aragonit krystaluje v rombické soustavě - ortorombická dipyramida 2/m 2/m 2/m, grupa P mcn. Rozměry buňky: a=4,959, b=7,968, c=5,741, Z=4, 2V=18-19°. Při teplotě nad 400 °C přechází v kalcit.
Tvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom. Diamagnetický.[2][3]
Barvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, fialový, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.
Procentuální zastoupení prvků
Mossottit s příměsí Sr, nicholsonit se zinkem, tarnowicit s olovem, vřídlovec, hrachovec, železný květ, onyxový mramor či zeiringit
Ze skupiny aragonitu - stronciantit, witherit, cerusit, alstonit, barytokalcit, olekminskit, paralstonit
V gosanech s kalcitem, cerusitem, limonitem, malachitem, na autohydratačních žilách s dolomitem, kalcitem, hydromagnezitem, artinitem, brucitem, na hydrotermálních žilách s galenitem, fluoritem, wulfenitem
Aragonit nemá praktické využití, je ale ceněným sběratelským minerálem. Odrůda onyxový mramor bývá používána jako ozdobný minerál či je broušena jako kabošon. Onyx může být použit jako dekorace, nejčastěji v podobě obrazu či onyxové stěny (viz Vila Tugendhat). V dnešní době bývají pláty podsvíceny, aby plně vynikla kresba kamene.