Archibald Reiss

Archibald Reiss
Narození8. července 1875
Hausach
Úmrtí7. srpna 1929 (ve věku 54 let)
Bělehrad
Alma materLausannská univerzita
Povolánívysokoškolský učitel, publicista a kriminolog
ZaměstnavatelLausannská univerzita
OceněníŘád čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodolphe Archibald Reiss (také Archibald Rudolph Reiss nebo Rodolf Arčibald Rajs, 8. července 1875 Hausach – 7. srpna 1929 Bělehrad) byl kriminolog německého původu a průkopník forenzních věd.[1]

Vyrostl ve vinařské rodině v Bádensku, byl osmý z deseti dětí. Vystudoval chemii na Univerzitě v Lausanne, kde působil ve studentském spolku Stella Valdensis. Roku 1901 získal švýcarské občanství. Vydal knihu o využití fotografie při vyšetřování zločinů a byl šéfredaktorem časopisu Revue suisse de photographie. Byl na stáži u Alphonse Bertillona v Paříži. V roce 1906 získal profesuru a v roce 1909 založil v Lausanne první univerzitní pracoviště pro forenzní výzkum.[2]

Přednášel o kriminalistických metodách v Petrohradě a São Paulu. V roce 1915 odjel jako dopisovatel listu Gazette de Lausanne do Srbska a byl spolu s nizozemským lékařem Ariem van Tienhovenem pověřen vyšetřováním válečných zločinů spáchaných rakousko-uherskou armádou na srbském území. Publikoval dvě zprávy, v níž zdokumentoval tisíce případů zavražděných civilistů, vycházel z prohlídek hrobů i z vyobrazení poprav na rakouských propagandistických pohlednicích.[3] Po pádu Bělehradu se jako dobrovolník zúčastnil stažení srbské armády na Korfu. S Moravskou divizí vpochodoval roku 1918 do osvobozeného Bělehradu, rozhodl se po válce zůstat v zemi a usadil se v Topčideru. Se svým svědectvím vystoupil na Pařížské mírové konferenci. Byl zakladatelem jugoslávského Červeného kříže a první policejní školy v zemi. V roce 1928 vydal manifest Ecoutez, Serbes! (Slyšte, Srbové!), v němž se vyznal ze své lásky k prostým Srbům i ze znechucení nad jejich zkorumpovanými elitami.[4] Reissovo životní dílo Manuel de Police scientifique zůstalo nedokončeno.

Zemřel roku 1929, jeho srdce bylo uloženo na hoře Kajmakčalan. V Novém Sadu jsou po něm pojmenována Kasárna Archibalda Reisse, v Bělehradě mu byl odhalen pomník, který vytvořil sochař Marko Brežanin. Spisovatel Vojislav Ilić Mlađi mu věnoval oslavnou báseň. Reiss je také čestným občanem města Krupanj.[5]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Collection Reiss – Police forensic photography. collections.unil.ch [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Reiss, Rudolph Archibald | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Management Giants - Archibald Reiss | Profit. www.profitmagazin.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archibald Reiss, a friend of Serbs in the toughest days. www.serbia.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Commemoration of 89th Anniversary of Death of the Humanist, Criminologist and Exceptional Friend of Serbia – Dr Archibald Reiss – JKP Pogrebne usluge – Beograd [online]. 2018-08-08 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]