Arkadij Strugackij

Arkadij Strugackij
Narození28. srpna 1925
Batumi
Úmrtí12. října 1991 (ve věku 66 let)
Moskva
Příčina úmrtíhepatocelulární karcinom
PseudonymС. Бережков
Povoláníspisovatel, tlumočník, scenárista, autor sci-fi a překladatel
Národnostruská
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma materMilitary Institute of the USSR Ministry of Defence
Military Institute of Foreign Languages
Žánrscience fiction
Významná dílaPoledne, 22. století,
Piknik u cesty,
Je těžké být bohem
OceněníCena Graoully (1981)
Honorary Diploma of the Presidium of the Supreme Soviet of the RSFSR
medaile Za vítězství nad Německem
medaile Za bojové zásluhy
Řád rudé hvězdy
RodičeNatan Zalmanovič Strugackij
PříbuzníBoris Natanovič Strugackij (sourozenec)
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arkadij Natanovič Strugackij (rusky Аркадий Натанович Стругацкий; 28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) byl ruský spisovatel, který se stal s bratrem Borisem známý řadou sci-fi románů.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Arkadij a Boris Strugačtí.

Narodil se roku 1925. Otec byl historik umění a matka učitelka.[2] Po absolvování desetiletky pracoval na výrobě granátů v fašisty obleženém Leningradě. Roku 1942 doprovázel přes Ladožské jezero svého nemocného otce, který však cestou zemřel a syn byl dán do dětského domova. Matka v Leningradě zůstala. V roce 1943, ve věku osmnácti let, narukoval do Rudé armády, vystudoval pěchotní učiliště v kazachstánském Akťubinsku a po válce se dostal na Vysokou školu cizích jazyků, kde si vybral orientalistiku a japonštinu.

Sloužil i na Kamčatce, odkud byl v roce 1955 převelen do Chabarovsku a krátce nato armádu opustil. Usadil se v Moskvě, kde nastoupil do Institutu vědecké informatiky, stal se redaktorem časopisu a členem Svazu spisovatelů SSSR. V roce 1956 napsal s L. Petrovem svou první povídku Popel Bikini.[3] Byl dvakrát ženatý. Poprvé v letech 1948 až 1954 s Irinou Šeršovou. Manželství skončilo rozvodem. S druhou ženou Elenou Ilinužnou měli dceru Marii. Když zemřel, byl jeho popel podle jeho přání rozprášen.

V letech 1957 až 1990 napsal s bratrem společně více než 25 románů a novel a jednu divadelní hru.[4] Po jeho smrti v roce 1991 bratr pokračoval v psaní, ale pod pseudonymem S. Vitickij, protože se již dříve dohodli, že jméno Bratři Strugačtí nebudou dále používat.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1., Libri, Praha 2007, str. 730–731.
  2. ↑ KASACK, Wolfgang. Slovník ruské literatury 20. století. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-084-4. Kapitola Strugackij, s. 487. 
  3. ↑ STRUGACKIJ, Arkadij; STRUGACKIJ, Boris. Ďábel mezi lidmi. Praha: Trifid, 2008. ISBN 978-80-7387-026-3. Kapitola Bratři Strugačtí, doslov Vlado Ríša, s. 495. 
  4. ↑ Židáci města Pitěru – Arkadij Strugackij – Databáze knih

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]