Arogno
| Arogno | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°57′36″ s. š., 8°59′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 606 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Lugano |
  Arogno Arogno, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,49 km² |
| Počet obyvatel | 986 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 116,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6822 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arogno je obec ve švýcarském kantonu Ticino. Žije zde přibližně 1 000 obyvatel. Leží na břehu Luganského jezera, asi 6 kilometrů jihovýchodně od Lugana.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na úpatí hory Sighignola, jejíž vrchol se nachází na italském území. Arogno sousedí s italskou obcí a exklávou Campione d'Italia na břehu Luganského jezera.
Dalšími sousedními obcemi jsou Bissone a Val Mara ve Švýcarsku a Alta Valle Intelvi v Itálii.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast je osídlena již od konce starověku. Díky své strategické poloze na tranzitní ose mezi jurisdikcí Seprio a Isolou Comacinou se Arogno v období Longobardů vyvinulo v důležitou opevněnou posádku. V roce 859 je zde jako vlastník statků uváděn milánský klášter Sant'Ambrogio.[1]
Na konci roku 1797 vznikl mezi Arognem a italskou enklávou Campione spor o územní hranice, který byl ukončen až 5. října 1861 po dlouhých jednáních mezi švýcarskými, lombardskými a italskými úřady smírnou dohodou. Dne 24. února 1798 se Arogno připojilo k tehdy vyhlášené republice Pieve di Riva San Vitale u Arogna. Farní kostel Santo Stefano (původně San Nicolao, zmiňovaný v roce 810) se 5. března 1581 odtrhl od Rivy San Vitale a vytvořil samostatnou farnost.[1]
Obec, která se živila především zemědělstvím a chovem dobytka, příjmy z občasného vystěhovalectví (stavitelé i stavební dělníci) a krátce i z těžby uhlí, získala významné hospodářské impulsy otevřením dvou továren na výrobu hodin a hodinek (1873, 1888). Po celá desetiletí to byly nejvýznamnější průmyslové podniky v Ticinu v tomto odvětví.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1670 | 1850 | 1900 | 1902 | 1950 | 1990 | 2000 | 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2014 | 2018 | ||
| Počet obyvatel | 478 | 756 | 1075 | 1268 | 820 | 820 | 954 | 969 | 953 | 954 | 948 | 1010 | 982 | ||
Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silniční spojení do obce zajišťují pouze regionální silnice nižších tříd; nejbližší dálniční spojení představuje dálnice A2 (Basilej – Lucern – Gotthard – Lugano – Chiasso) se sjezdem v Bissone.
Na území obce se nenachází žádná železnice; nejbližší železniční stanice se nachází v Melide nebo Maroggia-Melano na Gotthardské dráze.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Baldassare Maggi (1550–1619?), italský architekt a stavitel, známý svými pracemi i v Čechách, pocházel z Arogna
- Andrea Spezza (1580–1628), italský architekt a stavitel, pocházel z Arogna
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arogno na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d GILI, Antonio. Arogno [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-08-20 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arogno na Wikimedia Commons - (italsky) [1] – oficiální stránky
