Ars subtilior

Milostná píseň Belle, bonne, sage (Baude Cordier) je zapsána v osnově tvaru srdce; červené noty vyznačují změny rytmu

Jako ars subtilior se označuje rafinovaný styl západní hudby v období zhruba mezi roky 1377 (smrt Machautova) a 1420 (vystoupení Guillauma Dufaye). Pojem ars subtilior zavedla roku 1963 německá muzikoložka Ursula Güntherová; dříve se tento styl označoval jako manýrismus. Jde o poslední fázi gotické hudby, předchází jí styl ars nova a navazuje již raná renesance.

Centry hudebního stylu ars subtilior byly pařížský královský dvůr, Aragon, Kastílie, papežský dvůr v Avignonu a kyperský dvůr krále Januse, někteří skladatelé působili také v Itálii.

K tvůrcům hudby v tomto stylu patřili například Jacob Senleches, Solage, Jehan Vaillan, Baude Cordier, Trebor a v první fázi své tvorby také Johannes Ciconia.

V tomto hudebním směru zůstaly zachovány původní notové hodnoty předešlé epochy. Objevuje se zde izorytmie a vícesborovost.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Periodizace dějin evropské hudby
Středověká hudba
Období jednohlasého zpěvu – monodie (6.–10. století) • Období raného vícehlasu (11.–12. století) • Notredamská škola (1150–1250) • Ars antiqua (1250–1320) • Ars nova (1320–1430) • Ars subtilior (1380–1430)
Novověká hudba
Renesance (1430–1600) • Baroko (1600–1750) • Galantní styl (1750–1775) • Klasicismus (1750–1820) • Romantismus (1820–1900)
Hudba 20. století