Asmodeus

Asmodeus jak je zobrazený v pekelném slovníku od Collina de Plancyho

Asmodeus (hebrejsky אשמדאי‎ – Ašmodaj, Ašmedaj, řecky Ἀσμοδαῖος – Asmodaios) je démon vyskytující se v deuterokanonické knize Tobijáš a Talmudu, jakož i v různých spisech s okultní tematikou, kde bývá ztotožňován s negativními silami a zlem. Jeho jméno pochází s největší pravděpodobností z perštiny a to výrazu aēšma-daēva, tj. démon hněvu, který se vyskytuje v Avestě.^[1]

V knize Tobiáš

Asmodeus je v knize vypodobněn jako démon, jenž je sexuálně přitahován k Sáře, dceři Reguela a o svatební noci zabíjí její manžele. Když takto zabije sedm novomanželů, chystá se zabít i Tóbita, který ovšem s pomocí anděla Rafaela Asmodea zažene do Egypta, kde je Rafaelem spoután. Asmodeus je v této knize vykreslen jako představitel zla.

V Talmudu a midraších

V Talmudu je Ašmodaj zpodobňován jako démon, který sice nemá takovou vražednou moc, jako jeho vzor v knize Tóbit, nicméně přesto zůstává představitelem zla a bývá spojován především se sexualitou, eventuálně se v některých případech specializuje na mladé dívky, jež jsou jím následně „posedlé“. Má velkou zálibu v ženách, jeho velkým cílem je tak v některých legendách Šalamounův harém. To vede některé badatele k přesvědčení, že Ašmodaj byl v pozdějších rabínských představách daleko spíše inspirován řeckým Satyrem než zlem jako takovým (to je vyhrazeno většinou Samaelovi). V midraši Nistarot rabi Šim’on bar Jochaj posedne caesarovu dceru. V takových případech se i jeví jako bytost s určitým, byť poněkud zvráceným, smyslem pro humor.

Podle jiné legendy pomáhal Šalamounovi se stavbou jeho Chrámu – byl při té příležitosti Šalamounem obelstěn.^[2][3] Tato legenda může v některých bodech připomínat oblíbenou tematiku v českých pohádkách, kdy ďábel nebo čert uzavře sázku (nejčastěji o duši) výměnou za splnění náročného úkolu, během jehož plnění pak bývá často podveden a musí přiznat porážku.

V jiných pasážích je vypodobňován jako manžel Lilith (v jiných pasážích je to Samael).^[4] Dále je podle některých legend potomkem Adama a anděla – sukuba – Na’amy z dob, kdy Adam byl se svou první ženou Lilith.

V křesťanské literatuře

Je znázorňován jako sluha Luciferů a čtvrtý pekelný princ.

V okultismu

Démon Asmodeus se objevuje jako 32. démon v magickém grimoáru Goetie a v Knize umění Almadelova, což jsou obojí části knihy Lemegeton. Jsou zde obsaženy popisy jak s tímto démonem jednat, v jaké podobě se zjevuje, jeho pečeť a také co je v jeho moci.

V umění

Věří se, že právě Asmodeus je vyobrazen na vnitřní straně dveří kostela Máří Magdaleny v Rennes-le-Chateau.

Odkazy

Související články

• Démonologie

Reference

1. STAVE, Erik. Jewish Encyclopedia. Redakce Singer Isidore. New York: Funk & Wagnalls, 2002. Kapitola Æshma (Asmodeus, Ashmedai). Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. Raphael Patai Encyclopedia of Jewish Folklore and Traditions Routledge 2015 ISBN 978-1-317-47170-7 page 39
3. CONYBEARE, Frederick Cornwallis (trans.). The Testament of Solomon. The Jewish Quarterly Review. October 1898, s. 1–45. Dostupné online [cit. 2012-02-09]. ISSN 0021-6682. DOI 10.2307/1450398. JSTOR 1450398. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. SCHWARTZ, Howard. Lilith's cave: Jewish tales of the supernatural. San Francisco, CA: Harper & Row, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-06-250779-2. OCLC 62241318 S. 8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Asmodéus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Autoritní data	GND: 1217607064 VIAF: 7160060049635601774