Assicurazioni Generali S.p.A. | |
---|---|
Logo | |
Budova sídla Assicurazioni Generali v Terstu | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1831, Terst |
Zakladatel | Giuseppe Lazarus Morpurgo |
Sídlo | Terst, Itálie |
Adresa sídla | Terst, 341 32, Itálie |
Klíčoví lidé | Philippe Donnet |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | pojišťovnictví |
Produkty | pojištění |
Služby | pojišťovna |
Tržní kapitalizace | 24,3 mld. USD (31.3.2012) |
Obrat | ▲ 88,5 mld. euro (2012) |
Provozní zisk | 5,5 mld. € (2022)[1] 5,3 mld. € (2021)[2] |
Výsledek hospodaření | ▼ 397 mil. euro (2012) |
Celková aktiva | ▲ 441,8 mld. euro (2012) |
Vlastní kapitál | ▲ 22,6 mld. euro (2012) |
Zaměstnanci | ▼ 79 454 (2012) |
Majitelé | Mediobanca (13,2 %) Bank of Italy (4,5 %) |
Dceřiné společnosti | Generali Deutschland Generali PPF Holding Europ Assistance Banca Generali Private Banca della Svizzera Italiana Generali Česká pojišťovna GRE PAN-EU PRAGUE 1 Europäische Reiseversicherung Generali Investments CEE, investiční společnost Generali Versicherung AG |
Poznámky | [3][4] |
Identifikátory | |
Oficiální web | www.generali.com |
ISIN | IT0000062072 |
LEI | 549300X5UKJVE386ZB61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Assicurazioni Generali je největší pojišťovna v Itálii a jedna z největších ve světě.[5] Působí ve více než 60 zemích světa, kde má přes 65 milionů klientů
Assicurazioni Generali S.p.A. (což znamená "všeobecné pojištění") známější pod pojmem skupina Generali je italská pojišťovna se sídlem v Terstu,[6] která je od roku 2022 největší italskou pojišťovnou. Dle čistého pojistného a aktiv se řadí mezi největší světové pojišťovny.[7]
Jejími hlavními konkurenty na mezinárodní úrovni jsou AXA, Allianz a Zurich Insurance Group.
Společnost je kotována na milánské burze cenných papírů a je součástí indexu FTSE MIB.
Skupina Generali byla založena 26. prosince 1831 jako Imperial Regia Privilegiata Compagnia di Assicurazioni Generali Austro-Italiche ("Císařská a královská privilegovaná společnost pro všeobecné rakousko-italské pojišťovny") v Terstu. Zakladatelem byl Giuseppe Lazzaro Morpurgo.
Přídavné jméno "Generali" ("všeobecné") označovalo komplexní pojistné krytí společnosti napříč všemi odvětvími (požární, životní, krupobití, námořní, pozemní a říční doprava). Tento přístup byl vzácný v době, kdy se většina terstských pojišťoven zaměřovala pouze na námořní dopravu, kromě Azienda Assicuratrice, která se zabývala i pojištěním proti krupobití. [8]
Označení „rakousko-italské“ odkazovalo na dvojí strukturu řízení společnosti, kdy hlavní kancelář v Terstu odpovídala za záležitosti společnosti a vztahy s habsburskou monarchií (v té době byl Terst nejdůležitějším námořním přístavem rakouského císařství). Mezitím řídící kancelář v Benátkách dohlížela na aktivity v Lombardii-Benátsku a na italském poloostrově.[9]
Generali, financovaná základním kapitálem ve výši dvou milionů florinů, přilákala různorodou skupinu akcionářů.[10]
z Terstu a z oblasti Lombardie-Benátska, včetně vlivných osobností jako Giovanni Cristoforo Ritter de Záhony, Giovanni Battista de Rosmini, Marco Parente, Samuele Della Vida a Pasquale Revoltella.[9]
Jako znak společnosti byl zvolen symbol habsburského orla, jelikož od roku 1382 do roku 1918 patřil Terst k Hambsburské monarchii. Raná přítomnost Generali na mnoha trzích pramenila z historicky komerční povahy Terstu i Benátek. V prvním desetiletí se síť zastoupení společnosti rozšířila do všech italských států, velkých měst říše a předních evropských přístavů.[11]
Již v roce 1832 společnost otevřela pobočky ve Vídni, Budapešti a Praze.[12]
Do roku 1847 hrál stěžejní roli ve společnosti právní poradce a významný akcionář Gianbattista de Rosmini, který sloužil jako stálý prezident Generálních kongresů a efektivně vedl společnost. Po povstání Risorgimenta v roce 1848 byl přívlastek "rakousko-italský" vypuštěn a název společnosti zůstal pouze Assicurazioni Generali.[10]
Do roku 1856 se Generali rozrostla a stala se největší pojišťovnou v rakouském císařství, což vyvrcholilo její kotací na burze cenných papírů v Terstu v následujícím roce. Po sjednocení Itálie dovedl benátský management společnost Generali k tomu, aby se stala největší pojišťovnou v nově vzniklém království, pričemž.[11] Samuel Della Vida dohlížel na italskou pobočku až do roku 1875.[10]
V roce 1869 Generali předvídala významný dopad slavnostního otevření Suezského průplavu na světový obchod. Klíčové osobnosti ve společnosti, včetně Pasquala Revoltella a Giuseppeho Morpurgoho, byli zapojeni do historické události, přičemž Revoltella se stal viceprezidentem společnosti Universal Company of the Suez Canal.[13] Otevření průplavu přineslo pro Generali příznivé ekonomické klima, což vedlo k její expanzi do různých regionů, od východního Středomoří až po severní Afriku, Dálný východ a Ameriku.[14]
Pod vedením Marca Bessa, který řídil společnost v letech 1877 až do roku 1920 a nakonec se stal jejím prezidentem, získala Generali mezinárodní rozměr. Společnost otevřela zastoupení ve Středomoří, Petrohradu, Varšavě, Americe a na Dálném východě a zároveň založila dceřiné společnosti jako Erste Allgemeine Schaden- und Unfallversicherung ve Vídni, Generala v Rumunsku, Anonima Grandine a Anonima Infortuni v Itálii.[11][15]
Během tohoto období byly postaveny nejprestižnější italské kanceláře Generali, včetně významných budov ve Florencii, Terstu, Miláně, Římě a Turíně.[11] V roce 1914 bylo Procuratie Vecchie, sídlo benátské administrativy, přebudováno.[11]
Uprostřed výzev první světové války, která postavila Itálii proti Rakousku-Uhersku, si benátská a terstská centrála Generali zachovala provozní nezávislost, což společnosti umožnilo procházet složitými okolnostmi, aniž by zaujímala politické postoje, které by mohly ohrozit její integritu.[10]
V roce 1920 Edgardo Morpurgo převzal roli prezidenta, čímž zahájil fázi další mezinárodní expanze společnosti. Do roku 1924, částečně kvůli rozdělení Rakouska-Uherska, Generali založila osm zámořských řídících kanceláří a měla zastoupení v šedesáti pobočkách a agenturách ve třiceti zemích. Do roku 1935 se rozšířila na dvacet devět dceřiných společností v Evropě, čtyři v Americe, dvě v Africe a jednu v Asii. Během této doby byla image společnosti spravována Marcellem Dudovichem, což přispělo k jejímu růstu.[16] Alleanza Assicurazioni byla získána během tohoto období.[17]
Polovina třicátých let však přinesla výzvy, protože vzestup rasových zákonů a zpřísňující se vztah k fašismu vytvořily obtížné prostředí.[10]
V prvním století činnosti Assicurazioni Generali konsolidovala a expandovala také díky rozhodující přítomnosti akcionářů a manažerů židovského původu,[18] od Morpurga po Maurogonatose, od Levi Della Vida po Treves de' Bonfilise.
V roce 1938, když se rýsovaly blížící se "rasové zákony" a Benito Mussolini navštívil Terst, byl Morpurgo, který v té době sloužil jako prezident, požádán, aby rezignoval a předal prezidentský úřad Giuseppemu Volpimu di Misuratovi. Během této éry byla Generali pod vedením generálního ředitele Giniho Baronciniho.[10]
Během druhé světové války společnost čelila významným výzvám, včetně německé a jugoslávské okupace a následné britsko-americké správy Svobodného území Terst. Po tomto bouřlivém období byly pobočky Generali ve východních zemích vyvlastněny za předsednictví Antonia Cosulicha (1943-1948) a Maria Abbiateho (1948-1954), což ještě více komplikovalo situaci.[16]
V letech 1960 až 1968 byl Baroncini, který působil v Generali od roku 1937, prezidentem v době italského ekonomického boomu.
V roce 1963 francouzská pobočka Generali, Concorde, si osvojila intuici Pierra Desnose a založila Europ Assistance; nová společnost dala vzniknout konceptu "soukromé pomoci", která nabízí organizovanou podporu jednotlivcům, kteří čelí obtížným situacím mimo domov.[19]
V roce 1974 společnost založila organizaci Genagricola, která se zaměřila na zemědělské aktivity skupiny.[20]
V letech 1968 až 1979 byl Cesare Merzagora prezidentem a restrukturalizoval společnost efektivnější a transparentnější cestou.[19][10] Jeho nástupcem se stal Enrico Randone, který tuto pozici zastával až do roku 1990.[21]
V roce 1988 Generali posílila svou přítomnost ve Francii akvizicí podílu ve společnosti Compagnie du Midi. V následujícím roce se stala akcionářem skupiny AXA Midi.[22][23] V roce 1996[24] Generali učinila strategické rozhodnutí prodat svůj balík akcií, čímž poskytla potřebnou likviditu pro koupi INA Assitalia.[25][26]
Během 90. let Generali pokračovala v inovacích. V roce 1994 založila společnost Genertel, která se stala první společností v Itálii nabízející finanční služby prostřednictvím telefonu.[27][28] O čtyři roky později, v roce 1998, byla založena banka Generali jako online banka. Postupem času se banka Generali vyvinula v bankovní centrum skupiny a přesunula se do segmentu privátního bankovnictví.
Po akvizici INA Assitalia v roce 2000 pokračovala Generali ve své růstové trajektorii akvizicí Toro Assicurazioni v roce 2006.[29] Jak společnost expandovala, založila v roce 2011 Generali Real Estate, aby řídila své realitní aktivity.[30] Generali Real Estate se brzy stala prominentním hráčem v tomto sektoru a stala se jediným vlastníkem CityLife,[31] což je nový rezidenční a komerční komplex, který stojí v oblasti starého milánského veletrhu v Portellu. Mezi pozoruhodné stavby v rámci CityLife patří ikonická věž Generali navržená architektkou Zahou Hadid. Věž slouží od roku 2019 jako ústředí skupiny Generali v Miláně.[32]
V roce 2013 došlo k významné restrukturalizaci společnosti, kdy byla italská pobočka Assicurazioni Generali začleněna do INA Assitalia, což vedlo ke vzniku Generali Italia. Nový subjekt s účinností od 1. července 2013 zahrnoval Toro Assicurazioni, Lloyd Italico a Augusta Assicurazioni, přičemž Philippe Donnet převzal roli generálního ředitele a Country Manažera pro Itálii.[33]
Donnet se stal generálním ředitelem skupiny Generali v březnu 2016. Pod jeho vedením skupina úspěšně realizuje dva strategické plány a finanční výsledky rostou.[34]
V roce 2022 valná hromada znovu jmenovala Philippa Donneta na třetí funkční období,[35] čímž potvrdila strategický plán Lifetime Partner 24: Driving Growth, který byl představen v prosinci 2021.[36] Během stejného setkání Andrea Sironi, akademik a prezident Bocconi University, byl zvolen předsedou skupiny.[37]
Společnost pokračovala ve svém úsilí o expanzi a v červnu 2023 oznámila akvizici Liberty Seguros, konkurenta působícího ve Španělsku a Portugalsku v sektoru neživotního pojištění, od americké skupiny Liberty Mutual. Akvizice ve výši 2,3 miliardy eur upevní pozici Generali v Evropě a využije silné schopnosti Liberty Seguros v této oblasti.[38]
V důsledku toho se Generali stane čtvrtou neživotní pojišťovnou ve Španělsku, druhou na portugalském trhu a vstoupí do první desítky v tomto sektoru v Irsku a Severním Irsku.[39][40]
6. července 2023 provedla Generali další významnou akvizici, tentokrát získala Conning a její dceřiné společnosti. Společnost navíc uzavřela desetileté partnerství se společností Cathay Life, která se stala menšinovým akcionářem (vlastnícím 16,75 % akcií) v Generali Investment Holding, subjektu, který zastřešuje většinu aktivit Generali v oblasti správy aktiv.[41] Tato akvizice posílila celková aktiva Generali pod správou, která nyní dosahují značných 775 miliard eur, což je nárůst o 144 miliard eur.[42] V důsledku toho Generali si vybojovala pozici devátého evropského hráče z hlediska aktiv pod správou (AuM).[43]
Generali se může pochlubit globální přítomností. Působí v 50 zemích světa prostřednictvím sítě s více než 400 společností.[44]
Současná organizační struktura společnosti se skládá z pěti různých obchodních celků:[45]
Obchodní model společnosti se točí kolem tří hlavních pilířů:[46]
Kombinací těchto prvků se Generali snaží vytvořit komplexní a diverzifikované portfolio pojistných a finančních produktů.
Banka Generali je dceřinou společností Assicurazioni Generali, která vlastní 50,17 %.[47]
Již v roce 1831 byla pražská pobočka založena a roku 1832 společnost otevřela svou kancelář v renesančním paláci U Císařských v Praze na nároží Jindřišské ulice a Václavského náměstí čp. 832/II. Při asanaci staré Prahy byla tato krásná, ale příliš malá budova stržena, její sochařská výzdoba odstrojena a přenesena do Lapidária Národního muzea. Nový třítraktový palác z let 1895-1896 na této parcele navrhl architekt Friedrich Ohmann a doplnil jej architekt Osvald Polívka. Sochy v průčelí do Václavského náměstí vytvořili Stanislav Sucharda, Čeněk Vosmík, Bohuslav Schnirch a další.[48] V této pražské pobočce pracoval od 1. listopadu 1907 do 15. července 1908 Franz Kafka.
V roce 1920 založila Generali ve spolupráci se Živnobankou pojišťovací ústav Moldavia Generali, která se v roce 1939 sloučila s další pojišťovnou Sekuritas. Generali takto působila až do roku 1945, kdy došlo dekretem prezidenta republiky ke znárodnění soukromých pojišťoven.
V roce 1937 byl na základě návrhu architekta Fritze Lehmanna dokončen neoklasicistní polyfunkční dům Nisa v Liberci pro spojené pojišťovny Assicurazioni Generali a Moldavia Generali.
Na tradici navázala Generali v roce 1993 jako zastoupení rakouské pojišťovny Erste Allgemeine. Jako akciová společnost působí Generali od ledna 1995, kdy se organizační složka mezinárodního pojišťovacího koncernu Erste Allgemeine Versicherungs-AG transformovala do Generali Pojišťovna a.s. V roce 2007 se Generali a PPF dohodli, že vytvoří společný podnik – Generali PPF Holding, do kterého Generali vloží 1,1 miliardy eur a svá středoevropská aktiva, čímž v holdingu získá podíl 51%; PPF (resp. její dceřiná společnost PPF Co1 B.V.) pak vloží CZI Holding a v holdingu získá podíl 49%. Společný podnik zahájil činnost v lednu 2008.[49] V lednu 2013 PPF Group oznámila, že svůj podíl v holdingu postupně v letech 2013 a 2014 odprodala Generali za 1,286 (2013) a 1,235 (2014) miliardy eur a dále získala dividendy ve výši 352 milionů eur, celkem tedy 2,873 miliard eur (asi 73 miliard Kč).[50] V návaznosti na dohodu obou akcionářů byla v lednu 2015 holdingová společnost působící v 10 zemích střední a východní Evropy přejmenována na Generali CEE Holding.
V letech 2007–2013 byl členem představenstva Assicurazioni Generali Petr Kellner,[51][52] v letech 2010 a 2011 patřil s 2% podílem i mezi její největší akcionáře.[53][54]
K 17. dubnu 2023 byli největšími akcionáři Assicurazioni Generali:[55]
The Human Safety Net je iniciativa založená v roce 2017 s posláním podporovat znevýhodněné jednotlivce a komunity,[56] a pomoci jim zlepšit jejich životní podmínky a objevit jejich potenciál. Nadace se zaměřuje na pomoc lidem žijícím ve zranitelných podmínkách a poskytuje jim příležitosti k růstu a pokroku.[57]
Při plnění svého poslání spolupracuje The Human Safety Net s přibližně 60 subjekty, včetně nevládních organizací (NGo) a sociálních podniků.[58] Prostřednictvím těchto partnerství nadace realizuje různé programy zaměřené na dvě primární cílové skupiny: rodiny[59] a uprchlíci.[60]
The Human Safety Net sídlí v Procuratie Vecchie, historickém ústředí Generali v Benátkách.[61]
Generali prokazuje silné odhodlání podporovat sportovní sponzoring a udržitelnost tím, že se zapojuje do různých iniciativ, které propagují a podporují sportovní aktivity. Generali slouží jako sponzor francouzského národního volejbalového týmu a již 19 let je sponzorem francouzské volejbalové federace.
V roce 2010 v souladu se směrnicemi a hodnotami skupiny Generali spustila Chartu odpovědného sportu, jejímž cílem je aktivně podporovat kulturu udržitelnosti ve sportu.
Generali dále sponzoruje dva fotbalové stadiony, Stadion Letná v Praze a Stadion Franze Horra ve Vídni.
Již více než čtyři desetiletí je Generali sponzorem Barcolany, historické mezinárodní jachtařské regaty, která se každoročně koná v Terstském zálivu.[62] Také je navíc sponzorem dvou maratonů, Generali Berlin Half Marathon v Berlíně[63] a Generali München Marathon v Mnichově.[64]