Ateroskleróza (též arterioskleróza) je kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny (tj. vznikem arterómů). Především ve vyspělých zemích představuje významný zdravotní problém.
Faktickou příčinou aterosklerózy je zánětlivé onemocnění v cévách, poškození cévního endotelu a následné ukládání tukových látek na poškozená místa[1], v první řadě cholesterolu, čímž dochází k přeměně cévní stěny a vzniku tzv. aterosklerotických plátů. Dále dochází k usazování polysacharidů a vápníku.[2] V důsledku ukládaní těchto látek dochází k zúžení stěny tepny, snížení její pružnosti a může se omezit tok krve. Orgány nejsou zásobeny dostatečně kyslíkem a dochází k jejich poškození. Ateroskleróza vede k řadě onemocnění, např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
Existuje mnoho rizikových faktorů, které tento proces urychlují. Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem potravy, tedy nejen příliš tučných jídel, jistou roli hraje i genetika. Dochází k poruše transportu tuků v krvi, která se projevuje změnou koncentrace lipoproteinů. Při poruše vnitřní výstelky cévy (kouření, zvýšený tlak krve) dochází k průniku lipoproteinů do stěny cévy a ke krystalizaci cholesterolu.
Tradiční rizikové faktory:
Nově objevené rizikové faktory:
Prevencí je zdravý životní styl, tj. omezení vysokoenergetických (tučných a sladkých) jídel, zvýšení množství vlákniny (ovoce, zeleniny) v potravě, používání rostlinných tuků místo živočišných apod. Rizikovými faktory jsou také nedostatek pohybu a kouření.
Léčí se příčiny tohoto onemocnění, kdy dochází ke vzniku aterosklerotických plátů (ateromů). V léčbě aterosklerózy dominuje především léčba vysoké hladiny cholesterolu (hypercholesterolemie), dále léčba hypertenze, obezity, cukrovky a odvykání kouření. Při léčbě jednotlivých příčin je důležitý výběr vhodného léku pro pacienta, při kterém se zohledňuje řada faktorů (např. doprovodná onemocnění, interakce s dalšími léky atd).
Prvním krokem je zdravý životní styl, při nadváze nebo obezitě je důležité snížení hmotnosti a stabilizace váhy. Lékař může nejprve navrhnout nefarmakologickou léčbu (dietu na snížení cholesterolu a dostatek pohybu), nebo farmakologickou léčbu. Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení cholesterolu jsou statiny, dále se využívají pryskyřice, ezetimib, fibráty a kyselina nikotinová. Pacient musí počítat s tím, že léčba je dlouhodobá, většinou po celý život.
Rozeznávají se 3 stupně vysokého krevního tlaku (TK), které se liší hodnotou systolického (STK) a diastolického (DTK) tlaku krve. Také existují 3 vývojová stádia: 1. stádium prostého zvýšení tlaku krve, 2. stádium, při kterém jsou patrné orgánové změny a poslední, 3. stádium, je hypertenze s těžšími orgánovými změnami, kdy dochází již k selhávání.
Stupeň | STK | DTK |
---|---|---|
stupeň 1 (mírná) | 140–159 | 90–99 |
stupeň 2 (středně závažná) | 160–179 | 100–109 |
stupeň 3 (závažná) | větší než 180 | větší než 110 |
Nefarmakologická léčba hypertenze je nutná u pacientů s hypertenzí i vysokým normálním tlakem krve (STK 130–139 mm Hg DTK 85–89 mm Hg).
Léčivé látky se používají v monoterapii i v kombinaci s jinými léčivými látkami. Pro léčbu se využívají diuretika, ACE-1 inhibitory, AT1 inhibitory, blokátory kalciových kanálů a β-blokátory.
Preferované látky u následujících situací:
V posledních několika letech byly zveřejněny výsledky prací, které prokázaly možnost využití antihypertenziv ke snížení výskytu cukrovky, i když léky byly původně určeny pro léčbu vysokého tlaku. O ACE-1 inhibitorech a AT1 inhibitorech se již delší dobu předpokládalo, že zvyšují citlivost organismu na inzulín. Předpoklady se potvrdily v rozsáhlých studiích.
Aterosklerotický proces poškozuje funkci tepen. To může mít podle lokalizace specifické následky:
Obecně je ateromový plát poškozením stěny tepny a tak může vést k následujícím komplikacím: