Augur

Vypodobnění Augura

Augur (pl. augures), neboli ptakopravec, byl kněz a úředník ve starověkém Římě. Jeho hlavní úloha byla provádět auspicie, tj. interpretovat vůli bohů pozorováním letu ptáků (zda létají ve skupině či osamoceni, jaké zvuky vydávají při letu, směr letu a jakého druhu jsou). Augur byl římskou společností dotazován na věci veřejné i soukromé, na záležitosti války, obchodu a náboženství.

Římský dějepisec Livius k tomu poznamenal (VI. 41): Auspiciis hanc urbem conditam esse, auspiciis bello ac pace domi militiaeque omnia geri, quis est qui ignoret? (Kdo by z nás nevěděl, že toto naše město bylo založeno po zkoumání věštných znamení seslaných samými bohy a že všechno bylo podnikáno pod jejich božskou ochranou ve válce i míru, doma i v cizině?).

Etymologie a původ

Původ slova augur je nejistý; starověcí autoři věřili, že se slovo skládalo od latinských slov avi a gero (řízení ptactva), ale historicko-lingvistické zkoumání ukazuje na kořen aug (zvýšení, rozkvět).

Odvozené slovo

Od slova augur pak pochází slovo inaugurace, jež tehdy znamenalo symbolické obřadně prováděné přenášení božské síly na nově zvoleného augura.

Vznik

Vznik úřadu augura se tradičně datuje do období vlády krále Tarquinia Prisca (7. století př. n. l.).

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Augurové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích