August Bebel | |
---|---|
Předseda Sociálnědemokratické strany Německa | |
Ve funkci: 21. listopadu 1892 – 13. srpna 1913 | |
Předchůdce | Paul Singer Alwin Gerisch |
Nástupce | Hugo Haase Friedrich Ebert |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociálnědemokratická strana Německa |
Narození | 22. února 1840 Deutz, Pruské království |
Úmrtí | 13. srpna 1913 (ve věku 73 let) Passugg, Švýcarsko |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Friedhof Sihlfeld |
Choť | Julie Bebel |
Děti | Bertha Friederike Bebel |
Příbuzní | Werner Simon (vnuk) |
Profese | soustružník |
Podpis | |
Commons | August Bebel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand August Bebel (22. únor 1840, Deutz, Pruské království – 13. srpen 1913, Passugg, Švýcarsko) byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof.
Začínal jako prostý dělník. Zpočátku se angažoval v katolických dělnických spolcích a bojoval proti socialismu. Pak ho však do řad levice přivedly texty Ferdinanda Lassalla a osobní vliv Wilhelma Liebknechta.
Byl zakladatelem a třetím předsedou Sociálnědemokratické strany Německa (v letech 1892–1913). Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsasko-Lotrinska (za což byl též několik měsíců vězněn) i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální.
Jako jeden z prvních upozorňoval na nebezpečí německého rasismu a antisemitismu (je mu mimo jiné připisován výrok, „že antisemitismus je socialismem bláznů“ – „Der Antisemitismus ist der Sozialismus der dummen Kerle“). Byl též originálním feministickým autorem, ve své knize Die Frau und der Sozialismus zaútočil na institut manželství. V Berlíně je po něm dnes pojmenováno náměstí Bebelplatz.