Ausserberg | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°18′43″ s. š., 7°50′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 1008 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Valais |
Okres | Westlich Raron |
Ausserberg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,13 km² |
Počet obyvatel | 626 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 41,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 3938 |
Označení vozidel | VS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ausserberg je obec ve švýcarském kantonu Valais, v okrese Westlich Raron. Žije zde 626[1] obyvatel.
Ausserberg leží v nadmořské výšce kolem 1000 m na jižní rampě Lötschberské dráhy v horním Valais. Obec sousedí s okresy Visp, Brig a Raron.
Rozdílné klimatické podmínky se v průběhu staletí postaraly o to, že se v Ausserbergu vytvořily různé krajinné scenérie. Dominantou a zároveň nejvyšším bodem obce je Wiwannihorn (3001 m n. m.). Ausserberg je ale jinak z velké části obklopen údolími Bietschtal a Baltschiedertal.
Obec Ausserberg byla a je typickým vesnickým sídlem, které se skládá z různých osad, skupin domů a menších vesnic. Důvodem tohoto typu osídlení jsou malé výrobní pozemky a geografické vlastnosti regionu. Tento vzhled se stále více mění s tím, jak se zastavují volné prostory mezi vesnicemi. Také z někdejší horské a zemědělské vesnice zůstaly jen dva statky.
Příslušnost a feudální práva v obci byla od středověku částečně v rukou biskupů ze Sionu. Některé frakce byly po určitou dobu samostatné, až v 16. stol. začalo soustřeďování na Trogdorf (dnešní Ausserberg); v roce 1922 se k obci připojil Gründen. Obec kdysi patřila k farnosti Raron, 1815 se stala samostatnou farou a 1867 farností. Kaple postavená v letech 1853–55 byla v roce 1879 přestavěna na farní kostel. Až do 20. století převládalo samozásobitelské zemědělství (rozvinutý zavlažovací systém kanálů, tzv. Suonen).[2]
Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1920 | 1950 | 1970 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 |
Počet obyvatel | 358 | 398 | 1020 (stavba trati) | 458 | 631 | 701 | 628 | 640 | 635 | 631 | 622 |
Na začátku 20. století se kanton Bern a Francie snažily vybudovat železniční trať přes Bernské Alpy. Dne 27. července 1906 rozhodla bernská Velká rada o realizaci Lötschberského tunelu. Společnost BLS, která byla založena speciálně za tímto účelem, zahájila 15. října téhož roku společně s francouzským podnikatelským konsorciem EGL stavební práce. Po počátečním odmítnutí se obyvatelstvo koncem roku 1906 v referendu rozhodlo pro výstavbu. BLS tak získala na významu jako dopravní a obchodní prostředek. Na jedné straně se v průběhu výstavby zlepšila infrastruktura. Na druhé straně výstavba nabídla nová pracovní místa a možnosti výdělku, například prostřednictvím obchodu s dobytkem. BLS tak položila takříkajíc základní kámen ke změně horské vesnice z naturálního na spotřební hospodářství.
Dnes je Ausserberg turisticky atraktivní především díky své přírodě. Historické vodní kanály (Suonen) Manera, Undra, Mittla a Niwärch, které jsou stále užitečné pro obyvatele, lze navštívit na několika turistických trasách. UNESCO prohlásilo 13. prosince 2011 region Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch, jehož součástí je i obec Ausserberg, za světové přírodní dědictví. Tuto rozmanitou krajinu lze prozkoumat na celkem 60,5 kilometrech turistických tras.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ausserberg na německé Wikipedii.