Autonomní sociální centrum Klinika

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Komentář: Bylo by potřeba doplnit situaci vyklizení Kliniky v lednu 2019
Autonomní sociální centrum Klinika
Poloha
AdresaJeseniova 60, Žižkov, ČeskoČesko Česko
UliceJeseniova
Souřadnice50°5′16″ s. š., 14°27′58,94″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova Kliniky z Jeseniovy ulice

Autonomní sociální centrum Klinika bylo sociální a kulturní centrum v Praze na Žižkově. Vzniklo koncem listopadu 2014 nelegálním obsazením nevyužívané budovy bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici. Zprvu to vypadalo, že bude centrum vyklizeno, po řadě jednání se zástupci státu však mohli iniciátoři projektu v budově setrvat a rozvíjet své aktivity.[1] Od března 2015 tak budovu užívali na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).[2] Po jejím neprodloužení ze strany úřadu v březnu 2016 budovu obývají proti vůli ÚZSVM, který to označuje za nelegální jednání a požaduje vyklizení objektu. Policie s případným zásahem čeká na výsledek občanskoprávního sporu mezi Klinikou a ÚZSVM.[3] Centrum Klinika bylo v roce 2016 zmiňováno ve zprávách Ministerstva vnitra o extremismu v části věnované krajní levici[4][5] v souvislosti s podporou českého anarchistického hnutí. Stejného roku bylo Autonomní sociální centrum Klinika oceněno Cenou Františka Kriegla od Nadace Charty 77.

Centrum fungovalo bez dotací samosprávy či velkých sponzorů. Denně pořádalo bezplatné přednášky, jazykové kurzy, divadelní a hudební představení, rukodělné dílny. V prostorách Kliniky fungovala knihovna a k dalším plánům patřilo otevření sociální prádelny a knihařské dílny.[6]

Vznik a další vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Mezi iniciátory projektu byli uváděni mediální vědec a ekolog Arnošt Novák, sociální pracovnice Anna Hausnerová, politoložka Tereza Virtová, fotografka Martina Sosnová a výtvarný a hudební umělec Ivo Mathé.[7] V záměru měli vybudovat v Klinice kavárnu, vegetariánskou lidovou jídelnu vařící z plodů komunitní zahrady, knihovnu, čítárnu a komunální dílnu. Tzv. Lidová žižkovská univerzita měla podle plánů pořádat přednášky, semináře, debaty a workshopy. Projekt měl fungovat na principu komunitní podpory bez dotací a přímé finanční podpory státu z veřejných rozpočtů.[8][7]

Pohled na areál Kliniky z jihu

Aktivisté budovu v dezolátním stavu obývanou bezdomovci nejprve vyklidili od odpadků.[9] Vlastníkem nemovitosti byl český stát, reprezentovaný Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).[9][10] Objekt někdejší plicní ambulance byl od roku 2009 nevyužívaný, v té době byl převáděn na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která do něj chtěla přenést své pražské sídlo. Aktivisté se nabídli, že budou budovu spravovat alespoň do té doby, než dojde k převodu. Také požadovali po úřadu zveřejnění smlouvy o převodu. Na 3. prosince vyhlásili sousedský den s přednáškou sochaře Pavla Karouse. Iniciativa zveřejnila petici na svou podporu, kterou do 9. prosince podepsalo kolem dvou tisíc lidí, a chtěla o podporu požádat také ministerstvo kultury a ministerstvo sociálních věcí. Právě 9. prosince policie budovu vyklidila. Při demonstraci a pochodu na jejich podporu 13. prosince, jichž se účastnilo asi 700 lidí, se aktivisté marně pokusili kliniku znovu obsadit. Další demonstrace proběhla v lednu 2015. Na komunální úrovni projekt podporovala Strana zelených; tehdejší náměstek primátorky Matěj Stropnický navrhl, aby si budovu pronajalo město. Podporu zpočátku vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš, který ale později obrátil a uvedl, že squatteři musejí dle zákona objekt opustit.[11][12][13][14][15][16][17][18][19][20][21][22]

Na začátku února 2015 nabídl ÚZSVM po Babišově intervenci bezplatnou výpůjčku budovy na dobu, než ji GIBS převezme a začne využívat. Vyhlásil výběrové řízení, do něhož se přihlásili tři zájemci, jednoho pro formální nedostatky vyřadil a druhý (občanské sdružení Alternativa II) sám odstoupil.[2] V druhé polovině února úřad podepsal s Terezou Virtovou zastupující projekt Autonomní sociální centrum Klinika[2] smlouvu na dobu nejdéle jednoho roku, kterou bylo možno až sedmkrát prodloužit. Od začátku března iniciativa objekt převzala do užívání a uvedla, že by do dvou měsíců mohla zahájit plnohodnotný provoz. Už počátkem dubna Vláda ČR projednala ukončení privatizace budovy a zároveň její přímý prodej Generální inspekci bezpečnostních sborů, který by zřejmě urychlil konec činnosti Kliniky, před úřadem vlády se při té příležitosti uskutečnila demonstrace na podporu centra.[23][24][25][26][27][28]

Žhářský útok na Kliniku

[editovat | editovat zdroj]

Klinika začala přitahovat pozornost zejména poté, co ji místní zastupitel za Svobodné Mojmír Mikuláš osočil, že pomáháním uprchlíkům „pomáhá řízené invazi“. Tvrdil též, že se přímo na Klinice nelegální migranti ukrývají a že se tam vůbec scházejí „radikálové s radikálními a protispolečenskými postoji“.[29]

Zabedněná okna centra po útocích v únoru 2016
Zabedněná okna centra po útocích v únoru 2016

Dne 6. února 2016, kdy se konaly demonstrace proti islámu a proti politickým elitám v několika zemích Evropy, zapálili zřejmě účastníci pražské demonstrace Kliniku zápalnými lahvemi. Útočníci patrně pocházeli z krajně pravicové scény.[30] Aktivisté z Kliniky vyčítali policii údajně liknavý zásah a povrchní vyšetřování.[31] K jejich kritice se přidal i ministr spravedlnosti Robert Pelikán; ministr vnitra Milan Chovanec ji naopak rázně odmítl.[32] Před koncem února skončilo interní šetření se závěrem, že policie 6. února neselhala.[33] Útok vyvolal mobilizaci sympatizantů Kliniky,[34][35] zároveň ale také posílil odpor proti ní. Politici, na komunální úrovni především z ODS,[36] včetně starostky Prahy 3 Vladislavy Hujové za TOP 09, začali označovat Kliniku jako sídlo levicových extremistů, kteří přitahují pozornost pravicových extremistů a tím ohrožují bezpečnost.[37]

Ukončení smlouvy

[editovat | editovat zdroj]
Aktivisté z Kliniky na zasedání pražského zastupitelstva v březnu 2016 s požadavkem na odkup objektu městem

Roční smlouva o výpůjčce budovy centru měla vypršet 2. března 2016. V druhé polovině února 2016 oznámil ÚZSVM, že podle Stavebního úřadu Prahy 3 je stavba zkolaudovaná jako zdravotnické zařízení; její využívání k jiným účelům je protiprávní a v případě prodloužení výpůjčky by mohla následovat sankce. Oznámil také, že budovu opět nabídne jiné státní instituci a případně vyhlásí výběrové řízení na její prodej. Původní zájemce, Generální inspekce bezpečnostních sborů, už od záměru využití budovy upustil. Na podporu setrvání Kliniky se 20. února uskutečnil v Praze i dalších městech druhý ročník Dne pro Kliniku.[38][6] Radnice Prahy 3 navíc koncem února uvedla, že si na centrum stěžovali občané kvůli hluku a ohňům.[39]

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyzval k vyklizení kliniky do půlnoci 2. března, k jejímu opuštění však ze strany squatterů nedošlo s argumentem občanské neposlušnosti.[39] Ani náhradní termín do 14 hodin 3. března stanovený úřadem téhož dne dopoledne nerespektovali a pořádali v budově pravidelný program jazykového kurzu. Jednání mezi ÚZSVM a zástupci Kliniky skončila bez úspěchu. Od 3. března 2016 tak aktivisté obývali budovu Kliniky a přilehlý pozemek opět nelegálně.[40]

Transparent podporující Kliniku na demonstraci proti neonacismu, 25. 4. 2016

Více než 2 300 lidí podepsalo petici, která žádala zařazení jednání o Klinice na program pražského zastupitelstva, k čemuž na konci března došlo. Někteří zastupitelé ODS či ANO kritizovali nedodržování zákonů, naopak zastupitelé z řad zelených či pirátů oceňovali aktivity organizované zdola bez potřeby dotací. Aktivisté chtěli, aby budovu od úřadu převzala Praha, zastupitelé ale žádné stanovisko nepřijali. Ještě předtím, 17. března, požádalo o objekt Ministerstvo práce a sociálních věcí a vládní komise souhlasila s převodem jemu. Náměstek primátorky pro školství Petr Dolínek nabídl aktivistům náhradou budovu bývalých jeslí ve Znojemské ulici v Praze 4, což však odmítli.[41]

V odpoledních hodinách dne 20. května 2016 byla Klinika evakuována policií z důvodu nahlášení bomby v objektu, která ale nebyla nalezena. Po skončení akce byla nejprve budova předána Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.[42] Téhož večera po skončení zásahu policie i úředníci z ÚZSVM objekt opustili a areál byl následně opět obsazen squattery.[43] Obdobná situace se opakovala i 24. května, kdy policie znovu prověřovala nahlášenou bombu. Několik aktivistů se však navzdory výzvě k vyklizení objektu připoutalo uvnitř a na střeše budovy.[44] ÚZSVM kvůli tomu podal trestní oznámení.[45] Následujícího dne, 25. května, se aktivisté pokusili předat ředitelce majetkového úřadu Kateřině Arajmu symbolický šek k částce 40 tisíc korun, kterou poslali na účet ÚZSVM jako úhradu smluvní pokuty za pobyt v budově i po vypršení smlouvy (činila 1 tisíc Kč denně).[46] Dne 27. května měli zástupci Hlavního města Prahy jednat s ÚZSVM o nákupu nebo výměně budovy, aby ji město získalo do svého majetku pro působení neziskových organizací.[45] Radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) však poté uvedl, že před rekonstrukcí budovy by v ní z bezpečnostních důvodů nemohli aktivisté působit. Téhož dne odpoledne byla už potřetí nahlášena údajná bomba, policisté tentokrát budovu prohledali jen bez evakuace.[47]

Vládní dislokační komise dne 1. června znovu přehodnotila a zrušila své březnové rozhodnutí o přidělení budovy k užívání ministerstvu práce pro potřeby Úřadu práce, protože ministerstvo svůj zájem odvolalo. Následovalo opětovné nabídnutí státním institucím.[48] Rada městské části Praha 3 následujícího dne schválila záměr podat v souvislosti s Klinikou trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy, neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru a schvalování trestného činu.[49]

Dne 7. července Městský soud v Praze zrušil dřívější předběžné opatření, kterým zakázal provozování centra v objektu kliniky.[50] Na podzim 2016 převzala objekt Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která jej plánovala opravit, zřídit tam kanceláře a přesunout některé své zaměstnance ze Správy železniční geodézie.[51] V lednu 2017 Obvodní soud pro Prahu 3 nařídil budovu v Jeseniově ulici vyklidit, písemné odůvodnění verdiktu však ještě do poloviny března nevyhotovil.[51] Aktivisté jako kompromis nabízeli smlouvu o dočasném užívání objektu do doby, než vlastník objektu zahájí první stavební práce, s čímž SŽDC počítala až pro rok 2018.[51]

V první polovině března 2017 Pražské vodovody a kanalizace na žádost SŽDC uzavřely přívod vody do budovy, což mimo jiné zkomplikovalo provoz centra.[51] Aktivisté svolali na odpoledne 9. dubna do centra Prahy manifestaci.[51]

Koncem června 2017 napsal místostarosta Prahy 3 Alexander Bellu bez vědomí starostky Hujové dopis policii se žádostí, aby budovu vyklidila. Policie však uvedla, že k tomu nemá zákonný důvod, neboť soudní pře ještě neskončila pravomocným rozhodnutím, když se aktivisté proti rozsudku odvolali a projednání Městským soudem v Praze se v té době očekávalo až k datu 5. září.[52] To v daný termín skutečně proběhlo a Městský soud v Praze vydal pravomocný rozsudek, kterým nařídil aktivistům areál vyklidit nejpozději do 18. října 2017.[53]

Squatteři z Kliniky podali v listopadu 2017 proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu s odůvodněním, že soudy nižší instance se dostatečně nevypořádaly s argumenty o sociálním rozměru squattingu a o jednání vlastníka v rozporu s dobrými mravy. Soud 31. ledna 2018 předběžně rozhodl o odložení exekuce (vyklizení obsazené budovy) do doby, než sám rozhodne o dovolání.[54][55] V říjnu téhož roku pak dospěl k vlastnímu rozhodnutí, a to zamítavému.[56][57][58]

Aktivisté, jež zastupovala Tereza Virtová, podali k Ústavnímu soudu ústavní stížnost proti rozsudkům Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3 ohledně vyklizení budovy.[59][60] Ústavní soud ji však počátkem listopadu 2018 odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Odůvodnil to tím, že nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že nejsou využívány, a stěžovatelka v době uzavření někdejší smlouvy o výpůjčce s vlastníkem objektu musela počítat s možností, že po uplynutí sjednané smlouvy tato nebude prodloužena. Soud souhlasil se stěžovatelkou v tom, že pro stát je lepší, když je budova kliniky momentálně využívána, než aby pouze chátrala, nelze však kvůli tomu podle soudu upírat majiteli vlastnické právo.[60][61][62][63][64]

Vyklízení objektu a rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. ledna 2019 začala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) s vyklízením budovy. Postupně dal exekutor Ivo Luhan aktivistům čas na její opuštění do 11:30, 12:30 a 15:45. Ani po jednom z termínů aktivisté z objektu neodešli, několik se jich usadilo na střeše. Vyklízení tak bylo nakonec přerušeno a mělo pokračovat následující den ráno.[65][66] Skupina asi pěti lidí slezla se střechy až o týden později (17. ledna). Dům v předchozích dnech pracovníci exekutora zabezpečili a po skončení exekuce by jej měla převzít SŽDC.[67]

SŽDC následně zahájilo ohlášenou rekonstrukci, která byla ukončena kolaudací 16. března 2021. SŽ (přejmenované SŽDC) v té době stále počítalo s využitím jednoho z pater budovy pro své úředníky. Využitá zbytku budovy v té době zatím nebylo zřejmé, protože se nedařilo najít nájemce prostor.[68]

Žaloba ÚZSVM

[editovat | editovat zdroj]

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žaloval aktivisty také o částku 360 tisíc korun za neoprávněné užívání nemovitosti po skončení smlouvy o výpůjčce 3. března 2016. V listopadu 2017 však Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl, že aktivisté platit nemusí, neboť se užíváním objektu nijak neobohatili. Soudkyně poukázala na rozporné jednání státu, když nejprve při vědomí neužívanosti kliniky uzavřel smlouvu o bezplatném zapůjčení, následně pak za další užívání uplatňoval právo na vydání bezdůvodného obohacení.[69] Úřad se proti rozsudku odvolal, v červnu 2018 však odvolací Městský soud v Praze původní rozsudek potvrdil.[70] Nejvyšší soud následně případ vrátil k projednání a nařídil vypracování posudku, který by určil reálné nájemné, které by bylo možné za objekt získat. Znalec stanovil, že zchátralý objekt by bylo možné pronajmout celkem za 5700 Kč. Tuto částku včetně úroků spolek okamžitě uhradil. Úřad se ovšem proti takto nízké částce ohradil a odvolal se. Městský soud v Praze pak 24. března 2021 dal za pravdu aktivistům.[71]

Žaloba SŽ

[editovat | editovat zdroj]

Po aktivistech také k březnu 2021 požadovala zaplacení 579 tisíc Kč Správa železnic. Projednávání tohoto případu bylo Obvodním soudem pro Prahu 3 pozastaveno do doby, než bude rozhodnuto o sporu s ÚZSVM.[71]

Hodnocení extremismu

[editovat | editovat zdroj]

Centrum Klinika bylo opakovaně zmiňováno ve zprávách o extremismu ministerstva vnitra v části věnované krajní levici. Ve zprávě za 4. čtvrtletí roku 2014 bylo uvedeno, že obsazení objektu ze strany aktivistů bylo mobilizačním tématem napříč krajně levicovou scénou i u části veřejnosti. V rámci solidarity s klinikou probíhaly akce na její podporu, mimo jiné demonstrace 13. prosince proti jejímu údajně brutálnímu vyklizení policií. Dne 14. prosince došlo k pokusu o zapálení policejního vozidla na pražských Vinohradech, k němuž se přihlásila skupina Anarchistická solidární akce. Samotná Klinika se však od činu distancovala. Zpráva za 1. čtvrtletí roku 2015 zmínila Kliniku jako pokračující mobilizační téma pro anarchistickou scénu. Po svěření budovy do péče squatterů proběhly v objektu různé akce, které byly přímo spojené s propagací a podporou anarchistické scény.[72][73] Aktivisté z Kliniky se od extremismu distancovali a uváděli, že jejich činnosti mají charakter vzdělávací či kulturně zábavný.[21] V dalších čtvrtletích roku 2015 již zprávy ministerstva Kliniku nezmiňovaly.[74]

O Klinice bylo opět pojednáno ve zprávě o extremismu za první čtvrtletí roku 2016, a to v souvislosti s únorovým útokem na ni a končící jednoletou smlouvou. Ministerstvo vnitra ve zprávě uvedlo, že „na vzniku a chodu centra Klinika se v minulosti podílely osoby aktivní v rámci anarchistické scény a probíhaly v něm akce s anarchistickým podtextem“. Podle zprávy ale „centrum jako takové nelze označit jako levicově extremistické, protože v obecné rovině nenaplňuje definiční znaky, které využívá Ministerstvo vnitra“.[75]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2016 získalo centrum Klinika Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost udělovanou Nadací Charty 77. Centrum bylo oceněno za dobrovolné aktivity překračující hranice ideologií i tržního světa.[76] Finanční obnos spojený s cenou aktivisté věnovali organizaci Anarchistický černý kříž,[77] pomáhající stíhaným či vězněným anarchistům.[78]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ŠILINGEROVÁ, Linda. Revitalizace „brownfields“ pro kulturní účely. Brno, 2016 [cit. 2016-02-07]. 64 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vilém Pařil. s. 51. Dostupné online.
  2. ↑ a b c ČÁPOVÁ, Hana. Klinika má kliniku. Respekt [online]. Economia, 2015-02-21 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  3. ↑ ČTK. Obývání Kliniky není přestupek ani trestný čin, uvedla policie. Týden.cz [online]. 2016-03-16 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zpráva MV o extremismu za 2. čtvrtletí 2016
  5. ↑ Zpráva MV o extremismu za 1. čtvrtletí 2016
  6. ↑ a b ire. Úřady centru Klinika neprodlouží smlouvu k budově na pražském Žižkově. Česká televize [online]. 2016-02-21 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Projekt: Autonomní sociální centrum Klinika [PDF online]. Autonomní sociální centrum Klinika [cit. 2016-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-30. 
  8. ↑ ZABLOUDILOVÁ, Táňa. Vznikne v opuštěné žižkovské klinice sociální a kulturní centrum?. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2014-12-03 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Podaří se oživit budovu zchátralé polikliniky?. A2larm. Dostupné online [cit. 2018-03-26]. 
  10. ↑ HROCH, Miloš. Aktivisté vyčistili žižkovskou kliniku od odpadků, teď policie vyklidila je. Fotografie Láďa Bruštík. Radio Wave [online]. Český rozhlas, 2014-12-09 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Rekonstrukce squattingem: Z chátrající žižkovské kliniky by se mohlo stát kulturní centrum. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2014-12-01 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ SEDLÁČKOVÁ, Veronika; KOPP, Milan. Aktivisté zůstávají v budově bývalé žižkovské polikliniky, stát trvá na vyklizení. Český rozhlas [online]. 2014-12-05 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ MEDKOVÁ, Magdaléna. Aktivisté vytvořili z chátrající budovy v Praze 3 kulturní centrum, podle úředníků neoprávněně. Český rozhlas Regina DAB Praha [online]. 2014-12-09 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ FIRBACHEROVÁ, Pavla; HROMÁDKA, Martin. OBRAZEM: Squat na pražském Žižkově vyklidili policisté, tři aktivisty odvezli. Český rozhlas Regina DAB Praha [online]. 2014-12-09 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČTK. Aktivisté se znovu pokusili obsadit prázdný dům na Žižkově. Český rozhlas Regina DAB Praha [online]. 2014-12-13 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ MEDKOVÁ, Magdaléna. Aktivisté bývalou kliniku na Žižkově nedostanou. GIBS s ní má své plány. Český rozhlas Regina DAB Praha [online]. 2014-12-17 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ ZABLOUDILOVÁ, Táňa. Klinika dostala podporu ministra financí. Sociální centrum se možná vrátí na Žižkov. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2015-01-16 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ NEPRAŠOVÁ, Veronika. Stovky převážně mladých lidí demonstrovaly v Praze na podporu centra Klinika. Český rozhlas Regina DAB Praha [online]. 2015-01-24 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČTK. Aktivisté chtějí uspořádat Den pro Kliniku. Bude se demonstrovat i pařit. iDNES.cz [online]. 2015-01-06 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ ČTK. Praha odložila zamýšlený pronájem bývalé kliniky na Žižkově na příští týden. iDNES.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b FROUZOVÁ, Kateřina. K zápalení aut u restaurace se hlásí anarchisté. Vybudil je spor o Kliniku. iDNES.cz [online]. 2015-05-12 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Novinky; ČTK. Babiš aktivistům z pražské Kliniky nepomůže, musejí se vystěhovat. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-03-02 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK. Má Klinika vyhráno? Stát nabízí zápůjčku bývalé polikliniky na Žižkově. iDNES.cz [online]. 2015-02-09 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK, Magdaléna Medková, Pavla Firbacherová. Chátrající polikliniku na Žižkově stát bezplatně půjčí iniciativě Klinika. Český rozhlas [online]. 2015-02-20 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČTK. Autonomní centrum Klinika může na Žižkově plně fungovat za dva měsíce. iDNES.cz [online]. 2015-02-24 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK. Aktivisté podepsali smlouvu o výpůjčce bývalé polikliniky. iDNES.cz [online]. 2015-03-04 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČTK. Půjčili jim budovu, jen aby se neřeklo? Vláda může zatnout Klinice tipec. iDNES.cz [online]. 2015-04-07 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK. Uklidili jste, opravili jste a teď zmizte. Žižkovská Klinika přechází pod GIBS. iDNES.cz [online]. 2015-04-13 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ ZELENKA, Jakub. Uprchlíci? Řízená invaze a Klinika jim pomáhá, tvrdí zastupitel. Chce proti centru bojovat. Lidovky.cz [online]. 2015-12-06 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ SAMEK, Martin. Útok na komunitní centrum Klinika: maskovaní lidé zaútočili zápalnými lahvemi. Lidovky.cz [online]. 2015-02-06 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ MALINOVÁ, Martina. Náš dům hořel. A2larm [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČTK. Pelikán: Policie selhala při útoku na levicové aktivisty. Chovanec mluví o politickém procesu. Lidovky.cz [online]. 2016-02-08 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČTK. Chovanec: Chybu jsme nenašli, byly to největší demonstrace za dvacet let. Lidovky.cz [online]. 2016-02-22 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  34. ↑ JAŇUREK, Pavel. Stovky lidí přišly podpořit pražskou Kliniku po žhářském útoku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-07 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  35. ↑ ČTK. Spisovatelé o Klinice: Zrušení by bylo špatným znamením pro demokracii. Lidovky.cz [online]. 2016-02-25 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  36. ↑ Klinika nadále pokračuje v porušování zákona - jde o zásadní principiální problém – ODS. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2023-03-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ ČTK; lou. Útok na Kliniku může podle starostky působit jako rozbuška. Nechce, aby se Praha 3 stala kolbištěm. iHNed.cz [online]. 2016-02-08 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ ČTK. Klinika má další problémy. Stavební úřad jí nechce prodloužit výpůjčku objektu. Lidovky.cz [online]. 2016-02-19 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b TITLBACH, Filip. Aktivisté odmítají opustit pražské centrum Klinika, i když jim smlouva vypršela. Český rozhlas [online]. 2016-03-02 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  40. ↑ mld. Uplynula lhůta na vyklizení Kliniky, aktivisté uvnitř zůstávají. ČT24 [online]. 2016-03-03 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  41. ↑ ŠAFHAUSER, Roman; ČTK. Žižkovskou Kliniku obsadí úředníci, Praha o ni nemá zájem. iDNES.cz [online]. 2016-03-31 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  42. ↑ ČTK; KLICNAR, Filip. Policie hledala na Klinice bombu, pak budovu vyklidila a předala státu. iDNES.cz [online]. 2016-05-20, rev. 2016-05-21 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ TRACHTOVÁ, Zdeňka. Squateři jsou zpět na Klinice. Policie to sama vzdala, říká aktivista. iDNES.cz [online]. 2016-05-21 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  44. ↑ Lidovky.cz; ČTK. Policie zasahuje na Klinice kvůli bombě. Aktivisté se připoutali na střeše. Lidovky.cz [online]. 2016-05-24 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b ČTK; iDNES.cz. Nadace Charty 77 ocenila členy Kliniky za občanskou statečnost. iDNES.cz [online]. 2016-05-26 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  46. ↑ ČRo; TITLBACH, Filip. Aktivisté z pražské Kliniky symbolicky předali část pokuty majetkovému úřadu. Český rozhlas [online]. 2016-05-25 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 
  47. ↑ ČTK; Lidovky.cz. Klinika podle radního není bezpečná. Pokud ji Praha převezme, aktivisty v ní nenechá. Lidovky.cz [online]. 2016-05-27 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ ČTK. Klinika bude znovu nabídnuta státním institucím, budovu chce i Praha. Lidovky.cz [online]. 2016-06-01 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. 
  49. ↑ ČTK. Praha 3 podá kvůli Klinice trestní oznámení. Bojí se o bezpečnost občanů. Lidovky.cz [online]. 2016-06-02 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. 
  50. ↑ ČTK. Centrum Klinika se opět otevře pro lidi. Soud zrušil předběžné opatření. Lidovky.cz [online]. 2016-07-07 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b c d e HORÁK, Jan. Stát přitlačil, centru Klinika vypnul vodu. Aktivisté chystají demonstraci. Lidovky.cz [online]. 2017-03-14 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. 
  52. ↑ SATTLER, Robert. Vedení Prahy 3 požádalo policii o vyklizení Kliniky, ta zatím vyčkává. Lidovky.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. 
  53. ↑ HELLER, Jakub. Soud nařídil vyklidit centrum Klinika. Aktivisté neřekli, jestli poslechnou. iDNES.cz [online]. 2017-09-05 [cit. 2017-09-05]. Dostupné online. 
  54. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Petra. Nejvyšší soud: Do rozhodnutí o dovolání mohou aktivisté zůstat na Klinice. Deník Referendum [online]. 2018-01-01 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  55. ↑ ČTK; ŠAFHAUSER, Roman (rsr). Aktivisté nemusí vyklidit Kliniku, dokud soudy nevyřeší spor se SŽDC. iDNES.cz. 2018-02-02. Dostupné online [cit. 2018-11-04]. 
  56. ↑ ČTK; iDNES.cz. Nejvyšší soud patrně zamítl dovolání proti vyklizení Kliniky v Praze. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-11 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  57. ↑ ver. Aktivisté musí vyklidit Kliniku na Žižkově. Nejvyšší soud zamítl jejich dovolání. ČT24. 2018-10-11. Dostupné online [cit. 2018-11-04]. 
  58. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5166/2017, [cit. 2019-01-16]. Dostupné online.
  59. ↑ GRUBNEROVÁ, Andrea; ROSŮLKOVÁ, Jana. Jedna z aktivistek centra Klinika se proti vyklizení budovy brání ústavní stížností. ČT24. 2018-10-29. Dostupné online [cit. 2018-11-04]. 
  60. ↑ a b SEDLÁČKOVÁ, Miroslava. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti vyklizení Kliniky v Praze. Ústavní soud [PDF online]. 2018-11-02 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  61. ↑ GRUBER, Jan (jg). Klinice se krátí dech. Ústavní soud odmítl stížnost proti jejímu vyklizení. Deník Referendum [online]. 2018-11-02 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  62. ↑ NUC, Jan (nuc). Ústavní soud rozhodl. Aktivisté musí opustit budovu Kliniky v Praze. iDNES.cz [online]. 2018-11-02 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  63. ↑ BEREŇ, Michael. Z kliniky na Žižkově pryč! Ústavní soud: Nelze tolerovat okupaci cizích objektů. Pražský deník. 2018-11-02. Dostupné online [cit. 2018-11-04]. 
  64. ↑ Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3419/18, [cit. 2019-01-16]. Dostupné online.
  65. ↑ Část Kliniky už je vyklizená, exekutor bude pokračovat v pátek. Aktivisté stále odmítají dům opustit. ČT24 [online]. [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. 
  66. ↑ Exekutor to pro dnešek v pražské Klinice vzdal. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. 
  67. ↑ Centrum Klinika je vyklizené. Poslední aktivisté slezli ze střechy. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-01-17]. Dostupné online. 
  68. ↑ Rekonstrukce žižkovské Kliniky za 80 milionů je hotová, o prostory ani po zlevnění není zájem. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  69. ↑ jh. Klinika nemusí doplácet 360 tisíc korun za užívání budovy na Žižkově, rozhodl soud. ČT24. 2017-11-02. Dostupné online [cit. 2018-11-04]. 
  70. ↑ jh. Klinika nemusí zaplatit za užívání budovy. Aktivisté se neobohatili, potvrdil soud. ČT24. 2018-06-20. Dostupné online [cit. 2018-11-04]. 
  71. ↑ a b Nájemné za aktivisty obsazenou Kliniku úřad nedostane, potvrdil soud. iDNES.cz [online]. 2021-03-26 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  72. ↑ Extremismus. Souhrnná situační zpráva 4. čtvrtletí roku 2014 [PDF online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky, 2015-01-20 [cit. 2016-02-12]. Kapitola 1.2. Krajně levicová scéna, s. 4. Dostupné online. 
  73. ↑ Extremismus. Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2015 [PDF online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky, 2015-04-20 [cit. 2016-02-12]. Kapitola 1.2. Krajně levicová scéna, s. 5. Dostupné online. 
  74. ↑ Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky [cit. 2016-02-12]. Kapitola 2015. Dostupné online. 
  75. ↑ Extremismus. Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2016 [PDF online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky, 2016-04-25 [cit. 2016-05-12]. Kapitola 1.3. Levicově extremistická scéna, s. 4 a 6. Dostupné online. 
  76. ↑ ČTK. Klinika převzala Cenu Františka Kriegla. Peníze věnuje na podporu politických vězňů. Lidovky.cz [online]. 2016-05-26 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  77. ↑ ABC děkuje Klinice [online]. Anarchistický černý kříž, 2016-05-31 [cit. 2016-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-15. 
  78. ↑ Extremismus. Souhrnná situační zpráva 2. čtvrtletí roku 2016 [PDF online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky, 2016-07-20 [cit. 2016-07-22]. Kapitola 1.4. Levicově extremistická scéna, s. 6. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Laureáti Ceny Františka Kriegla
Vladimír Kadlec (1987) • Jaroslav Šabata (1988) • Jan Dus / Josef Zvěřina (1989) • Mirosław Jasiński / Jan Ruml (1990) • Peter Mariánek (1991) • Petr Pithart (1992) • Igor Blaževič a Jaromír Štětina (1993) • Milena Hübschmannová (1994) • Vlado Čech / Karel Kryl / Josef Vavroušek (1995–1996) • František Stíbal (1997) • Kumar Vishwanathan (1998) • Václav Trojan (1999) • Jakub Polák (2000) • Stanislav Milota a Miloš Rejchrt (2001) • Miroslav Opatřil (2002) • František Lízna (2003) • Petra Procházková (2004) • Maria Machnig (2005) • Yekta Uzunoğlu (2006) • Ondřej Cakl (2007) • Jiří Voráč (2008) • Jakub Štěrbík / Stanislav Vodička (2009) • Alena Dernerová (2010) • Libor Michálek (2011) • Vladimíra Dvořáková (2012) • Matěj Hollan (2013) • Božena Fuková / Miloslava Pošvářová (2014) • Činoherák Ústí (2015) • Autonomní sociální centrum Klinika (2016) • Radek Banga (2017) • Ilja Hradecký (2018) • Karel Karika a David Tišer (2019) • zdravotní sestry (2020 a 2021) • Daniel Hůle (2022) • Barbora Antonová (2023)